Blog / příběhy míst
Příběhy míst v okolí i budějovické pověsti — pár minut čtení a projdete kolem stejných věcí jinak.
Co vás zajímá a co si chcete přečíst?
Naše články
Místo, kde společný čas dostává vlastní atmosféru
Jak vybrat apartmán podle nálady, kde si dát ranní kávu v zahradě a jak poznat Budějovice trochu jinak.
Pět atmosfér. Jeden rukopis.
Jak vznikaly naše designové apartmány a proč má každý z nich vlastní charakter.
Když vás práce přivede do Českých Budějovic
Ticho na práci, postele 210 cm, Wi-Fi i v zahradě a parkování kousek od nádraží.
Příběhy míst
Náměstí Přemysla Otakara II.
Srdcem Budějovic je skoro dokonale čtvercové náměstí o straně 133 metrů, lemované osmačtyřiceti gotickými, renesančními a barokními domy. Uprostřed stojí Samsonova kašna, jejíž osmiboká nádrž má v průměru patnáct metrů, a horní mísu nesou čtyři kamenní Atlanti. A přestože je náměstí čtverec, podle staré pověsti se tu dá zabloudit.
Černá věž
Nejlepší výhled na Budějovice je z ochozu Černé věže. Vede k němu 225 schodů a cestou projdete kolem zvonů. Ten největší váží tři a půl tuny a odlili ho také proto, aby město chránil před bleskem, povodní a válkou.
Katedrála sv. Mikuláše
Kostel stojí na tomto místě už od založení Budějovic v roce 1265. Po velkém požáru ho italští stavitelé přestavěli do dnešní barokní podoby. Uvnitř jsou také ostatky svatého Auraciána, patrona města, které sem roku 1644 přivezli až z římských katakomb.
Solnice
Historická Solnice z roku 1531 dnes spojuje renesanční prostor s restaurací a vlastním minipivovarem. A pivo se sem nevozí v sudech. Do restaurace přitéká potrubím vedeným sedmdesát metrů pod dlažbou náměstí.
Stromovka
Osmašedesát hektarů zeleně na okraji města, kam se dá z centra dojít pěšky. Uprostřed leží jezero Bagr s vlastním ostrůvkem a je to místo spíš na celé odpoledne než na půlhodinovou procházku. To jezero přitom v žádném plánu nebylo, jsou to zatopené jámy po těžbě štěrkopísku, které se samy naplnily spodní vodou.
Železná panna
Železná panna patří k nejzachovalejším částem budějovického opevnění a pochází ze 14. století. Ve čtyřech patrech dnes ukrývá jedinou stálou expozici v Česku věnovanou Přemyslu Otakarovi II.
Jihočeské muzeum
Jihočeské muzeum je dobrá volba i na den, kdy počasí nepřeje procházkám. Vzniklo roku 1877 díky darům obyvatel a dnes uchovává přes 800 tisíc předmětů. Mezi nimi jsou i vltavíny, které vznikly po dopadu meteoritu v dnešním Bavorsku a byly vymrštěny až do jižních Čech.
Plachého ulice (Plachanda) — a Plachý Café
Nejužší ulička u náměstí, kudy se kdysi hnala prasata na trh, je dnes místo, kam se v Budějovicích chodí jíst: na pár desítkách metrů je výběrová káva, pekárna, neapolská pizza, dvě cukrárny a tři kuchyně ze tří zemí.
Muzeum koněspřežky
Malé muzeum připomíná první veřejnou železnici na evropském kontinentě. Vedla odsud do Lince a vozy po ní ještě táhli koně. Její stavba ale zdaleka všechny nenadchla: odpor byl tak velký, že sedláci proti stavitelům vyrazili se sekerami.
Masné krámy
Vlajková pivnice Budvaru v renesanční řeznické tržnici z roku 1554, pár minut od náměstí: kroužkovaný ležák se tu točí z tanků, které jsou vidět přímo v sále, a sedí se pod oblouky, které kdysi oddělovaly řeznické krámky.
