Hely
Kleť - Josefova torony kilátó és libegő
A Kleť csúcsán, a Blanský-erdő legmagasabb hegyén 1825 óta áll a csehországi legidősebb kő kilátótorony - és azt nem egy város vagy turistaklub építette, hanem Schwarzenberg József herceg a családja privát használatára. Josefova věžnek hívták. És van egy részlet, amit szinte senki sem vesz észre: a Schwarzenberg család címere egy ezüsttornyot ábrázol bástyákkal egy dombon - és a kilátó majdnem ugyanígy néz ki. Úgy tűnik, a herceg a saját címerét életnagyságban építtette be a tájba.
A Kleť a Blanský-erdő legmagasabb hegycsúcsa, mintegy húsz kilométerre Budějovictől, és a csúcsán 1825 óta áll Csehország legrégebbi kőkilátója. Ezt sem város, sem turista klub nem építette, hanem Schwarzenberg József herceg a családja számára - és majdnem ugyanúgy néz ki, mint a tornyuk a családi címerükben.
Egy egyszemélyes libegő vezet Krásetínből 1961 óta felfelé. A száz szék egyikével negyed óra alatt 383 métert emelkedhetünk, és évente körülbelül harmincezren utaznak így. A kilátónál lóg a Szabadság Harang, amelyet eredetileg a prágai Szent Gall templom számára öntöttek - de a felirat kiemelkedett ahelyett, hogy mélyedés lett volna, így 2019 óta itt szól.
A galériából látni a Šumavát, a Novohradské-hegységet, a Třeboňi-medencét és Temelínt, és évente néhány napon, kivételesen tiszta levegőben, még az Alpok is látható. A csúcstól nem messze áll a megfigyelőállomás, ahol aszteroidákat fedeznek fel.
Egy kilátót, amelyet a herceg saját magának épített
A Josefova věž (1825) a legidősebb kő kilátó a cseh földeken, a Schwarzenberg család magánhasználatára építve - és egyúttal trigonometriai pontként a térképezéshez. Az arisztokraták örömteli építményei teljes műfajt képviseltek; ez kettős szerepet tölt be, családi címert is megjelenít kőből: egy ezüst torony bástyákkal a dombon.
Kösd össze a siklóval, és ha szeretnéd, a csúcs alatt található Kleť-observatóriummal. Hasonlítsd össze a bástyákat a Schwarzenberg-címerrel a telefonodon - a tájkép idézetét nehéz nem észrevenni, miután ismered.
A helyszínen
A kilátó közvetlenül a csúcson áll, kicsit az obszervatórium fölött, és hengeres, fogazott bástyafalakkal a perem körül - azt a bástyát hasonlítsd össze a Schwarzenberg címerrel, ha megvan a telefonodon.
A mi véleményünk
(Nový typ bloku, poprvé zkoušený tady. Mluví v něm hostitel v první osobě. Vědomě je oddělený od zbytku sekce: fakta a historie zůstávají neosobní a doložené, tady je názor a vlastní zkušenost. Píše se jen to, co je pravda — kde jsme nebyli, tam se to nepředstírá.)
Na Kleť se dá vyjet lanovkou, ale od parkoviště u dolní stanice se dá taky prostě jít pěšky nahoru po cestě pod lanovkou, a aktivnímu člověku to trvá hodinu. To se nikde nedočtete a přitom právě podle toho se dá rozhodnout, jak si den poskládat — jestli sem jet na půl dne pěšky, nebo to vzít lanovkou jako zastávku po cestě na Krumlov.
Idővonal
- 1822–1825 — stavba Josefovy věže na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu; první kamenná rozhledna v českých zemích. (Prameny uvádějí i počátek 1821.)
- 1824–1825 — věž se stává trigonometrickým bodem pro kartografické práce, navštěvují ji tvůrci map.
- Druhá polovina 19. století — rozhledna se otevírá veřejnosti.
- 1957 — pod vrcholem se začíná budovat horská pozorovatelna, dnešní Observatoř Kleť (příběh).
- Rozměry: výška věže 20 m, ochoz v 18 m, vrchol Kleti 1084 m n. m.
- 1961 — lanovka z Krásetína: délka 1792 m, převýšení 383 m, jednosedačková.
Kérdések
(Jen to, co není výš.)
