Místo
Hajíčkův obchodní dům
Naproti Wortnerovu domu stojí stavba z roku 1910, jejíž skoro celé průčelí tvoří velké tabule zrcadlového skla v subtilních železných rámech. Byl to první moderně řešený obchodní dům ve městě a patrně v celých jižních Čechách. Skoro nikdo ho nevidí — zrcadlí se v něm protější domy a v úzké ulici se člověk dívá dopředu.
Postavte se před Wortnerův dům a otočte se.
Tohle je ten okamžik, kvůli kterému má tahle zastávka smysl. Lidé jdou ulicí U Černé věže po tisících, dívají se na cimbuří Wortnerova domu — a stavbu za zády si nevšimnou.
Má to svůj důvod a je v tom samém, co ji dělá výjimečnou. Průčelí je ze zrcadlového skla, takže se v něm odrážejí protější domy. Zrcadlí se v něm to, na co se zrovna díváte. A v úzké ulici člověk navíc sleduje, aby do někoho nevrazil.
Co na něm bylo nové
Skoro celé hlavní průčelí tvořily velké tabule zrcadlového skla nesené subtilními železnými konstrukcemi. V roce 1910 to nebyla běžná stavba — Národní památkový ústav ji řadí mezi typově i architektonicky nejprogresivnější realizace budějovického počátku 20. století a mluví o unikátním konstrukčním řešení kovové prosklené fasády.
Byl to první moderně řešený obchodní dům ve městě, a patrně v celých jižních Čechách.
A jedna věc, která tomu dává váhu: materiál NPÚ k slavnému Wenkeovu obchodnímu domu v Jaroměři přímo uvádí, že Hajíčkova novostavba a její celoskleněné řešení Wenkeho inspirovaly. Dům, kolem kterého denně projdou stovky lidí, aniž by ho viděli, byl vzorem pro jednu z nejznámějších českých staveb svého druhu.
Kdo si ho postavil
Leopold Hajíček se narodil 12. září 1862 v Týně nad Vltavou. Do Budějovic přišel pracovat do železářského obchodu Adolf Knapp und Söhne — tedy k někomu jinému.
Roku 1888 si otevřel vlastní krám. Byl to první český obchod se železným a kuchyňským zbožím ve městě — a v Budějovicích té doby, kde hospodářsky i politicky vedli Němci, to nebyla samozřejmost.
A nezůstalo u obchodu. Roku 1893 založil spolu s Augustem Zátkou českou smaltovnu (témuž Zátkovi patří dům v Krajinské, kolem kterého se chodí), které nejdřív sám dodával plechy. Roku 1908 se podílel na vzniku šroubárny.
O dva roky později si postavil ten dům.
Nebyl to tedy majitel jednoho krámu. Patřil do okruhu českých podnikatelů, kteří ve městě budovali souběžnou českou hospodářskou síť — stejnou logikou, jakou o třináct let dřív vznikl Budvar (příběh).
Co v tom obchodě bylo, se dá vyčíst z živnostenského oprávnění ještě z roku 1940: výrobky z kovů, stroje, nástroje, technické potřeby, porcelán, kuchyňské předměty i galanterie.
Zemřel 4. května 1944. Po roce 1948 přešel velkoobchod do národní správy a dům rodina získala zpátky až roku 1992 — vnuk, který se jmenoval po dědovi taky Leopold.
Věřte nevěřte — proč není památkou
A tady je otázka, na kterou odpověď nemáme.
Že dům není kulturní památkou, je doložené — Památkový katalog to uvádí výslovně. Přitom týž ústav o něm píše jako o jedné z nejprogresivnějších staveb své doby ve městě a jako o vzoru pro Wenkeův dům v Jaroměři, který památkou je.
Nenašli jsme ale žádné rozhodnutí ministerstva, zamítnutý návrh ani řízení o prohlášení.