Pivovar Samson
Nejstarší pivovar ve městě — vaří se tu od roku 1795, tedy o sto let dřív než v Budvaru. Na prohlídku se chodí celoročně, ale jen po objednání předem. A stojí za to vědět, že právě tenhle starší pivovar nesměl přes sto let používat svoje vlastní historické jméno: Budweiser Bürgerbräu mezitím držel ten mladší.
Budějovický Budvar
Pivovar na severním okraji města, kde se dá bez objednání projít provozem a ochutnat nefiltrovaný ležák rovnou z tanku. Jméno Budweiser, o které se Budvar přes sto let soudí s americkým Anheuser-Busch, znamená prostě „budějovický“ — a tohle je jediné místo na světě, kde nemusíte řešit, které z těch dvou piv dostanete.
Jihočeské divadlo a otáčivé hlediště
Jihočeské divadlo hraje přímo v Budějovicích a v létě také na otáčivém hledišti v zámecké zahradě v Českém Krumlově. Hlediště bylo první svého druhu na světě. Na úplném začátku se neotáčelo motorem, ale silou čtyřiceti lidí.
Vodárenská věž
Na první pohled může věž z roku 1724 připomínat zbytek hradu. Ve skutečnosti je to technická památka, která od Vltavy hnala vodu do města, mimo jiné i do Samsonovy kašny. K pití ale nebyla. Pitnou vodu dostalo město až roku 1882, a to druhým, úplně odděleným potrubím, které končilo v pouličních pítkách. Do bytů se zaváděla teprve od padesátých let.
Eliášova dědičná štola (Úsilné)
Eliášova štola je technickou stopou po stříbrných dolech u Rudolfova a ukazuje, jak velkým problémem pro horníky byla podzemní voda. Chodbu, která podle původního záměru měla měřit asi tři kilometry, razili téměř dvě stě let, aby zatopené doly odvodnili. Samotné doly nakonec zanikly, ale voda ze štoly se o staletí později využívala jako pitná pro Budějovice.
Letní plovárna
Funkcionalistický areál z roku 1933 na Sokolském ostrově, pár minut od náměstí, kterému se říkalo malý budějovický Barrandov. Padesátimetrový bazén tu měl být největší v celém tehdejším Československu — a lidé se v něm koupali už rok předtím, než ho stihli dostavět.
Alšova jihočeská galerie — Wortnerův dům
Ve Wortnerově domě, dvě minuty od náměstí, je budějovická výstavní síň Alšovy jihočeské galerie: do konce roku 2026 v ní visí gotika z její slavné sbírky a v patře meziválečná avantgarda. Za pozornost stojí i samotná budova — s cimbuřím a nárožními věžičkami připomíná spíš malou pevnost než měšťanský dům.
Rudolfov — hornické město, které Budějovice zabily a pak zdědily
Dnes je Rudolfov klidné městečko jen pár minut od Budějovic, jeho minulost je ale úplně jiná. Díky hornictví kdysi patřil k největším městům jižních Čech. Roku 1619 padl a o rok později ho císař i s jeho výsadami horního města daroval Budějovicím.
Koh-i-noor Hardtmuth
Tužky se v Budějovicích vyrábějí už od roku 1848 a podniková prodejna je běžně otevřená, takže si odsud odvezete něco opravdu místního. Právě tady vznikla i slavná žlutá Koh-i-noor, pojmenovaná podle diamantu z anglických korunovačních klenotů.
Dominikánský klášter a Piaristické náměstí
Tady se dostanete opravdu k počátkům Budějovic. Nejstarší budovu ve městě začali stavět roku 1265 současně se založením města. Uvnitř se dochovaly středověké nástěnné malby a mezi nimi i svatý Kryštof vysoký přes deset metrů.
