Koh-i-noor Hardtmuth

進不了工廠，先說清楚。可見：廠區在 F. A. Gerstner 街，水塔對面——十九世紀工業建築，1847 年起。

• 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
• 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
• 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
• 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
• 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
• 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
• 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
• 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
• Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
• 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
• 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
• 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
• 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
• Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.

(Jen to, co není výš.)

• Dá se továrna navštívit? Provoz ne. Prodejna ano, běžně. Expozice v zákaznickém centru jen po domluvě a jen pro skupiny — jednotlivec se tam nedostane.
• Vyrábí se tužky pořád v Budějovicích? Ano. Budějovický závod dodnes zajišťuje největší objem výroby celé firmy.
• Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.

• https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
• https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
• https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
• https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
• https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
• https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
• https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²

Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.

Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.

Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.