Plachého ulice (Plachanda) — a Plachý Café

Plachého ulice měla za staletí spoustu jmen.

Podle historika Jana Schinka se dlouho jmenovala Kyselá, část od náměstí pak Loternní ulička. Bývala tu vinárna U Ašenbrýlů a obchod s hudebními nástroji.

A jeden čas se jí říkalo ulice Sviní. Nebo Svinská.

Důvod je přesně ten, který vás napadne — a Schinko ho popisuje bez okolků: „Uličkou se totiž na náměstí přiháněli koně, vepři a podobně na trh, poněvadž hlavními čtyřmi vstupy na náměstí to bylo nedůstojné."

Tedy: na náměstí vedou čtyři hlavní vstupy v rozích, těmi chodí lidé. A pro dobytek se používala ta úzká ulička vedle.

Proč se jí nikdy nedařilo

Schinko k té ulici říká ještě jednu věc, která vysvětluje celé její dějiny.

Obchodně vždycky trochu trpěla — a nebylo to tím, že by byla ošklivá nebo daleko. „Měla potenciál jako ulice U Černé věže. Trpěla ale tím, že nebyla průjezdná na sady."

Chyběl jeden most.

Obyvatelé Plachého ulice žádali město o most přes Mlýnskou stoku na sady, aby jimi lidé procházeli dál a nekončili ve slepém konci. Městská rada jim ho zamítla.

A tak ulice zůstala tím, čím byla: úzkou zkratkou, kterou se dá projít, ale nikam nevede.

(Kdo tudy dnes jde, může si to zkusit — je to pořád stejné. Ulice končí a dál se musí obejít.)

Co v ní bývalo

Slávu jí podle Schinka udělala Anička Krčmářová, dcera obchodníka s hudebními nástroji a klavírní virtuoska.

Byla tu továrna na cukrovinky Příhoda a Danzer. Vinárna U Kolářů. A vinárna U Ašenbrýlů.

Tohle poslední jméno si zapamatujte.

A co v ní je dnes

Za posledních pár let se z té ulice stalo něco, co v Budějovicích nikdo nečekal.

Plachý Café otevřel roku 2017 Honza Ašenbryl — v době, kdy podle jeho slov byla výběrová káva v Budějovicích „jako šafránu" a specializovaný espresso bar tu nebyl žádný.

A teď to, kvůli čemu se sem vyplatí zajít.

Ten dům si nevybral náhodou. Byla to možnost otevřít podnik v domě, kde jeho vlastní pradědeček dělal vyhlášené gastro už před sto dvaceti lety.

Tedy: vinárna U Ašenbrýlů, o které mluví Schinko jako o staré paměti té ulice, patřila jeho rodině. A po sto dvaceti letech se do téhož domu vrátila káva.

Kolem něj mezitím přibylo ostatní. Plachá pětadvacítka — pekárna Michaely Fürstové, která se pekařině vyučila mimo jiné na stážích v kodaňských pekárnách; dělá croissanty, kváskový chleba a kávu. Pizza Paranormala Katky Kuthanové a Martina Kudrličky — neapolská pizza z organické mouky, kváskové těsto kynoucí v chladu nejmíň osmačtyřicet hodin. La Bodega se španělskou kuchyní, Paraguana s venezuelskou. Panský šenk s českou kuchyní a krbem, ve kterém se dělají masové speciality. Cukrárny Kremrolka a La Cukrárna.

Z ulice, kterou se hnala prasata na trh, se stalo místo, kam se v Budějovicích chodí jíst.

Na místě

Časová osa

Otázky

Zdroje