Biskupská rezidence — po cestě k hradbám
Při cestě z náměstí k hradbám stojí výrazná budova s věží, dnešní biskupská rezidence. Zaplatilo ji město, postavili ji piaristé a nastěhoval se do ní biskup. Na tak úzkou ulici má mimořádně dlouhé průčelí a stojí za to zkusit spočítat okna: za každým z nich měla původně být školní třída.
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planetárium jsou dobrý tip na večer i na den, kdy počasí nepřeje. Druhá veřejná hvězdárna v Čechách vznikla roku 1937 z veřejné sbírky amatérských astronomů, tedy bez jednoho velkého mecenáše. Vedle moderní digitální projekce si planetárium nechalo i původní přístroj Zeiss z roku 1961.
Observatoř Kleť — KLENOT a lovci planetek
Na vrcholu Kletě stojí nejvýš položená hvězdárna v Česku a zároveň jedno z míst, kde se skutečně hledají nová tělesa ve vesmíru. Objevili tu přes tisíc planetek a podíleli se i na jednom z pěti případů v dějinách, kdy se podařilo předpovědět dopad asteroidu předem.
Lannova stopa — třída, pomník a loděnice
Lannovou třídou projdete z nádraží až do centra, takže po ní možná půjdete dřív, než zjistíte, po kom se jmenuje. Vojtěch Lanna se narodil v loděnici a později stavěl lodě po stovkách ročně. Když přišla železnice, nebral ji jako konkurenci. Naopak si po ní nechal vozit náklad rovnou k řece.
Hajíčkův obchodní dům
Naproti Wortnerovu domu stojí obchodní dům z roku 1910, jehož skoro celé průčelí tvoří velké tabule zrcadlového skla v subtilních železných rámech. Byl to první moderně řešený obchodní dům ve městě. A skoro nikdo ho nevidí — zrcadlí se v něm protější domy a v úzké ulici se člověk dívá dopředu.
Molo v Háječku
Dřevěné molo stojí nad soutokem Vltavy a Malše, tedy přesně tam, kde město roku 1265 vzniklo. Do jeho madla jsou vyfrézovaná souhvězdí. S hvězdárnou o kus dál si tak nekonkuruje: jedna ukazuje hvězdy, druhé je nese.
U Zelené ratolesti — kam koněspřežka dojela pro Lannu
Zájezdní hostinec z roku 1821 stojí dodnes a je v něm penzion s restaurací, takže se sem dá normálně přijít. Za pozornost stojí hlavně nádvoří s historickou kočárovnou: tyhle prostory nevznikly pro hosty, ale pro koně, vozy a zboží. Roku 1838 sem Vojtěch Lanna nechal přivést i kolej koněspřežky.
Zátkův dům — busta na Krajinské
Busta na domě v Krajinské připomíná muže, který se osm let snažil domluvit smír mezi českou a německou polovinou města. Dohodu se podařilo schválit v květnu 1914. Jen o tři měsíce později začala první světová válka.
Holašovice
Holašovice jsou na seznamu UNESCO díky mimořádně zachované návsi lemované statky selského baroka. Nejde přitom o skanzen, v domech se dodnes normálně žije. A za pět století se tu obyvatelstvo dvakrát vyměnilo téměř do posledního člověka.
Kleť — rozhledna Josefova věž a lanovka
Výlet na Kleť můžete spojit s lanovkou a výhledem z nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, která tu stojí od roku 1825. Nechal ji postavit kníže ze Schwarzenbergu pro svou rodinu. Zajímavé je, že její podoba nápadně připomíná věž ze schwarzenberského rodového erbu.
Vrbenské rybníky
Kousek od města najdete soustavu čtyř velkých rybníků, kam se dá pohodlně dojet i městskou dopravou. Po hrázích vede čtyřkilometrová naučná stezka a pro milovníky přírody je zajímavé, že tu bylo zaznamenáno 193 druhů ptáků.
