Místo
Dominikánský klášter a Piaristické náměstí
Sto metrů od hlavního náměstí stojí nejstarší budova Českých Budějovic — dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, jehož stavba začala roku 1265 zároveň se založením města. Je to pravděpodobně vůbec první městská stavba, která tu vyrostla. Uvnitř jsou středověké nástěnné malby včetně postavy svatého Kryštofa vysoké přes deset metrů, a náměstí před ním stojí na místě bývalého hřbitova. Jmenuje se ale po piaristech, kteří sem přišli o pět set let později.
Město, které vzniklo jako mocenský tah — a klášter hned s ním
Aby dávalo smysl, proč tu klášter stojí od úplného začátku, je potřeba vědět, proč vůbec vznikly Budějovice.
Nebyla to obchodní úvaha, ale politika. Jižní Čechy ovládali Vítkovci, pozdější Rožmberkové, a král tu neměl žádnou vlastní oporu. Nové královské město mělo být tou chybějící základnou královské moci a protiváhou jejich vlivu. Přemysl Otakar II. takových měst založil přes třicet a v listině pro Poličku to zdůvodnil sám: „množství lidu je slávou vladaře." Města byla spojencem krále proti šlechtě.
Roku 1265 tedy poslal na místo svého rytíře Hirza, který město vyměřil a naprojektoval. A stavělo se najednou: rozvržení města, opevnění a dominikánský klášter. Klášter a části hradeb jsou dodnes nejstarší gotické stavby ve městě.
Není to tedy stavba, která by do hotového města přibyla — je to pravděpodobně vůbec první městská budova. Vznikala zároveň s hradbami a s ulicemi, které tu jsou dodnes.
To se hodí mít na paměti při procházce centrem: náměstí Přemysla Otakara II. je proslulé, Černá věž je vidět odevšad a katedrála je největší, ale všechno jsou to věci mladší. Nejstarší dochovaná budova stojí stranou hlavní trasy, sto metrů od hlavního náměstí, a většina návštěvníků kolem ní projde.
Z původního raně gotického komplexu se dochoval hlavně kostel Obětování Panny Marie a křížová chodba. Zbytek se mnohokrát přestavoval — plány se měnily dokonce ještě během stavby ve třináctém století. Kostel byl podle všeho hotový jako první, na počátku 14. století, konventní budovy až po něm.
Odkud se vzalo jméno města
A když už jsme u založení: jméno si město nevymyslelo, zdědilo ho.
U brodu přes Vltavu stávala starší osada Budivojovice, pojmenovaná po svém zakladateli Budivojovi ze Železnice — byla to prostě „osada lidí Budivojových". Nové královské město ten název převzalo. Ve 14. století se osobní jméno Budivoj zkrátilo na Buděj a z Budivojovic se staly Budějovice. Původní osadu pak město pohltilo předměstskou zástavbou.
Město se tedy jmenuje po vesnici, kterou spolklo, pojmenované po muži, o kterém dnes nikdo nic neví.
Desetimetrový světec a to, co se našlo pod omítkou
Nejcennější věc uvnitř nebyla po většinu dějin vidět.
Na stěnách kostela i křížové chodby je velké množství středověkých nástěnných maleb. Nejstarší odkryté zbytky v presbytáři se datují už do 13. století, tedy do doby stavby; během 14. a 15. století se malby rozšířily na podstatnou část obvodových stěn a pilířů.
Dominantní je postava svatého Kryštofa na východní stěně presbytáře — vysoká přes deset metrů. To je rozměr, který se slovy popisuje špatně; je to světec vysoký jako trojpodlažní dům. (Svatý Kryštof se ve středověku maloval záměrně velký: platila víra, že kdo se na jeho obraz ráno podívá, ten den nezemře náhlou smrtí. Proto bývá u vchodů a proto bývá obrovský — aby ho bylo vidět i zdálky. To je obecná souvislost, ne údaj o téhle konkrétní malbě.)
Na jižní straně příčné lodi je svatá Dorota, Zvěstování Panny Marie, svatý Jiří a fragment výjevu z Legendy o umučení deseti tisíc rytířů — všechno kolem roku 1400.
A teď to, co je na tom nejzajímavější: většinu z toho nikdo po staletí neviděl. Malby zmizely pod pozdějšími úpravami a upadly v zapomnění. Znovu se objevily až roku 1893, za správy redemptoristů, kteří tu měli kolej v letech 1885 až 1950. (Že byly konkrétně zabílené, prameny neuvádějí — je to u středověkých maleb nejběžnější osud, ale tady je doložené jen to, že se roku 1893 „odhalily".) Systematicky odkryté a restaurované byly až při velké rekonstrukci v devadesátých letech 20. století. A objevování pokračuje dodnes — od roku 2007 probíhá oprava křížové chodby a přináší nové poznatky o stavebním vývoji i dějinách kláštera.
Věřte nevěřte — je pod pláštěm Panny Marie Karel IV.?
