Místo
Lannova stopa — třída, pomník a loděnice
Lannovou třídou projdete z nádraží až do centra, takže po ní možná půjdete dřív, než zjistíte, po kom se jmenuje. Vojtěch Lanna se narodil v loděnici a později stavěl lodě po stovkách ročně. Když přišla železnice, nebral ji jako konkurenci. Naopak si po ní nechal vozit náklad rovnou k řece.
Lannova třída je ulice, kterou se z nádraží chodí do centra Budějovic, a nese jméno Vojtěcha Lanny — kluka z budějovické loděnice, který začínal jako veslař v otcově podniku a skončil jako jeden z mužů, kteří v Čechách stavěli železnice, mosty a hutě.
Po Lannovi tu zůstaly tři stopy. Třída vede od nádraží k parku Na Sadech a na cestu do města byla postavená: po otevření nového nádraží roku 1908 se z ní stala hlavní spojnice s městem a reprezentativní obchodní ulice. Na jejím konci stojí v parku Lannův pomník z roku 1879. Po válce byl stržen a na své místo se vrátil až roku 1993.
Na druhém břehu Vltavy, ve Čtyřech Dvorech, je Lannova loděnice. Lodě se tu stavěly od roku 1550 a za Lanny jich odtud vyjížděly stovky ročně. Dnes je areál kulturní památkou, sídlí v něm dům dětí a mládeže a bistro a u vody je veřejné přístaviště. A Lannovo jméno potkáte i v Praze: jeho firma postavila první kamenné nábřeží, dnešní Smetanovo, a podílela se na Karlínském viaduktu, který byl šedesát let nejdelším mostem v Evropě.
Hostům z VIVIEN říkáme, ať do centra chodí Lannovou třídou, ne Rudolfovskou, kam posílá navigace v telefonu. Není to jen náš vkus: Lannova je ulice, kterou si město udělalo jako svou cestu z nádraží. Rudolfovská ne.
Kluk z loděnice
Vojtěch Lanna — německy Adalbert — se narodil 23. dubna 1805 přímo u loděnice.
Vychodil budějovické gymnázium a pak nastoupil v otcově podniku. Ne do kanceláře. Jako dělník, potom jako veslař. Roku 1825, ve dvaceti, složil kormidelnickou zkoušku. Plavil se obchodně až do Hamburku, odkud si přivezl zkušenosti a kontakty.
Otec zemřel roku 1828 a Lanna po něm převzal podnik jako loďmistr. Bylo mu třiadvacet.
Tři sta padesát lodí za rok
15. května 1832 koupil od hlubockého panství loděnici ve Čtyřech Dvorech. Zaplatil 870 zlatých.
Lodě se v tom místě stavěly už od roku 1550, ale to, co z něj udělal Lanna, bylo něco jiného. Vrchol přišel v letech 1851 až 1862: v průměru kolem tří set lodí ročně. Jen roku 1851 jich bylo tři sta padesát — a tři sta z nich šlo na vývoz do německých zemí.
Železnice, kterou si přivedl k řece
A tady je místo, kde se nabízí příběh, který by byl skvělý a není pravdivý.
Lanna koněspřežku nepostavil. Trať České Budějovice–Linec projektoval a začal stavět Franz Anton Gerstner; stavba začala roku 1825 a celá dráha zahájila nákladní provoz roku 1832. Lanna do ní vstoupil později — jako významný akcionář, a v letech 1835 až 1846 měl pronajatý provoz a přípřežní službu.
Zajímavější je, co s ní udělal.
Roku 1838 byla koněspřežka prodloužena městem až k hostinci U Zelené ratolesti — tedy přesně tam, kde měl Lanna sklady a odkud se náklad dal přeložit na Vltavu. Atlas Lanna mu výslovně připisuje, že tohle prodloužení prosadil.
Tedy: nepostavil železnici, ale přitáhl si ji k vodě.
Muž, který nezůstal u jedné technologie
Nabízí se z toho oblouk o tom, jak si vlastní železnicí podkopal vlastní lodě. Doložená fakta ukazují skoro opak.
Lanna bral řeku a železnici jako navazující části jedné dopravy. Koněspřežka mu vozila sůl k Vltavě. Když se později angažoval v parostrojních železnicích, sloužilo mu to stejně — spojení Kladna s Kralupy pomáhalo dopravit uhlí a železo k Vltavě a odtud po řece do Saska a Pruska.
A ještě rok před smrtí byl v plné práci na vodě: roku 1865 se podílel na založení Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě. Zemřel v lednu 1866 v Praze.
Jeho lodě přitom v té době ještě neprohrávaly. Budějovická říční doprava měla vrchol v letech 1852–1865 a výraznější pokles je doložený až po roce 1870 — tedy až po jeho smrti.