Doudleby
Doudleby stojí za výlet hlavně kvůli své historii, která je starší než samotné České Budějovice. Kostel svatého Vincence stojí na místě slovanského hradiště, odkud se kdysi spravovala velká část jižních Čech. Staré valy jsou v terénu dodnes patrné a můžete si je obejít.
Besednické vltavíny
Besednice jsou známé vltavíny s mimořádně členitým povrchem, které patří mezi sběrateli k nejcennějším na světě. Samotná lokalita je ale přírodní památka a zásahy do půdy jsou tam zakázané. Vykopat si vlastní můžete na zážitkové těžebně u obce.
Trocnov — Památník Jana Žižky
Trocnov je místo spojené s narozením Jana Žižky a dnes nabízí mnohem víc než jen samotný památník. Od jara 2026 tu funguje nové návštěvnické centrum s muzejní expozicí, takže dává smysl i jako samostatný výlet za historií.
Kočičí aféra 1924
Tohle se opravdu stalo. Není to pověst a nemá se tak vyprávět. Je zapsaná sem, protože se objevila při hledání pověstí a byla by škoda ji ztratit — ale v průvodci patří jinam.
Budějovické pověsti
Otevřít všechny pověsti- Pověst
Kamenný drak a kamenná žába
Na vnější zdi kostela Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích sedí dvě kamenné obludy. Podle pověsti se tam nedostaly náhodou: drak kdysi hlídal bránu loveckého zámečku, žába seděla nad vraty zámku, ve kterém byla roky vězněna dívka, kterou kdosi za jedné listopadové noci přinesl v plášti a nikdy neřekl proč. Je to zakládací pověst Českých Budějovic.
- Pověst
Statečná jeptiška
Do klášterního kostela v Českých Budějovicích vnikli za noci tři lupiči, aby sebrali mariánský poklad. Jeptiška, která tam klečela sama, je nakonec zavřela v sakristii a přivolala zvonem pomoc. Podle pověsti se jejich podoby dostaly na tři kamenné tváře, které jsou na průčelí Solnice na Piaristickém náměstí dodnes.
- Pověst
Ondřej Puklice ze Vztuh
Pětadvacátého května 1467 vyvlekli vzbouřenci z domu na budějovickém náměstí purkmistra Ondřeje Puklice ze Vztuh a ubili ho. Umíral šest dní. Co se v tom domě dělo, sepsal jeho syn Jan, který byl s otcem zavřený v komoře. Většina podrobností v téhle kapitole proto není vyprávění, ale svědectví.
- Pověst
Bludný kámen
V dlažbě náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, kousek od Samsonovy kašny směrem k hotelu Zvon, leží kámen s vytesaným křížkem. Podle pověry ten, kdo jej po deváté večer bezděky překročí, ztratí ve městě směr a nenajde cestu, dokud noc nepomine. Pod tou pověrou leží skutečná hromadná poprava deseti mladých mužů.
- Pověst
Vodník
K dětem, které si hrály u Doubravice u Českých Budějovic, přišel neznámý muž s vyřezávanou flétnou a začal hrát. Šly za ním jako očarované. Jeden chlapec zůstal stát a viděl, jak se u rybníka voda rozestoupila a zase zavřela. Je to stejná látka jako krysař z Hamelnu, jen s jiným koncem.
- Pověst
Šimon Plachý, městský písař
Jednatřicátého ledna 1611 se dobře opevněné České Budějovice vzdaly bez boje. Stačilo, aby kočí zastavil kočár na padacím mostě Pražské brány tak, že ji nešlo zavřít. Městský písař Šimon Plachý z Třebnice, který na otevření brány úředně dohlížel, byl toho rána zastřelen.
