Pověst · České Budějovice
Vyhnání Židů z Budějovic
V Židovské ulici, dnešní ulici U Černé věže v Českých Budějovicích, žila od 14. století židovská obec se synagogou a vlastním rabínem. Roku 1505 byla obviněna z něčeho, co se nikdy nestalo. Do března 1506 přestala existovat. Tohle není pověst.
Ulice, kterou dnes v Českých Budějovicích známe jako U Černé věže, se ve středověku nazývala Židovská. Nebyla uzavřeným ghettem. V ulici žili Židé i křesťané a stála zde synagoga. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století měla zdejší židovská obec přibližně sto členů a vlastního rabína.
Koncem června 1505 přišlo z dolnorakouského Pleisingu obvinění, které zasáhlo i budějovické Židy. Měli se podílet na údajné rituální vraždě křesťanského chlapce. Šlo o falešné protižidovské obvinění založené na krvavém mýtu, nikoli o skutečnou židovskou náboženskou praktiku.
Podle staršího kronikářského podání stál na počátku případu pleisingský pastýř Steffel. Ten měl vypovědět, že prodal křesťanské dítě židovskému kupci. Bezpečně doložené je následné vyšetřování budějovických Židů, při němž bylo použito krutého mučení. Ani tak se jejich vinu na údajné vraždě nepodařilo prokázat.
Někteří členové obce ze strachu opustili město ještě před konečným zásahem. Pro městskou radu se obvinění stalo záminkou k trvalému vypuzení židovských obyvatel.
Starší kronikářské podání vypráví také o sudu, v němž byly nalezeny ukryté klenoty. Sud s klenoty dopravili na radnici a úředně zapečetili.
Vyšetřování pokračovalo. Dne 12. prosince 1505 bylo sedm obžalovaných odsouzeno k smrti upálením. Rozsudek byl vykonán ještě téhož dne na židovském hřbitově před Rožnovskou branou.
Dalších třináct obviněných, mezi nimi i ženy, dostalo trest smrti utopením. Popraveni byli v noci z 29. na 30. prosince. Do konce roku tak bylo usmrceno dvacet lidí, přestože jejich vina na údajné vraždě nebyla prokázána.
O osudu zbývající obce se rozhodovalo i v následujícím roce. Dne 16. března 1506 vydal Vladislav II. Jagellonský majestát, který Českým Budějovicím umožnil Židy z města trvale vypovědět.
Zbývající židovští obyvatelé byli vyhnáni. Podle pozdější tradice odcházeli z města brankou u Rabenštejnské věže. Třiadvacet židovských dětí a mladistvých bylo rodinám odňato, pokřtěno a předáno do křesťanských domácností.
Zabavený židovský majetek připadl králi, který jej následně přenechal městu. Synagoga v Židovské ulici byla přeměněna na katolickou kapli.
Roku 1506 středověká židovská obec v Českých Budějovicích zanikla.
Jak to bylo doopravdy
Středověká židovská obec v Českých Budějovicích zanikla po falešném obvinění roku 1505; dvacet lidí bylo popraveno, majestát Vladislava II. z 16. března 1506 umožnil městu zbývající Židy vypovědět.
Tahle kapitola není pověst. Je to doložená historie a audit potvrdil všechna její data i čísla.
Židovské osídlení je v Českých Budějovicích doloženo nejméně od čtrnáctého století a soustřeďovalo se do Židovské ulice, dnešní ulice U Černé věže. Nešlo o uzavřené ghetto; bydleli tam i křesťané. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století měla obec podle odborného odhadu asi sto členů a vlastního rabína. Synagoga v Židovské ulici je doložena už ve čtrnáctém století.
Koncem června 1505 byli budějovičtí Židé obviněni ze spoluúčasti na údajné rituální vraždě křesťanského chlapce v dolnorakouském Pleisingu. Moderní historiografie je jednoznačná: šlo o falešné protižidovské obvinění. V procesu bylo použito kruté mučení a vina prokázána nebyla.
12. prosince 1505 bylo sedm obžalovaných odsouzeno k upálení a rozsudek byl téhož dne vykonán na židovském hřbitově před Rožnovskou branou. Dalších třináct obviněných včetně žen bylo odsouzeno k utopení; poprava proběhla v noci z 29. na 30. prosince 1505.
16. března 1506 vydal Vladislav II. Jagellonský majestát, který městu umožnil Židy trvale vypovědět. Zbývající obyvatelé byli vyhnáni. Třiadvacet dětí a mladistvých bylo matkám odňato a násilně pokřtěno. Zabavený majetek připadl panovníkovi a ten jej daroval městu. Synagoga byla přeměněna na katolickou kapli svaté Markéty.
Středověká židovská obec v Českých Budějovicích tím zanikla. Trvalejší židovské osídlení se ve městě obnovilo až po občanském zrovnoprávnění v devatenáctém století.
Kudy za pověstí
Ulice U Černé věže, České Budějovice. Dřív se jmenovala Židovská a stála v ní synagoga. Nic tam po ní nezbylo.
Odkud to víme
- PODLEŠÁK, Jan. Encyklopedie Českých Budějovic, heslo Židé
- PLETZER, Karel. Zánik židovské obce v Českých Budějovicích roku 1505. Jihočeský sborník historický 44, 1975, s. 8–21
- URBÁNKOVÁ, Milena. Židé a Židovská ulice v Českých Budějovicích koncem 14. a počátkem 15. století. Jihočeský sborník historický 55, 1986
- Encyklopedie Českých Budějovic, heslo synagogy