Místo
Zátkův dům — busta na Krajinské
Busta na domě v Krajinské připomíná muže, který se osm let snažil domluvit smír mezi českou a německou polovinou města. Dohodu se podařilo schválit v květnu 1914. Jen o tři měsíce později začala první světová válka.
Na domě v Krajinské ulici, kde se roku 1847 narodil August Zátka, je jeho busta — muže, který vedl českou polovinu Budějovic a pak osm let vyjednával smír s tou německou. V únoru 1914 ji městské zastupitelstvo jednomyslně přijalo — a přesto z ní nikdy nic nebylo. Proč, vypráví příběh dál.
Budějovice byly na přelomu 19. a 20. století dvě souběžné společnosti v jednom městě, česká a německá, každá s vlastními školami, spolky, podniky i bankami. Zátka, právník a od roku 1878 poslanec zemského sněmu, byl vůdce té české: zakládal české školy, roku 1893 s Leopoldem Hajíčkem smaltovnu a roku 1895 stál u vzniku pivovaru, ze kterého je dnešní Budvar.
Bustu udělal Bohumil Kafka, autor obří jezdecké sochy Jana Žižky na pražském Vítkově, a odhalili ji roku 1927 k Zátkovým osmdesátinám. Dům stojí přímo na cestě z náměstí k Masným krámům a dnes je v něm hotel s restaurací. Zastavení u busty i s přečtením nápisu zabere dvě minuty.
Zátka mohl roli vůdce české poloviny hrát prostě tak, že by tlačil za své. Většina lidí v jeho postavení to tak dělala.
12. listopadu 1906 předložil Zátka starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis.
Ta jazyková volba není detail. Napsal to německy, aby to druhá strana četla jako nabídku, ne jako požadavek.
Pak se jednalo osm let. Výsledkem měly být tři zemské zákony, které by upravily národnostní zastoupení v obci, v okrese a ve školství. Ne vítězství jedné strany — rozdělení moci podle pravidel, na kterých se obě strany dohodnou.
26. února 1914 to městské zastupitelstvo přijalo jednomyslně. V květnu 1914 schválilo předlohy okresní zastupitelstvo.
A tím to skončilo.
Zákony z toho nikdy nebyly. Zemský sněm byl už rozpuštěný, takže je neměl kdo schválit — a za tři měsíce začala světová válka.
Dohoda, na které se dvě znesvářené poloviny města po osmi letech shodly jednomyslně, nevstoupila v platnost nikdy.
Věřte nevěřte — příběh, který jsme si vyprávěli špatně
A tady je nutná oprava, protože se tenhle příběh nabízí dovyprávět způsobem, který neplatí.
Nabízí se pokračování: že mu po roce 1918 Češi to smiřování s Němci vyčetli a on kvůli tomu odešel z veřejného života. Je to hezký oblouk a doložený není.
Doložené je spíš to opačné. 4. listopadu 1918 se August Zátka stal předsedou správní komise — tedy fakticky nejvyšším představitelem města. A roku 1919 byl ještě zvolen do obecního zastupitelstva.
Po převratu tedy neodešel. Město vedl.
Co je pravda: ve volbách roku 1919 dopadla jeho Národní rada velmi slabě — získala jen dva mandáty. A odborná práce založená na literatuře uvádí, že na počátku dvacátých let postupně složil funkce, mimo jiné pro vysoký věk. Bylo mu přes sedmdesát.
Jestli za tím byla i hořkost z toho, že mu někdo vyčítal smířlivost, se z pramenů říct nedá. Nabízí se to. Doložit se to nepodařilo.
(Zapsáno mezi otevřené rešeršní otázky.)
Na místě
- Busta je na fasádě — přečtěte si nápis pod ní. Je v něm datum narození a dům, kde se to stalo.
- Na téže ulici jsou o kus dál Masné krámy (příběh) — dá se spojit do jedné cesty.
Časová osa
- 27. 7. 1847 — August Zátka se narodí v tomto domě
- 1878 — poslanec českého zemského sněmu
- 1893 — s Leopoldem Hajíčkem zakládá českou smaltovnu (příběh)
- 1895 — stojí u vzniku Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru (příběh)
- 12. 11. 1906 — předkládá starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis
- 26. 2. 1914 — městské zastupitelstvo jednomyslně přijímá předlohy
- květen 1914 — schvaluje je okresní zastupitelstvo
- červenec 1914 — začíná světová válka; zákony nikdy nevzniknou
- 4. 11. 1918 — stává se předsedou správní komise, tedy nejvyšším představitelem města
- 1919 — zvolen do obecního zastupitelstva; jeho Národní rada získává jen dva mandáty
- počátek 20. let — postupně skládá funkce, mimo jiné pro vysoký věk
- 31. 7. 1927 — na domě odhalena busta od Bohumila Kafky, při jeho osmdesátinách
- 1935 — umírá
Zdroje
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatka-august — druhý nezávislý zdroj k Zátkovi: představitel české politiky ve městě, zastánce vyrovnání, člen Národního výboru, 4. 11. 1918 předseda správní komise
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ceskobudejovicky-pakt — chronologie paktu: Pamětní spis 12. 11. 1906, přijetí zastupitelstvem 26. 2. 1914, okresní zastupitelstvo květen 1914, tři zemské zákony, zemský sněm rozpuštěn
- https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12187/150012309.pdf — busta Bohumila Kafky, odhalení 31. 7. 1927 při osmdesátinách, doslovné znění nápisu, účast Pavla Janáka na úpravě fasády
- https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/20.500.14390/7311/K._Novotna_-_Jana_Zatkova_%281859-1933%29.pdf — skládání funkcí na počátku 20. let, mimo jiné pro vysoký věk
- https://theses.cz/id/4bik0j/downloadPraceContent_adipIdno_13832 — volby 1919, dva mandáty Národní rady