- Je rozhledna a hvězdárna to samé? Ne. Jsou to dvě samostatné stavby na jednom kopci, každá s vlastním vstupným a otevírací dobou. Rozhledna z roku 1825 stojí na vrcholu, observatoř (příběh) pod ním. Vstupenka z jedné neplatí ve druhé.
- Musím jet lanovkou? Ne, nahoru vede několik značených tras a dá se jít nebo jet na kole. Ale mimo červenec a srpen lanovka jezdí omezeně, takže se pěší varianta hodí prověřit předem — je to skoro 400 metrů převýšení.
- Uvidím z Kleti Alpy? Jen za výjimečně čistého vzduchu, což bývá několik dní v roce, typicky po přechodu frontové oblačnosti. Za běžného letního dusna ne.
Források
- https://budejovice.rozhlas.cz/vzacni-mravenci-zebrikove-kameny-dulezity-vysilac-i-svetove-uznavana-observator-8030725 — vedoucí lanovky Jan Soukup: 1792 m, převýšení 383 m, provoz od 1961, asi 35 tisíc lidí ročně (6. 8. 2019)
- https://lift-world.info/fr/lifts/10625/datas.htm — 100 sedaček, jízda 15 minut
- https://www.denik.cz/cestovani-po-cesku/rozhledna-klet/ — Zvon svobody, výhled z ochozu (19. 9. 2024)
- https://budejovice.rozhlas.cz/rozhledna-na-kleti-se-puvodne-jmenovala-josefova-vez-nazev-pripominal-knizete-9156625 — klíčový zdroj. Jihočeská vlastivěda, Český rozhlas České Budějovice, 4. 12. 2024; podklady připravil archivář Daniel Kovář. Původní jméno Josefova věž, souvislost se schwarzenberským erbem a hypotéza o inspiraci erbovním znamením
- https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/tipy-na-vylet/10547-nejstarsi-kamenna-rozhledna-v-cechach-josefova-vez-na-hore-kleti — Národní památkový ústav: datace stavby, soukromý účel, trigonometrický bod 1824–1825, zpřístupnění veřejnosti
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefova_v%C4%9B%C5%BE — rozměry, novogotický sloh, ověření dat
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Kraset%C3%ADn_%E2%80%93_Kle%C5%A5 — parametry lanovky, délka a převýšení
- https://www.lanovkaklet.cz/ — aktuální jízdní řád a ceny (ověřit přímo)
- https://www.ceskehory.cz/lanovka/cenik/klet.html — provozní doba a historické ceny
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klet-v-blanskem-lese-nejstarsi-kamenna — výhled, otevírací doba a vstupné rozhledny (ověřit, portál mívá zastaralé údaje — viz zkušenost u Vodárenské věže)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9 — původ rodu: Seinsheim doložený 1172, Erkinger kupuje panství Schwarzenberg, změna jména, povýšení do stavu svobodných pánů 1429
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rozhleden_v_%C4%8Cesku — Minaret v Lednici 1797–1804 jako nejstarší dochovaná rozhledna v ČR, Štěpánka 1847, Petřín 1891, rozvoj rozhleden s turistikou na konci 19. století
- https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/46-Architektura-19.-stoleti-v-Cechach.pdf — Ústav pro dějiny umění FF UK: romantický historismus začíná v zahradních stavbách 2. poloviny 18. století, „gotický" chrám v Krásném Dvoře
📷 Podnět pro web: dát sem dvojici obrázků. Fotku rozhledny a vedle ni výřez toho pole ze schwarzenberského erbu s věží na trojvrší. Tahle sekce stojí na vizuální podobnosti a popsat ji slovy je slabší než ji ukázat. Čtenář si udělá úsudek sám za dvě vteřiny, což je přesně to, o co v bloku Věřte nevěřte jde. Erb je běžně dostupný, jen ověřit licenci.
Potvrzeno, že Daniel Kovář je produktivní zdroj — připravuje podklady pro cyklus Jihočeská vlastivěda Českého rozhlasu. To je vedle jeho přednášek o budějovických domech druhá cesta, jak se k jeho materiálu dostat, a je veřejně dostupná. Doporučuju projít celý cyklus, patrně tam bude použitelný materiál i k dalším místům v seznamu.
Vedlejší zisk: vysvětlilo se, proč prameny píšou „nejstarší kamenná rozhledna v Čechách" a ne „v Česku" — starší Minaret v Lednici (1797–1804) stojí na Moravě a je to typická parková stavba. Formulace tedy není opatrnictví, ale přesnost, a v textu je to teď vysvětlené.