Místo

U Zelené ratolesti — kam koněspřežka dojela pro Lannu

Zájezdní hostinec z roku 1821 stojí dodnes a je v něm penzion s restaurací, takže se sem dá normálně přijít. Za pozornost stojí hlavně nádvoří s historickou kočárovnou: tyhle prostory nevznikly pro hosty, ale pro koně, vozy a zboží. Roku 1838 sem Vojtěch Lanna nechal přivést i kolej koněspřežky.

Zpět na blog

U Zelené ratolesti na Husově třídě je zájezdní hostinec z roku 1821, ve kterém je dnes penzion s restaurací — a na jeho dvůr si roku 1838 Vojtěch Lanna nechal přivést kolej koněspřežky.

Postavil ho Lannův otec Tadeáš a dvůr se stájemi, sklady, dílnami a byty pro kočí byl dělaný pro koně, vozy a zboží, ne pro hosty. Za dvě stě let se tu pak vystřídalo skoro všechno: přádelna lnu, divadlo, konečná autobusů, kterým se posměšně říkalo U zelené větve, a výrobna vah, která ve dvacátých letech dělala tisíc vah ročně. V lednu 1922 tu hrál slavný loutkář Jindřich Kopecký, bylo mu sedmdesát šest let.

Dnes je v zadní budově penzion s devíti pokoji a vpředu restaurace. Po kolejích tu nic vidět není; zastávka stojí na budově a dvoře.

Roku 1821 ho postavil Tadeáš Lanna jako zájezdní hostinec. Tedy otec toho Lanny, po kterém se jmenuje třída, kterou chodíte do centra (příběh).

Zájezdní hostinec nebyl podnik na pivo. Byla to infrastruktura: stáje pro koně, sklady na zboží, dílny na opravy a byty pro kočí. Místo, kde se přerušila cesta, přepřáhlo a pokračovalo dál.

Roku 1831 ho Vojtěch Lanna nechal výrazně přestavět podle návrhu Josefa Sandnera. Tou dobou už měl loděnici a stavěl stovky lodí ročně.

Kolej, kterou si nechal dotáhnout

A teď to podstatné.

Koněspřežka Budějovice–Linec vozila hlavně sůl. Vojtěch Lanna ji nepostavil — tu projektoval a začal stavět Franz Anton Gerstner. Lanna byl významný akcionář a v letech 1835 až 1846 měl pronajatý provoz a přípřežní službu.

A využil toho způsobem, který o něm říká víc než jakýkoli životopis: prosadil, aby se trať prodloužila z České ulice sem, k jeho vlastnímu hostinci. Roku 1838 sem byla přivedena manipulační kolej.

Proč? Protože tady měl sklady — a odsud se náklad dal přeložit na lodě nebo na formanské vozy.

Podle encyklopedie města to prosadil on sám a odvolává se přitom na Žákavcovu monografii o Lannovi z roku 1936.

Co se tady doopravdy dělo

Představte si ten dvůr v roce 1838.

Z jedné strany přijede vagon tažený koňmi — po dřevěných trámech pobitých plochými železnými hřeby, po první veřejné železnici na evropském kontinentě. Na dvoře stojí formanské vozy. Ve stájích koně, ve skladech sůl. A pár set metrů odtud čeká Vltava a Lannovy lodě.

Tři způsoby dopravy na jednom místě, a všechny patřily jednomu člověku.

Tohle je ta věc, kvůli které se sem vyplatí zajít. Lanna nebyl muž, kterému železnice vzala živnost (ten příběh se nabízí a není pravdivý — (příběh)). Byl to muž, který si železnici přitáhl na vlastní dvůr, aby mu vozila zboží k řece.

Na místě

  • Budova stojí a funguje — je v ní penzion a gastro provoz. Dá se sem přijít.
  • Podívejte se na nádvoří a na historickou kočárovnu. Ty prostory nevznikly pro hosty, ale pro koně, vozy a zboží.
  • Zkuste si odkrokovat, kudy sem ta kolej mohla vést — od České ulice směrem k řece.

Časová osa

  • 1821 — Tadeáš Lanna staví zájezdní hostinec Zum grünen Ast
  • 1825 — začíná stavba koněspřežky pod Gerstnerem
  • 1831 — Vojtěch Lanna nechává hostinec přestavět podle návrhu Josefa Sandnera
  • 1832 — koněspřežka zahajuje nákladní provoz
  • 1835–1846 — Lanna má pronajatý provoz a přípřežní službu koněspřežky
  • 1838 — sem přivedena manipulační kolej; zboží se překládá na lodě a formanské vozy
  • dnes — v objektu penzion a gastro provoz

Zdroje

  • https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy-region/budejovice-pred-sto-lety-dil-128-u-zelene-ratolesti-byla-prvni-vyrobna-vah/ — Jan Schinko: přádelna lnu, divadlo, autobusová konečná „U zelené větve", výroba vah Jindřicha Mrázka, Jindřich Kopecký 24. 1. 1922 (5. 8. 2026)
  • https://en.uzeleneratolesti.cz/ — penzion s 9 pokoji, restaurace
  • https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/u-zelene-ratolesti — klíčový zdroj: stavba 1821 Tadeášem Lannou, přestavba 1831 podle Josefa Sandnera, stáje a sklady a dílny a byty pro kočí, Lanna prosadil prodloužení z České ulice a roku 1838 sem byla přivedena manipulační kolej, překládka na lodě a formanské vozy. Heslo odkazuje na Theodor Žákavec, Lanna, 1936
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lanna-adalbert-vojtech — pronájem provozu koněspřežky 1835–1846
  • https://www.uzeleneratolesti.cz/kontakt.html — adresa Husova třída 1847/5, současný provoz