A to je důležité rozlišení: z toho, že něco není památkou, neplyne, že to někdo zamítl. Stejně dobře je možné, že řízení nikdy nikdo nezahájil. Doklad pro jedno ani druhé nemáme.
(Tohle je otázka na Národní památkový ústav nebo ministerstvo kultury. Zapsáno do úkolovníku.)
Na místě
- Postavte se před Wortnerův dům a otočte se. To je celý úkol. Většina lidí se neotočí.
- Na průčelí je čitelné „LEOP. HAJÍČEK".
- Na pilířích průčelí v úrovni mezaninu jsou osazené lampy — obloukovky. (Uvádí je Památkový katalog.)
- Zkuste v odraze najít Wortnerův dům. Cimbuří naproti se ve skle zrcadlí — proto ta stavba mizí.
- Do obchodní části v přízemí se běžně chodí, není to uzavřená památka
Časová osa
- 12. 9. 1862 — Leopold Hajíček se narodí v Týně nad Vltavou
- 1888 — zakládá první český obchod se železným a kuchyňským zbožím v Českých Budějovicích
- 1893 — spolu s Augustem Zátkou zakládá českou smaltovnu
- 1908 — podílí se na vzniku šroubárny
- 1909–1910 — staví obchodní dům podle návrhu Jana Šuly
- prosinec 1910 — první zákazníci v domě
- 1940 — živnostenské oprávnění uvádí kovy, stroje, nástroje, porcelán i galanterii
- 4. 5. 1944 — Leopold Hajíček umírá
- po 1948 — velkoobchod přechází do národní správy
- 1992 — dům restituuje vnuk Leopold Hajíček
Otázky
Dá se dovnitř?
Do obchodní části v přízemí ano, dům normálně funguje. Prohlídka historického interiéru ani výtahu veřejně nabízená není.
Je ten výtah opravdu původní?
Ano, a je funkční — uvádí to Památkový katalog. (Že byl pro tři osoby, uvádí slabší druhý zdroj. Neopakujeme to jako jistotu.)
Proč o tom domě nikdo neví?
Protože se v jeho skle zrcadlí to, co má člověk za zády, a protože stojí naproti stavbě, která na sebe upozorňuje cimbuřím. Je to nejméně nápadná výjimečná budova ve městě.
Zdroje
- https://pamatkovykatalog.cz/obchodni-dum-leopolda-hajicka-11155207 — NPÚ: Jan Šula, prosklené průčelí v železné konstrukci, obloukovky na pilířích v úrovni mezaninu, dochovaný funkční osobní výtah, využití domu dnes, „není kulturní památkou"
- https://biography.hiu.cas.cz/wiki/H%C3%81J%C3%8D%C4%8CEK_Leopold_1862%E2%80%931944 — Biografický slovník českých zemí: narození a úmrtí, Adolf Knapp und Söhne, první český železářský obchod 1888, smaltovna 1893 se Zátkou, šroubárna 1908, otevření v prosinci 1910, sortiment podle oprávnění z 1940, národní správa po 1948, restituce 1992
- https://biography.hiu.cas.cz/wiki/%C5%A0ULA_%28%C5%A0ULLA%29_Jan_1861%E2%80%931916 — Jan Šula (1861–1916), autorství domu
- https://www.slavnevily.cz/stavby-/-unesco/stavby-ceskych-budejovic/obchodni-dum-leopolda-hajicka — FOIBOS: datace 1909–1910, první zákazníci v prosinci 1910
- https://www.npu.cz/uop/josefov/publikace/kulturni%20pamatka/Jarom%C4%9B%C5%99%20Wenke%C5%AFv%20d%C5%AFm.pdf — NPÚ: Hajíčkova novostavba jako inspirace pro Wenkeův dům v Jaroměři
- https://poznejdomy.cz/domy/detail/1462-obchodni-dum-leopold-hajicek — sekundární zdroj, kapacita výtahu „pro 3 osoby" (slabší doklad)