Místo
Kleť — rozhledna Josefova věž a lanovka
Na vrcholu Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, stojí od roku 1825 nejstarší kamenná rozhledna v Čechách — a nepostavilo ji město ani turistický klub, ale kníže Josef ze Schwarzenbergu pro soukromou potřebu své rodiny. Jmenovala se Josefova věž. A je na ní jedna věc, kterou si skoro nikdo nevšimne: schwarzenberský rodový erb obsahuje stříbrnou věž s cimbuřím stojící na kopci — a rozhledna vypadá skoro stejně. Kníže si tedy patrně nechal do krajiny postavit vlastní erb v životní velikosti.
Rozhledna, kterou si kníže postavil sám pro sebe
Josefova věž na Kleti vznikla mezi lety 1822 a 1825 na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu a je první kamennou rozhlednou v českých zemích — starší dřevěné vyhlídky existovaly, zděná ne. Jenže s tou představou, že rozhledna je od začátku pro lidi, je potřeba se rozloučit: kníže si ji nechal postavit pro soukromou potřebu své rodiny. Veřejnosti začala sloužit až ve druhé polovině 19. století, tedy s odstupem několika desetiletí.
Vypadá to jako panský rozmar, ale hned se jí našlo velmi praktické využití. V letech 1824 až 1825 se z věže stal trigonometrický bod pro kartografické práce a jezdili k ní tvůrci map. Věž postavená pro pobavení knížecí rodiny tak posloužila k tomu, aby se zpřesnily mapy celého kraje.
Stavba je novogotická, válcová, dvacet metrů vysoká, obehnaná cimbuřím, a ochoz je ve výšce osmnácti metrů.
Byl to jen dobový rozmar? Ne tak docela
Nabízí se námitka, že šlechtické stavby pro potěchu byly tehdy běžná móda a že tahle věž je jen jednou z mnoha. Něco na tom je, ale při bližším pohledu Josefova věž z řady vybočuje, a to dvakrát.
Šlechtické stavby pro potěchu opravdu byly celý žánr — altány, temply, glorietty, umělé zříceniny. Romantický historismus se v architektuře projevil nejdřív právě v zahradních stavbách už ve druhé polovině 18. století; příkladem je „gotický" chrám v parku zámku Krásný Dvůr, který si nechal postavit hrabě Jan Rudolf Czernin na sklonku 18. století. Lichtenštejnové proměnili svá panství v jeden velký park se salety a romantickými stavbičkami. Jenže tyhle stavby stály v krajinářských parcích u zámku. Byly to kulisy komponované zahrady, kam se dalo dojít po cestě z rezidence.
Josefova věž stojí na vrcholu hory ve výšce 1084 metrů, daleko od jakéhokoli sídla. To není zahradní stavba. To je zásah do volné krajiny na místě, kam se muselo vyšlapat.
A druhá věc: rozhledny jako hromadný jev přišly až o dvě generace později. Stavěly se hlavně na konci 19. století, když se rozvíjela turistika, a stály za nimi spolky, hlavně Klub českých turistů. Nejstarší rozhledna Jizerských hor Štěpánka, kterou začal stavět kníže Camillo Rohan, je z roku 1847 — tedy o dvaadvacet let mladší. Petřínská rozhledna je z roku 1891, tedy o šestašedesát let.
Josefova věž tak sedí přesně mezi dvěma epochami: soukromou pohnutkou patří k panským stavbám pro potěchu, umístěním na divokém vrcholu předjímá turistické rozhledny, které přišly až za dvě generace.
(Poznámka k tomu „nejstarší v Čechách": formulace je přesná a není to opatrnictví. Starší je Minaret v Lednici z let 1797–1804, ale ten stojí na Moravě — a navíc je to typická stavba krajinářského parku, tedy přesně ten druhý žánr.)
Zbývá tedy otázka, na kterou tohle všechno ukazuje: když to nebyla ozdoba do zahrady a nebyla to rozhledna pro lidi, co to bylo? Písemnou odpověď nikdo nenechal. Existuje ale jedno vysvětlení, které dává smysl, a je vidět přímo na té věži.
Věřte nevěřte — věž, která možná stojí ve vlastním erbu
A teď to, co je na Kleti nejzajímavější a co se v běžných popiscích nedočtete. Podklady k tomu připravil pro Český rozhlas budějovický archivář Daniel Kovář — a je poctivé rovnou říct, že to formuluje jako možnost, ne jako prokázaný fakt.
Nejdřív je potřeba vědět, odkud se vzalo samo jméno Schwarzenberg, protože to je proti očekávání. Rod se původně jmenoval Seinsheim a je doložený už roku 1172 ve Francích. Teprve Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) koupil panství Schwarzenberg ve středních Francích a začal se psát „ze Seinsheimu na Schwarzenbergu"; první jméno pak vypustil a zůstalo jen „ze Schwarzenbergu". V roce 1429 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Nebylo to tedy tak, že by panství dostalo jméno po rodu — bylo to naopak. Rod si koupil statek a pojmenoval se po něm.
A právě to panství má svůj znak, který se dostal do rodového erbu: na červeném podkladu stříbrná věž s cimbuřím, stojící na černém trojvrší. Je to tedy to nejstarší a nejvlastnější, co Schwarzenbergové v erbu mají — obraz místa, po kterém se jmenují.
Věž v tom znaku svým tvarem velmi připomíná rozhlednu na Kleti. Přesněji řečeno naopak: erb je o čtyři sta let starší než rozhledna. Podle Kováře není vyloučeno, že se stavitel právě tím erbovním znamením inspiroval.