Nebyl to člověk, kterému doba vzala živnost. Byl to člověk, který začal na řece jako veslař, přitáhl si k ní železnici, pak sám stavěl parní dráhy, mosty a hutě — a nakonec zase podpořil paroplavbu. Technologie se měnily a on měnil podnikání s nimi.
Co bylo s loděnicí potom
Po nástupu železnic zájem o lodě klesal, ale konec přišel mnohem později, než by člověk čekal. Poslední lodě se tam stavěly kolem roku 1890 — tedy skoro čtvrtstoletí po Lannově smrti a téměř čtyřicet let po vrcholu. Po roce 1890 už o loděnici zprávy Obchodní a živnostenské komory nemluví.
A pak se z ní stalo něco úplně jiného. Lannův syn založil roku 1905 Lannovu nadaci pro sirotky a 4. ledna 1908 jí zděnou loděnici i s částí pozemků věnoval.
Na místě, kde se stavěly vory a lodě, se od té doby staraly o děti. Je to tak dodnes — v areálu sídlí Dům dětí a mládeže.
Na místě
- Pomník v parku Na Sadech — autorem je vídeňský sochař Franz Xaver Pönninger.
- Projděte Lannovou třídou od nádraží k centru a zkuste si představit, že tohle byla nejrychlejší a nejreprezentativnější cesta do města — proto je tak široká.
- U loděnice je veřejné přístaviště. Areál se dá obejít, historické budovy jsou vidět zvenčí.
- Bistro Lannova Loděnice sídlí podle provozovatele v domě, kde se Lanna roku 1805 narodil
- Z Kavárny Lanna je přes Vltavu vidět na loděnici. Kavárna se po něm jmenuje záměrně, není to vypůjčené jméno.
Časová osa
- 1550 — první lodě se staví v místě pozdější loděnice
- 23. 4. 1805 — narozen Vojtěch (Adalbert) Lanna
- 1825 — skládá kormidelnickou zkoušku; téhož roku začíná stavba koněspřežky pod Gerstnerem
- 1828 — po otcově smrti přebírá podnik jako loďmistr
- 15. 5. 1832 — kupuje loděnici od hlubockého panství za 870 zlatých; koněspřežka zahajuje nákladní provoz
- 1838 — koněspřežka prodloužena k hostinci U Zelené ratolesti, kde má Lanna sklady; manipulační kolej umožní překládku na lodě a formanské vozy (příběh)
- 1835–1846 — má pronajatý provoz a přípřežní službu koněspřežky
- 1851 — v loděnici postaveno 350 lodí, z toho 300 na vývoz
- 1851–1862 — vrchol produkce, průměr kolem 300 lodí ročně
- 1852–1865 — vrchol budějovické říční dopravy
- 1865 — podílí se na založení Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě
- leden 1866 — umírá v Praze
- 1879 — odhalen pomník od Franze Xavera Pönningera
- po 1870 — doložen výraznější pokles říční dopravy
- kolem 1890 — v loděnici se staví poslední lodě
- 1905 — syn zakládá Lannovu nadaci pro sirotky
- 4. 1. 1908 — nadaci věnována zděná loděnice s pozemky
- 1908 — po otevření nového nádraží se Lannova třída stává hlavní spojnicí s centrem
- 1963 — areál loděnice prohlášen kulturní památkou
- 1993 — pomník znovu odhalen
Zdroje
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lanna-adalbert-vojtech — životopis, kormidelnická zkouška 1825, převzetí podniku 1828, akcionář koněspřežky a pronájem provozu 1835–1846, paroplavba 1865, úmrtí 1866
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lannova-lodenice — koupě 15. 5. 1832 za 870 zlatých, první lodě 1550, produkce 1851–1862, poslední lodě kolem 1890, nadace 1905 a darování 4. 1. 1908, památka od 1963
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/konesprezni-zeleznice — Gerstner, stavba od 1825, provoz 1832, prodloužení k hostinci U Zelené ratolesti ve 30. letech
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ricni-doprava — vrchol 1852–1865, pokles po 1870
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lannova-trida — ulice spojuje Nádražní a Na Sadech, jméno od poloviny 19. století, po roce 1908 hlavní spojnice s nádražím
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Lannova_lod%C4%9Bnice — areál, chráněné budovy
- https://en.wikipedia.org/wiki/Adalbert_Lanna_the_Elder — pražské stavby: první kamenné nábřeží (dnes Smetanovo), účast na Karlínském viaduktu (nejdelší most v Evropě dalších 60 let), Buštěhradská dráha, Pražská železářská společnost 1857
- https://www.lannovalodenice.cz/ — Bistro Lannova Loděnice, tvrzení o rodném domě
- https://www.kavarna-lanna.cz/cz/o-kavarne/ — kavárna pojmenovaná po Lannovi
- https://www.stezkavltavy.cz/informace — veřejné přístaviště Lannova loděnice
- https://www.ddmcb.cz/kontakty/ — Dům dětí a mládeže, Vltavské nábřeží 530/5