Hely

Dominikánus kolostor és Piaristák tere

A főtértől száz méterre áll České Budějovice legrégebbi épülete - a domonkos kolostor a Szűz Mária Bemutatása-templommal, amelynek építése 1265-ben kezdődött a város alapításával egy időben. Valószínűleg ez az első városi épület, amely itt emelkedett. Belül középkori falképek találhatók, köztük egy tíz méternél magasabb Szent Kristóf-ábrázolás, és az előtte lévő tér egy korábbi temető helyén áll. Nevét azonban a piaristákról kapta, akik ötszáz évvel később érkeztek.

Fotografie: Dominikánus kolostor és Piaristák tere

Vissza a bloghoz

A dominikai kolostor a Szűz Mária bemutatásának templomával, a főtérről száz méterre, České Budějovice legrégebbi épülete: az építkezés 1265-ben kezdődött, a város alapításának idején. A belső falon több mint tíz méter magas Szent Kristóf látható - és a kolostor folyosóján található festményen IV. Károly maga is a Szűz Mária köpenye alatt lehet ábrázolva.

A domonkosok 1785-ben elhagyták a helyet, és ma a püspökség működteti a területet kulturális központként: nyáron vezetett túrákkal, az év során koncertekkel. Az esti túrák a szokásos útvonalon kívüli helyekre is elvezetnek, a sekrestyébe és a királyi imaterembe. A kolostor fölött áll a harangtornya, az ötvenegy méter magas Fehér Torony.

A kolostor előtti tér egy korábbi temető helyén áll, és Piaristické-nek nevezik - az őről, amely csak ötszáz évvel később érkezett ide.

Egy város, amely hatalmi lépésként jött létre - és vele együtt egy kolostor

Ez nem üzleti számítás volt, hanem politika. Az új királyi városnak a királyi hatalom hiányzó bázisának és a vidék földesurai ellensúlyozásának kellett lennie. Hirzo kialakította a várost, az erődítményeket és a domonkos kolostort. A kolostor valószínűleg az első városi épület volt.

Belül középkori falfestmények maradtak fenn, köztük egy tíz méternél is magasabb Szent Kristóf. A tér kívül egy volt temető területén áll - ezért találhatók a modern burkolatban temetési motívumok -, de nevét a több évszázaddal később érkező piaristákról kapta. Először a domonkosok voltak; a térképen szereplő név későbbi.

A helyszínen

A tér egy egykori temető helyén áll, és az 1995-ös burkolat erre emlékeztet - néhány kő motívumai a temetkezési múlt felé utalnak. Érdemes a lábunk elé nézni, mert ez egy olyan részlet, amit szinte senki sem ismer.

Idővonal

  • 1265 — Přemysl Otakar II. zakládá České Budějovice a zároveň začíná stavba dominikánského kláštera. Pravděpodobně první městská budova.
  • 13. století — nejstarší nástěnné malby v presbytáři.
  • Počátek 14. století — dokončen kostel Obětování Panny Marie. Konventní budovy až po něm.
  • Kolem 1400 — vznikají malby svaté Doroty, Zvěstování, svatého Jiří a Legendy o deseti tisících rytířů.
  • 1739–1746 — na náměstí vzniká alej barokních soch světců z dílny Josefa Dietricha.
  • 1785 — josefinské reformy, dominikáni odcházejí po pěti stech dvaceti letech.
  • 1785–1871 — v budovách sídlí piaristické gymnázium. Po něm se náměstí jmenuje dodnes.
  • 1885–1950 — kolej redemptoristů.
  • 1893 — odhaleny pozůstatky středověkých fresek.
  • 90. léta 20. století — celková rekonstrukce kostela, malby systematicky odkryty a restaurovány.
  • 1995 — nová dlažba náměstí s motivy připomínajícími hřbitovní minulost.
  • Od 2007 — probíhá oprava křížové chodby a přináší nové poznatky.