- Pověst
Ondřej Kodelík, městský písař
Roku 1614 se kvůli moru v Praze konal zemský sněm v Českých Budějovicích a město přivítalo krále Matyáše s Annou Tyrolskou. Latinskou uvítací řeč pronesl městský písař Kodelík. Pověst k té historické události přidala příběh o nalezenci, který nevěděl, kdo jsou jeho rodiče.
- Pověst
Zrada nad zradu
Na jaře 1619 leželo před Českými Budějovicemi stavovské vojsko a jeden důstojník uvnitř hradeb chtěl město vydat. Zradu prozradila žena. Sedmého května 1619 byl hejtman Weisbach v Budějovicích popraven. Tohle není pověst; je to doložená událost, kterou pověst později obalila jmény a jednou nocí.
- Pověst
Pekařství U Kapucínů
Kapucínský klášter v Kněžské ulici v Českých Budějovicích potřeboval sousední dvůr a pekař ho prodat nechtěl. Až když po jeho smrti umírala jeho vdova, přišel ze sousedství kněz vyslechnout poslední vůli. Podle pověsti pak vložil ruku pod její polštář.
- Pověst
Bezhlavý jezdec
Budějovickými ulicemi prý za nocí jezdil kůň s jezdcem bez hlavy. Jednou se za ním někdo vydal. Vedl ho Kanovnickou ulicí, dnešní Hroznovou a Krajinskou třídou až do průjezdu zájezdního hostince, kde se ukázalo, co to bylo doopravdy. Tahle pověst si strašidlo sama vyvrátí.
- Pověst
Bumerin
Bumerin je největší zvon na Černé věži v Českých Budějovicích. Podle pověsti ho nenašel žádný zvonař, ale zaběhlý vepř, který na pastvině u Lišova rozhrabal zem. Lišovští zjistili, že by ho jejich věž neunesla, a prodali ho do Budějovic za tři malé zvony a tolik stříbrných mincí, že by se jimi dala vysázet celá cesta.
- Pověst
Strašidlo v zásobárně
Ve vojenské pekárně na nároží Pražské třídy a Pekárenské ulice v Českých Budějovicích se prý v noci zjevovala Bílá paní. Jednou vzala pekaře za ruku a vedla ho ke dveřím, které nikdo neznal. Nedošel až tam.
- Pověst
Poklad
K Tomkovu lesu u Roudného nedaleko Českých Budějovic se váže pověst o pokladu. Bohatý majitel ho prý dal ukrýt a lidi, kteří mu pomáhali, nechal zabít. Na Květnou neděli se nad tím místem zjevuje hlaveň pušky. Kdo pro poklad jde, musí tam i zpátky dojít mlčky.
- Pověst
Tajemný sud
V jednom domě v České ulici v Českých Budějovicích se každou noc o jedenácté ozýval z chodby stejný zvuk: jako by někdo valil po schodech do sklepa sud a tam z něj vysypal peníze. Nikdo ten sud nikdy neviděl.
- Pověst
Umrlčí vůz
Na prostranství mezi Černou věží a děkanstvím v Českých Budějovicích, kterému se říkalo Ovocný trh, prý stával městský umrlčí vůz. Vyprávělo se, že se mezi jedenáctou a půlnocí rozjíždí sám. Jeden budějovický krejčí se na něm chtěl svézt.
- Pověst
Strašidlo ve Veitově dvoře
Veitův dvůr stával na Pražském předměstí v Českých Budějovicích, za kostelem svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele. Majitel v něm jednou přenocoval, aby se přesvědčil o poctivosti čeledi. Dveře, které zamkl, se v noci otevřely samy.
- Pověst
Prušáci v Budějovicích
Devětadvacátého září 1744 dorazili k Českým Budějovicím Prušáci a město se druhý den vzdalo. Zpátky je přišel dobýt baron Trenck se svými pandury, oddílem, který Marie Terezie sestavila z lidí, jež nikde jinde nechtěli. Rozhodující útok proběhl v noci z 21. na 22. října 1744.
