Place

Koh-i-noor Hardtmuth

Pencils have been made in České Budějovice since 1848, and the largest share of the firm’s production still arises here. The yellow Koh-i-noor pencil is Budějovice too — Franz Hardtmuth invented it and named it after the diamond in the English Crown Jewels at a time when he had already lived here forty years and run the factory. With it came the hardness grading that became a world standard: letters you find on every pencil on earth. What they mean is still disputed.

Back to the blog

Koh-i-noor Hardtmuth is the Budějovice pencil factory by the Water Tower from which half a million pencils leave every day for more than ninety countries — and it was here that the famous yellow Koh-i-noor pencil was born. With it came the hardness letters you find today on every pencil in the world, and whose meaning is still disputed.

Pencils have been made here since 1848, when the firm moved from Vienna, and the Budějovice plant still does the largest share of production. The iconic 1500 pencil is made by the same process as at the end of the 19th century and comes in twenty-one degrees of hardness. The wood is imported, American cedar or lime, because as company owner Vlastislav Bříza says: “From the trees that grow here you cannot make a pencil.”

The public cannot enter the factory, but the building of 1847–1848 can be walked round from outside. Pencils are bought at the company shop on Široká Street in the centre.

What is Viennese and what is Budějovice

The firm began in Vienna. In Budějovice it was not yet present. Production moved here in the mid-19th century; from 1848 pencils have been made in this town. In 1889 the yellow Koh-i-noor pencil was created here — named after the diamond in the English Crown Jewels — and with it the hardness letters that became a global norm.

And why exactly here?

Franz Hardtmuth had already lived and run the factory in Budějovice for decades when the yellow pencil appeared. The town gave the brand scale; Vienna gave the firm its start. Today the largest volume of production still comes from here, and the company shop is the practical way to take a piece of that story home.

On site

You will not get into the works, and it is fair to say so upfront. What you can see: the factory precinct stands on F. A. Gerstner street across from the Water Tower — 19th-century industrial architecture, buildings from 1847 onward.

Timeline

  • 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
  • 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
  • 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
  • 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
  • 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
  • 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
  • 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
  • 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
  • Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
  • 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
  • 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
  • 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
  • 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
  • Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.

Questions

(Jen to, co není výš.)

  • Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.

Sources

  • https://www.blog.koh-i-noor.cz/post/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-ikonick%C3%BDch-grafitov%C3%BDch-tu%C5%BEek-koh-i-noor — 500 tisíc tužek denně, tužka 1500 stejným postupem jako na konci 19. století, 21 tvrdostí (2021/2022)
  • https://forbes.cz/firme-koh-i-noor-hardtmuth-klesly-trzby-i-zisk-na-vine-jsou-energie-a-inflace/ — export do více než 90 zemí (27. 12. 2023)
  • https://forbes.cz/tuzky-udrzuji-prinbspzivote-srdcari-sazim-unbspnich-na-emoce-rika-majitel-koh-i-nooru/ — Vlastislav Bříza: „Ze stromů, které rostou u nás, tužku nevyrobíte" (24. 6. 2024)
  • https://www.budejce.cz/en/activities/161-koh-i-noor-hardtmuth-customer-center — zákaznické centrum, prodejní stánek, jen skupiny
  • https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
  • https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
  • https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
  • https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
  • https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²

Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.

Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.

Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.