Pověst · České Budějovice
Černý pes
Mezi katedrálou svatého Mikuláše a děkanstvím v Českých Budějovicích býval hřbitov a vedla přes něj nejkratší cesta z Kněžské ulice k náměstí. Jedné noci tudy běžela vdova pro lék pro umírající dceru. U kaple jí do cesty vstoupil velký černý pes a položil jí tlapy na ramena.
Chudé vdově z Kněžské ulice jedné noci těžce onemocněla dcera. Přivolaný lékař jí předepsal lék, který bylo třeba ihned přinést z lékárny. Vdova neměla nikoho, koho by pro něj poslala, a musela se vypravit sama.
Spěchala nejkratší cestou k náměstí přes starý hřbitov u kostela svatého Mikuláše, mezi dnešní katedrálou a děkanstvím. U kaple jí vstoupil do cesty velký černý pes. Vykročila stranou, aby ho obešla. Vtom se pes vzepjal a skočil jí předními tlapami na ramena. Žena se pokusila ustoupit, ale držel ji pevně. Nemohla udělat ani krok. Snažila se z jeho sevření vyprostit, uvolnit alespoň jedno rameno, jenže pes nepovolil.
Sáhla do kapsy, kde měla několik chlebových kůrek, a hodila je stranou. Čekala, že se za nimi pes obrátí a ona bude moci pokračovat. Kůrky však zůstaly ležet. Pes si jich nevšímal a tlapy z jejích ramen nesundal. Znovu se pokusila vymanit, ale marně. K lékárně už nebylo daleko; nemohla k ní však udělat jediný krok.
Nevěděla už, co dalšího zkusit. Ve strachu se začala modlit. Sotva vyslovila první slova, pes ji pustil a utekl.
Vdova doběhla z posledních sil do lékárny. Tam vyčerpáním a strachem omdlela.
Jak to bylo doopravdy
Hřbitov u kostela svatého Mikuláše v Českých Budějovicích existoval od středověku do roku 1784; pověst o černém psovi patří k budějovické trojici nočních strašidel spolu s bezhlavým jezdcem a umrlčím vozem.
Ten hřbitov tam byl. Hřbitov u kostela svatého Mikuláše existoval od středověku až do roku 1784. Na straně k dnešní Hroznové ulici jej uzavíralo děkanství a ohradní zeď, do níž byla později vestavěna Černá věž. Prostranství, přes které dnes projdete za dvacet vteřin, bylo pohřebiště.
I ta kaple je doložená. Za presbytářem kostela svatého Mikuláše stála samostatná hřbitovní kaple svatého Jakuba, poprvé doložená roku 1377. V letech 1727 až 1731 byla na jejím místě postavena kaple Smrtelných úzkostí Páně.
Freithof je starší německá podoba slova Friedhof. Označovalo ohrazený prostor kolem kostela, často právě pohřebiště, a v německých nářečích českých zemí se držela dlouho. Není to vlastní jméno tohoto konkrétního budějovického místa, proto v textu mluvíme o starém hřbitově u svatého Mikuláše.
Pověst patří k budějovické trojici nočních strašidel vedle bezhlavého jezdce v ulicích a umrlčího vozu u Černé věže. Do novější tradice se dostala prostřednictvím Ambrožovy sbírky.
A jedna věc na ní nesedí. Encyklopedie Českých Budějovic říká, k čemu taková vyprávění sloužila: měla varovat před nočním touláním ulicemi. Jenže ta žena se netoulala. Šla pro lék pro umírající dítě. Ten pes možná nikdy neexistoval, ale noc, kdy někdo musel běžet přes hřbitov pro lék a nestihl to, existovala tisíckrát.
Kudy za pověstí
Prostranství mezi katedrálou svatého Mikuláše a děkanstvím, České Budějovice. Kněžská ulice, ze které vdova vyšla, k němu vede přímo.
Odkud to víme
- Encyklopedie Českých Budějovic, hesla hřbitovy, kaple svatého Jakuba, pověsti
- KOVÁŘ, Daniel; THOMOVÁ, Zuzana. Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Archaeologia historica 42/2, 2017, s. 617–649
- Deutsches Rechtswörterbuch, heslo Friedhof / freithof
- AMBROŽ, Václav. Ze starých Českých Budějovic. České Budějovice: Stráž lidu, 1921
Verze bez příkras
Obvykle se vypráví jako historka o strašidelném psovi. Tady jde o ženu, které doma umírá dcera a která neví, kolik času jí zbývá.
Černý pes – Bez příkras