- Pověst
Vyhnání Židů z Budějovic
V Židovské ulici, dnešní ulici U Černé věže v Českých Budějovicích, žila od 14. století židovská obec se synagogou a vlastním rabínem. Roku 1505 byla obviněna z něčeho, co se nikdy nestalo. Do března 1506 přestala existovat. Tohle není pověst.
- Pověst
Železná panna
Na rohu Zátkova nábřeží a Biskupské ulice v Českých Budějovicích stojí hradební věž, které se říká Železná panna. Podle pověsti se v ní roku 1420 konal tajný soud nad mužem, který měl městu zapálit na věži tři smluvená světla pro husity. Věž tehdy měla jiné jméno.
Bez příkrasHlavní verze sleduje, jak se zrada odhalila. Tahle jde s Prokopem od dveří kobky až nahoru do soudní síně a nevynechá nic z toho, co bylo mezi tím.
- Pověst
Křivá přísaha u pranýře
Na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stával dvě stě let pranýř a stavěli k němu lháře a křivopřísežníky. Podle pověsti tam jednoho rána přivlekl splašený kůň muže, který den předtím odpřisáhl před celou městskou radou lež. Zastavil se právě u toho kamene.
Bez příkrasHlavní verze je o soudu, o dívce a o dobrém jméně. Tahle je o posledních minutách jednoho muže a o tom, co při nich dělali sousedé.
- Pověst
Dům U Mrtvého pekaře
V Krajinské třídě čp. 17 v Českých Budějovicích stojí dům, kterému se říkalo U Mrtvého pekaře. Podle pověsti tu kdysi pochovávali pekařovu jedinou dceru a hrobař se v noci vrátil pro šperky, které jí dali na poslední cestu. Zásnubní prsten držel pevně, a tak vytáhl nožík.
Bez příkrasHlavní verze končí tím, jak dům přišel ke svému jménu. Tahle zůstane s dívkou ve chvíli, kdy hrobař uteče a ona se probudí pod víkem.
- Pověst
Můra
Můra byla podle lidové víry živý člověk, ze kterého v noci odchází duše. Sedala si spícím na hruď, dusila je a brala na sebe drobné podoby, třeba stébla slámy. V Budějovicích se o ní vyprávěly dva příběhy: jeden o ševci a jeho tovaryšovi, druhý o mládkovi ve mlýně.
Bez příkrasHlavní verze vypráví, co mistr našel na tovaryšově hrudi. Tahle zůstane v posteli s tovaryšem, který je vzhůru a nemůže se pohnout.
- Pověst
Černý pes
Mezi katedrálou svatého Mikuláše a děkanstvím v Českých Budějovicích býval hřbitov a vedla přes něj nejkratší cesta z Kněžské ulice k náměstí. Jedné noci tudy běžela vdova pro lék pro umírající dceru. U kaple jí do cesty vstoupil velký černý pes a položil jí tlapy na ramena.
Bez příkrasObvykle se vypráví jako historka o strašidelném psovi. Tady jde o ženu, které doma umírá dcera a která neví, kolik času jí zbývá.
- Pověst
Bude jich více
Přemysl Otakar II. prý slíbil, že založí klášter tam, kde ho zastihne zpráva o narození dítěte. Posel ho dostihl na louce mezi Vltavou a Malší, kde tehdy nestálo nic. Podle pověsti tam král zvolal tři slova, ze kterých vzniklo jméno Českých Budějovic.
- Pověst
Obraz, který zastavil Švédy i mor
Na oltáři kostela Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích visel po staletí obraz Panny Marie. Podle pověsti odvrátil Švédy, zastavil mor a přežil velký požár roku 1641. Drží pohromadě podstatnou část budějovických pověstí.
Během pobytu
Hledáte tipy na dnešek?
Výlety, dny podle nálady, jídlo i zážitky jsou v rozcestníku tipů — odděleně od čtení.