V severním křídle ambitu se našly pozoruhodné malby: Zvěstování Panně Marii, Navštívení Panny Marie a takzvaná Panna Maria Ochranitelka — motiv, kde Panna Maria rozprostírá plášť a chrání pod ním skupinu lidí.
A pod tím pláštěm jsou postavy s královskými insigniemi.
Historik umění Petr Pavelec je ztotožnil s římským císařem a českým králem Karlem IV. Kdyby to platilo, znamenalo by to, že na zdi budějovického kláštera je dobové vyobrazení nejvýznamnějšího českého panovníka — a to na místě, kam většina návštěvníků města nezajde.
(Je to identifikace, ne podpis. Středověké malby se podle insignií určují běžně a Pavelcův výklad je odborný, ale jistota u takových atribucí bývá jiná než u listiny se jménem. V textu to proto stojí jako Pavelcovo určení, ne jako fakt.)
Co se říká — žába v základech a konec světa
K tomuhle místu patří pověsti a stojí za to je vyprávět tak, jak se vyprávějí. Jsou tři a všechny tři jsou o téhle budově nebo hned vedle ní.
Žába, kvůli které se bortily zdi
Když se roku 1265 kopaly základy dominikánského kostela, vlezla do nich žába. Byla obrovská a jak se v základech hýbala, zdi se opakovaně bortily. Zedníci ji zkoušeli vyhnat, ale marně — pokaždé se zeď zase sesula. Teprve úpěnlivé modlitby přiměly žábu zmizet.
Zedníci ji pak zabili a na památku té události vytesali kamennou žábu a zasadili ji do zdi mezi presbytářem a příčnou lodí. Je tam dodnes, tedy skoro tak dlouho, jak stojí město — přes sedm set padesát let.
A patří k tomu podmínka: až ta žába vyleze na střechu kostela Obětování Panny Marie, nastane konec světa.
(Po žábě je pojmenovaná i galerie v sousední baště — Galerie Kamenná žába.)
Drak a žába na severní zdi
Na severní stěně téhož kostela jsou kamenné chrliče v podobě draka a žáby. Lidová tradice je spojila s loveckým hrádkem, který prý stával na soutoku Malše a Vltavy ještě před založením města a před stavbou kláštera.
Jak město přišlo ke jménu
A třetí pověst vysvětluje rovnou původ celého města i důvod, proč tu klášter stojí.
Přemysl Otakar II. prý slíbil, že založí klášter na tom místě, kde ho zastihne zpráva o narození jeho potomka. Posel ho dostihl na soutoku Vltavy a Malše. Král zvolal „Bude jich více!" — myslel tím další děti, které ještě přijdou.
A odtud prý Budějovice.
(Skutečný původ jména je popsaný výš a je prozaičtější. Tahle verze je ale hezčí a vypráví se dodnes.)
Proč se náměstí jmenuje po piaristech
Tady je ta věc, která na tomhle místě zamrzí nejvíc.
Klášter postavili a šest set let obývali dominikáni. Skončilo to josefinskými reformami — řád musel odejít a v budovách se v letech 1785 až 1871 usadilo piaristické gymnázium, ve kterém pak studovala řada známých osobností. Piaristé tu tedy byli šestaosmdesát let. Dominikáni pět set dvacet.
A náměstí se jmenuje Piaristické.
Je to už čtvrtý případ v tomhle průvodci, kdy jméno připomíná někoho jiného než toho, kdo to postavil. Wortnerův dům nese jméno rodiny, která ho koupila tři a půl století po vzniku. Josefova věž na Kleti jméno knížete, který na ni zpočátku nikoho nepustil. Rudolfov jméno císaře, jehož vlastní hazard přivedl do kraje žoldnéře. A tady jméno školy, která v budově strávila šestinu její dosavadní historie.
Na místě
Náměstí stojí na místě bývalého hřbitova a dlažba z roku 1995 to připomíná — na některých kamenech jsou motivy odkazující na hřbitovní minulost. Stojí za to se pod nohy podívat, protože to je detail, o kterém nikdo neví a nikde není napsaný.
Z jihu náměstí uzavírá klášter, na západní straně na něj navazuje polygonální bašta z 15. století, ve které je dnes galerie, a hned vedle Solnice (příběh). Naproti klášterní zvonici stojí alej barokních soch světců, které vznikly mezi lety 1739 a 1746 v dílně místního sochaře Josefa Dietricha.
Uvnitř kostela je nejnápadnější věcí ten desetimetrový svatý Kryštof — dá se odhadem porovnat s výškou vlastního těla a pochopit, jak je to velké. V křížové chodbě se pozná, kde se pracuje: oprava běží od roku 2007, takže je vidět, co je odkryté a co ještě čeká.
A pak je tu žába. Kamenná žába z pověsti je zasazená ve zdi mezi presbytářem a příčnou lodí — to je konkrétní věc k hledání a je tam přes sedm set padesát let. Na severní stěně kostela jsou k tomu kamenné chrliče v podobě draka a žáby. Kdo tam jde s dětmi, má program: najít žábu ve zdi, najít oba chrliče, a pak zkontrolovat, jestli žába náhodou nešplhá ke střeše.