Kérdések

(Jen to, co není výš.)

  • Co je starší, klášter nebo katedrála sv. Mikuláše? Klášter. Katedrála je významnější a větší, ale mladší — a navíc jí gotický interiér vzal požár roku 1641 (příběh).

Források

  • https://www.budejce.cz/en/activities/8-dominican-monastery — Bílá věž 51 m
  • https://www.denik.cz/regiony/klaster-dokonci-za-rok-20190910.html — Petr Pavelec (NPÚ) k malbě s dvojicí panovníků, nejspíš Karel IV. a Václav, 1378 (10. 9. 2019)
  • https://www.kudyznudy.cz/akce/vecer-za-zdmi-byvaleho-klastera-3 — večerní prohlídky do sakristie a královské oratoře
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%C3%A1nsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter_(%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice) — klíčový zdroj: založení 1265, nejstarší gotická stavba, dochovaná křížová chodba a kostel, malby včetně desetimetrového sv. Kryštofa, sv. Doroty, Zvěstování, sv. Jiří a Legendy o 10 000 rytířích, odkryv 1893, kolej redemptoristů 1885–1950, piaristické gymnázium 1785–1871, identifikace Karla IV. Petrem Pavelcem, oprava křížové chodby od 2007
  • http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/piaristicke-namesti — náměstí na místě bývalého hřbitova, dlažba z roku 1995, polygonální bašta, sochy Josefa Dietricha 1739–1746
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dominikansky-klaster-v-ceskych-budejovicich — nejcennější uměleckohistorická památka města, tradice mariánské úcty
  • https://www.bcb.cz/klaster-na-piaristickem-namesti-zahajeni-hlavni-sezony/ — provoz: červenec a srpen denně, září víkendy, komentované prohlídky 11:00 a 15:00, vstup z Piaristického náměstí vedle Solnice, kontakt klasterni.kostel@bcb.cz
  • https://www.budejce.cz/kalendar/341-vecerni-prohlidky-klastera — večerní prohlídky, vstupenky přes cbsystem.cz
  • https://is.muni.cz/th/110309/ff_m/ — diplomová práce Martiny Hospodkové o středověkých nástěnných malbách v klášterním kostele; nevytěženo, viz poznámka
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kamenna-zaba — pověst o kamenné žábě: rok 1265, bortící se základy, marné vyhánění, modlitby, zabití žáby a zasazení kamenné podoby do zdi mezi presbytářem a příčnou lodí; chrliče draka a žáby na severní stěně; galerie Kamenná žába v sousední baště
  • https://budejovice.rozhlas.cz/az-zaba-vyleze-na-strechu-kostela-nastane-konec-sveta-jak-vznikla-budejovicka-7051432 — Český rozhlas: podmínka o konci světa, stáří žáby ve zdi
  • https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/povesti — přehled budějovických pověstí, mimo jiné legenda o založení a zvolání „Bude jich více"
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jmeno-mesta — skutečný původ jména: osada Budivojovice u brodu, Budivoj ze Železnice, zkrácení ve 14. století
  • https://www.c-budejovice.cz/z-historie — založení 1265, lokace rytířem Hirzem, město jako protiváha Vítkovců

Nejsilnější je kombinace dvou věcí. Za prvé ten paradox, že nejstarší dochovaná stavba stojí stranou hlavní trasy a většina návštěvníků kolem ní projde. Za druhé to, že nejcennější věc uvnitř byla po staletí zabílená a objevuje se dodnes — oprava křížové chodby běží od roku 2007 a pořád přináší nové poznatky. Je to místo, které ještě není dočtené.

Nevytěžené zdroje: diplomová práce Martiny Hospodkové na MUNI přímo o těch malbách — odborný text, který by dal detaily, jaké v turistických popiscích nejsou. A Petr Pavelec jako žijící odborník, který tu identifikaci Karla IV. udělal; stálo by za to zjistit, jestli o tom publikoval víc.