Místo
Zátkův dům — busta na Krajinské
Na domě v Krajinské je busta muže, který se osm let snažil domluvit mír mezi Čechy a Němci v jednom městě. Dohodu schválili v květnu 1914. Za tři měsíce začala válka a byla k ničemu. Bustu vytvořil Bohumil Kafka — týž sochař, který udělal Žižku na Vítkově.
Budějovice na přelomu století nebyly česko-německé v tom smyslu, že by tu vedle sebe žily dvě skupiny. Byly to dvě souběžné společnosti v jednom městě — vlastní školy, vlastní spolky, vlastní podniky, vlastní banky.
A August Zátka (1847–1935) byl vůdce té české poloviny. Právník, od roku 1878 poslanec zemského sněmu, zakladatel českých škol i českých podniků. (Roku 1893 zakládal s Leopoldem Hajíčkem smaltovnu — (příběh). Roku 1895 stál u vzniku Budvaru — (příběh).)
Mohl tu roli hrát prostě tak, že by tlačil za své. Většina lidí v jeho postavení to tak dělala.
Osm let vyjednávání
12. listopadu 1906 předložil Zátka starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis.
Ta jazyková volba není detail. Napsal to německy, aby to druhá strana četla jako nabídku, ne jako požadavek.
Pak se jednalo osm let. Výsledkem měly být tři zemské zákony, které by upravily národnostní zastoupení v obci, v okrese a ve školství. Ne vítězství jedné strany — rozdělení moci podle pravidel, na kterých se obě strany dohodnou.
26. února 1914 to městské zastupitelstvo přijalo jednomyslně. V květnu 1914 schválilo předlohy okresní zastupitelstvo.
A tím to skončilo.
Zákony z toho nikdy nebyly. Zemský sněm byl už rozpuštěný, takže je neměl kdo schválit — a za tři měsíce začala světová válka.
Dohoda, na které se dvě znesvářené poloviny města po osmi letech shodly jednomyslně, nevstoupila v platnost nikdy.
Věřte nevěřte — příběh, který jsme si vyprávěli špatně
A tady je nutná oprava, protože se tenhle příběh nabízí dovyprávět způsobem, který neplatí.
Nabízí se pokračování: že mu po roce 1918 Češi to smiřování s Němci vyčetli a on kvůli tomu odešel z veřejného života. Je to hezký oblouk a doložený není.
Doložené je spíš to opačné. 4. listopadu 1918 se August Zátka stal předsedou správní komise — tedy fakticky nejvyšším představitelem města. A roku 1919 byl ještě zvolen do obecního zastupitelstva.
Po převratu tedy neodešel. Město vedl.
Co je pravda: ve volbách roku 1919 dopadla jeho Národní rada velmi slabě — získala jen dva mandáty. A odborná práce založená na literatuře uvádí, že na počátku dvacátých let postupně složil funkce, mimo jiné pro vysoký věk. Bylo mu přes sedmdesát.
Jestli za tím byla i hořkost z toho, že mu někdo vyčítal smířlivost, se z pramenů říct nedá. Nabízí se to. Doložit se to nepodařilo.
(Zapsáno mezi otevřené rešeršní otázky.)
Na místě
- Busta je na fasádě — přečtěte si nápis pod ní. Je v něm datum narození a dům, kde se to stalo.
- Všimněte si sochaře. Bohumil Kafka je autorem jezdecké sochy Jana Žižky na Vítkově, jedné z největších bronzových soch na světě. Tady po něm zbyla busta na obyčejném domě v Krajinské.
- Na téže ulici jsou o kus dál Masné krámy (příběh) — dá se spojit do jedné cesty.
Časová osa
- 27. 7. 1847 — August Zátka se narodí v tomto domě
- 1878 — poslanec českého zemského sněmu
- 1893 — s Leopoldem Hajíčkem zakládá českou smaltovnu (příběh)
- 1895 — stojí u vzniku Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru (příběh)
- 12. 11. 1906 — předkládá starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis
- 26. 2. 1914 — městské zastupitelstvo jednomyslně přijímá předlohy
- květen 1914 — schvaluje je okresní zastupitelstvo
- červenec 1914 — začíná světová válka; zákony nikdy nevzniknou
- 4. 11. 1918 — stává se předsedou správní komise, tedy nejvyšším představitelem města
- 1919 — zvolen do obecního zastupitelstva; jeho Národní rada získává jen dva mandáty
- počátek 20. let — postupně skládá funkce, mimo jiné pro vysoký věk
- 31. 7. 1927 — na domě odhalena busta od Bohumila Kafky, při jeho osmdesátinách
- 1935 — umírá
Otázky
Co byl Českobudějovický pakt?
Dohoda mezi českou a německou stranou o rozdělení moci ve městě — zastoupení v obci, v okrese a ve školství. Vyjednávala se osm let, zastupitelstvo ji roku 1914 přijalo jednomyslně. Zákony z ní nikdy nebyly, protože zemský sněm byl rozpuštěný a začala válka.
Odešel Zátka po roce 1918, protože mu vyčítali smiřování s Němci?
To se nepotvrdilo a dostupné údaje tomu spíš odporují. V listopadu 1918 se stal nejvyšším představitelem města a roku 1919 byl znovu zvolen. Funkce skládal až na počátku dvacátých let, podle literatury mimo jiné kvůli věku.
Dá se dovnitř?
Do hotelu a restaurace ano. Prohlídka historických částí veřejně nabízená není.
Zdroje
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatka-august — druhý nezávislý zdroj k Zátkovi: představitel české politiky ve městě, zastánce vyrovnání, člen Národního výboru, 4. 11. 1918 předseda správní komise
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ceskobudejovicky-pakt — chronologie paktu: Pamětní spis 12. 11. 1906, přijetí zastupitelstvem 26. 2. 1914, okresní zastupitelstvo květen 1914, tři zemské zákony, zemský sněm rozpuštěn
- https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12187/150012309.pdf — busta Bohumila Kafky, odhalení 31. 7. 1927 při osmdesátinách, doslovné znění nápisu, účast Pavla Janáka na úpravě fasády
- https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/20.500.14390/7311/K._Novotna_-_Jana_Zatkova_%281859-1933%29.pdf — skládání funkcí na počátku 20. let, mimo jiné pro vysoký věk
- https://theses.cz/id/4bik0j/downloadPraceContent_adipIdno_13832 — volby 1919, dva mandáty Národní rady