Časová osa
- 1265 — Přemysl Otakar II. zakládá České Budějovice a zároveň začíná stavba dominikánského kláštera. Pravděpodobně první městská budova.
- 13. století — nejstarší nástěnné malby v presbytáři.
- Počátek 14. století — dokončen kostel Obětování Panny Marie. Konventní budovy až po něm.
- Kolem 1400 — vznikají malby svaté Doroty, Zvěstování, svatého Jiří a Legendy o deseti tisících rytířů.
- 1739–1746 — na náměstí vzniká alej barokních soch světců z dílny Josefa Dietricha.
- 1785 — josefinské reformy, dominikáni odcházejí po pěti stech dvaceti letech.
- 1785–1871 — v budovách sídlí piaristické gymnázium. Po něm se náměstí jmenuje dodnes.
- 1885–1950 — kolej redemptoristů.
- 1893 — odhaleny pozůstatky středověkých fresek.
- 90. léta 20. století — celková rekonstrukce kostela, malby systematicky odkryty a restaurovány.
- 1995 — nová dlažba náměstí s motivy připomínajícími hřbitovní minulost.
- Od 2007 — probíhá oprava křížové chodby a přináší nové poznatky.
Otázky
(Jen to, co není výš.)
- Je klášter pořád klášter? Ne. Dominikáni odešli roku 1785 a nevrátili se. Dnes areál spravuje českobudějovické biskupství a funguje jako multifunkční centrum s prohlídkami, koncerty a kulturním programem.
- Dá se dovnitř i mimo sezonu? Běžně ne. Otevřeno je v červenci a srpnu denně, v září o víkendech. Mimo to jen při konkrétních akcích.
- Co je starší, klášter nebo katedrála sv. Mikuláše? Klášter. Katedrála je významnější a větší, ale mladší — a navíc jí gotický interiér vzal požár roku 1641 (příběh).
Zdroje
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%C3%A1nsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter_(%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice) — klíčový zdroj: založení 1265, nejstarší gotická stavba, dochovaná křížová chodba a kostel, malby včetně desetimetrového sv. Kryštofa, sv. Doroty, Zvěstování, sv. Jiří a Legendy o 10 000 rytířích, odkryv 1893, kolej redemptoristů 1885–1950, piaristické gymnázium 1785–1871, identifikace Karla IV. Petrem Pavelcem, oprava křížové chodby od 2007
- http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/piaristicke-namesti — náměstí na místě bývalého hřbitova, dlažba z roku 1995, polygonální bašta, sochy Josefa Dietricha 1739–1746
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dominikansky-klaster-v-ceskych-budejovicich — nejcennější uměleckohistorická památka města, tradice mariánské úcty
- https://www.bcb.cz/klaster-na-piaristickem-namesti-zahajeni-hlavni-sezony/ — provoz: červenec a srpen denně, září víkendy, komentované prohlídky 11:00 a 15:00, vstup z Piaristického náměstí vedle Solnice, kontakt klasterni.kostel@bcb.cz
- https://www.budejce.cz/kalendar/341-vecerni-prohlidky-klastera — večerní prohlídky, vstupenky přes cbsystem.cz
- https://is.muni.cz/th/110309/ff_m/ — diplomová práce Martiny Hospodkové o středověkých nástěnných malbách v klášterním kostele; nevytěženo, viz poznámka
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kamenna-zaba — pověst o kamenné žábě: rok 1265, bortící se základy, marné vyhánění, modlitby, zabití žáby a zasazení kamenné podoby do zdi mezi presbytářem a příčnou lodí; chrliče draka a žáby na severní stěně; galerie Kamenná žába v sousední baště
- https://budejovice.rozhlas.cz/az-zaba-vyleze-na-strechu-kostela-nastane-konec-sveta-jak-vznikla-budejovicka-7051432 — Český rozhlas: podmínka o konci světa, stáří žáby ve zdi
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/povesti — přehled budějovických pověstí, mimo jiné legenda o založení a zvolání „Bude jich více"
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jmeno-mesta — skutečný původ jména: osada Budivojovice u brodu, Budivoj ze Železnice, zkrácení ve 14. století
- https://www.c-budejovice.cz/z-historie — založení 1265, lokace rytířem Hirzem, město jako protiváha Vítkovců
Nejsilnější je kombinace dvou věcí. Za prvé ten paradox, že nejstarší dochovaná stavba stojí stranou hlavní trasy a většina návštěvníků kolem ní projde. Za druhé to, že nejcennější věc uvnitř byla po staletí zabílená a objevuje se dodnes — oprava křížové chodby běží od roku 2007 a pořád přináší nové poznatky. Je to místo, které ještě není dočtené.
Nevytěžené zdroje: diplomová práce Martiny Hospodkové na MUNI přímo o těch malbách — odborný text, který by dal detaily, jaké v turistických popiscích nejsou. A Petr Pavelec jako žijící odborník, který tu identifikaci Karla IV. udělal; stálo by za to zjistit, jestli o tom publikoval víc.