Místo
Černá věž
Zvonice a hláska z let 1549–1577, vysoká přes 72 metrů — na vyhlídku ve 46 metrech vede 225 schodů. Jméno dostala až kolem roku 1890, kdy kámen zčernal spíš průmyslovým znečištěním než požárem, jak se traduje.
Odkud jméno doopravdy je (a odkud není)
Traduje se, že jméno věže souvisí s velkým požárem Českých Budějovic v roce 1641 (podrobný příběh viz sekce Velký požár Českých Budějovic výše). Realita je ale míň dramatická a o to zajímavější: označení „Černá věž" se začalo objevovat až kolem roku 1890, kdy v 19. století opadaly poslední zbytky malované omítky a kámen zčernal — nejspíš kvůli znečištění ovzduší z rozvíjejícího se průmyslu a spalování uhlí. Přes 200 let po požáru si tedy věž jméno nevysloužila od plamenů, ale od kouře z komínů.
Věžný a ohlídka požárů
Ve věži bydlel věžný, jehož úkolem bylo bedlivě sledovat město a okolí. Dokud neměla věž telefonické spojení s hasičskou stanicí, musel podezřelý oheň či kouř ohlašovat údery do zvonu, ve dne vyvěšením červeného praporu a v noci červené lucerny. Za staletí služby věžní spatřili a nahlásili desítky požárů ve městě i okolí.
Zvony
Uvnitř věže visí šest zvonů. Největší, Bummerin (3,5 tuny, průměr 182 cm), pochází z roku 1723, odlil ho Sylvius Kreuz a měl město chránit před bleskem, povodní a válkou — jméno dostal podle svého hlubokého, dunivého tónu (přezdívá se mu i Pumerin). Jeho předchůdce má ale příběh, který stojí za vyprávění: zvon z roku 1507 od budějovického zvonaře Mikuláše původně patřil městu Rudolfov. Při sporu rudolfovských horníků s Budějovicemi ho rozzuření horníci zakopali do země, kde ležel roky — než ho na „Sviní louce" u Lišova vyhrabalo prase. Pasáček vepřů ho nechal vykopat a daroval svému městu, jenže pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak ho radní nakonec prodali zpátky do Budějovic. Nejmladší zvon, Budvar (1,1 tuny), je z roku 1995 — jméno má přesně takové, jaké byste čekali od budějovického zvonu. Další se jmenují Marta, Octava, Maria a Stříbrný zvon z roku 1630.
Fakta o stavbě
Postavena 1549–1577 jako zvonice, strážní a hlásná věž vedle kostela (dnešní katedrály) sv. Mikuláše. Spodní patra mají gotické prvky, celek je ale renesanční. Výška 72,29 m, vyhlídková ochozová plošina ve 46 m, nahoru vede 225 schodů — stejný počet jako na radniční věž na náměstí.
Na místě
Věž měří 72,29 metru a vyhlídkový ochoz je ve 46 metrech. Cestou nahoru minete zvonové patro — zvonů je šest a jsou popsané. Z ochozu je vidět čtverec náměstí shora, celé staré město a při dobré viditelnosti i Vodárenská věž na pravém břehu Vltavy a Hluboká na severu.
Otázky
(Jen to, co není výš.)
- Souvisí jméno Černé věže s požárem roku 1641? Nesouvisí. Označení se začalo objevovat až kolem roku 1890, kdy opadaly zbytky malované omítky a kámen zčernal znečištěním z uhlí a průmyslu — přes dvě stě let po požáru.
- K čemu věž původně sloužila? Byla to zvonice katedrály a zároveň strážní a hlásná věž. Bydlel v ní věžný, který ohlašoval požáry údery do zvonu, ve dne červeným praporem a v noci červenou lucernou.
Zdroje
- https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_(%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice)
- https://itras.cz/cerna-vez-ceske-budejovice/
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dominantni-cerna-vez-v-ceskych-budejovicich
- http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/cerna-vez
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Bumerin
- https://fajnvylety.cz/bumerin-budvar-ci-oktava-znate-zvony-ktere-strezi-cerna-vez
- https://www.turistika.cz/mista/barokni-radnice-mesta-ceske-budejovice/detail