Prokázat se to nedá a nikdo to nedokázal. Ale když se to složí, dává to smysl tak dobře, že se tomu těžko odolává.
Kníže vlastní kopec v jižních Čechách. V erbu má věž s cimbuřím stojící na kopci — a je to věž z franského panství, které si jeho předek koupil o čtyři století dřív a vzal si po něm jméno. Na ten jihočeský kopec pak nechá postavit věž s cimbuřím.
Nebyla by to tedy ozdoba ani vyhlídka, ale rodový znak vztyčený v krajině v životní velikosti — na místě, které je vidět na desítky kilometrů, a nejdřív jen pro sebe a svou rodinu. Panství, po kterém se rod jmenuje, leží ve Francích a kníže ho na očích nemá. Tady by měl jeho obraz.
A ještě z jedné strany to dává smysl, možná dokonce prozaičtější. Postavte se na místo stavitele, který má pro knížete něco vymyslet na vrcholu hory. Sáhnout po tom, co má klient ve vlastním erbu, je zdaleka nejjistější způsob, jak se trefit. Nemusí to tedy být ani knížecí nápad — může to být architekt, který věděl, čím se zavděčí.
(Písemný doklad o tom, proč věž vypadá zrovna takhle, se nedochoval a nejspíš nikdy nebyl. Doložené je, že erb tak vypadá, že věž tak vypadá, a že archivář Daniel Kovář považuje souvislost za možnou. Zbytek je čtení — a přesně proto to stojí za pohled zblízka: každý si nahoře může udělat obrázek sám.)
Mimochodem, tohle je už druhé cimbuří v našem průvodci, které není k obraně. U Wortnerova domu (příběh) si měšťan Kelbl nechal postavit atiku s cimbuřím, protože atikové patro si mohl dovolit jen ten, kdo na to měl, a z fasády se dalo číst, kdo je ve městě kdo. Tady totéž udělal kníže s celým kopcem. Cimbuří v jižních Čechách málokdy znamená hradbu — obvykle znamená postavení.
Druhá stavba na tomtéž kopci: co je pod vámi
Kdo stojí na ochozu, má pár set metrů pod sebou druhou budovu s kopulí — a je fér vědět, co v ní je, i když do ní zrovna nejdete. Je to Observatoř Kleť, nejvýš položená hvězdárna v Česku, a není to muzeum, ale funkční vědecké pracoviště.
Ve zkratce: vedou ji manželé Jana Tichá a Miloš Tichý a objevili tu se svým týmem přes tisíc planetek. Jana Tichá navíc od roku 2003 předsedá mezinárodní komisi, která schvaluje jména všem planetkám a kometám ve sluneční soustavě — tedy i těm, které najde někdo úplně jiný na druhém konci světa. A v březnu 2022 byla Kleť jedním z prvních pracovišť na světě, které zachytilo asteroid mířící na Zemi; NASA pak z těch měření spočítala, kdy a kam dopadne, a trefila se. Byl to teprve pátý takový případ v historii.
Důvod, proč zrovna tady: vrchol leží nad inverzí, takže má nejvíc jasných nocí ze všech českých hvězdáren. Totéž, co dělá dobrý výhled z rozhledny, dělá dobrou oblohu pro dalekohled.
Prakticky: observatoř má vlastní vstupné a vlastní otevírací dobu a vstupenka z rozhledny v ní neplatí. Prohlídky jsou jen denní, večerní pozorování pro veřejnost tu není — noci patří výzkumu. Podrobně je to u Observatoře Kleť, včetně toho, proč se jedna planetka jmenuje Vepřoknedlozelo.
Na místě
Rozhledna stojí na samém vrcholu, kousek nad observatoří (příběh), a je válcová s ozubeným cimbuřím po obvodu — právě to cimbuří je ta věc, kterou stojí za to porovnat se schwarzenberským erbem, pokud ho máte v telefonu. Z ochozu je při dobré viditelnosti vidět část Šumavy, Budějovicko, Novohradské hory a jaderná elektrárna Temelín; při opravdu čistém vzduchu se na horizontu objeví panoráma Alp. To je věc, kterou se dá zkusit ověřit: většina návštěvníků Alpy nikdy neviděla, protože jsou vidět jen několik dní v roce. Nahoře se dá porovnat i dvojice staveb na jednom kopci — historická kamenná věž z roku 1825 a moderní kopule observatoře, obojí ve vzdálenosti pár minut chůze a s odstupem sto sedmdesáti let.
Náš pohled
(Nový typ bloku, poprvé zkoušený tady. Mluví v něm hostitel v první osobě. Vědomě je oddělený od zbytku sekce: fakta a historie zůstávají neosobní a doložené, tady je názor a vlastní zkušenost. Píše se jen to, co je pravda — kde jsme nebyli, tam se to nepředstírá.)
Na Kleť se dá vyjet lanovkou, ale od parkoviště u dolní stanice se dá taky prostě jít pěšky nahoru po cestě pod lanovkou, a aktivnímu člověku to trvá hodinu. To se nikde nedočtete a přitom právě podle toho se dá rozhodnout, jak si den poskládat — jestli sem jet na půl dne pěšky, nebo to vzít lanovkou jako zastávku po cestě na Krumlov.
Časová osa
- 1822–1825 — stavba Josefovy věže na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu; první kamenná rozhledna v českých zemích. (Prameny uvádějí i počátek 1821.)
- 1824–1825 — věž se stává trigonometrickým bodem pro kartografické práce, navštěvují ji tvůrci map.
- Druhá polovina 19. století — rozhledna se otevírá veřejnosti.
- 1957 — pod vrcholem se začíná budovat horská pozorovatelna, dnešní Observatoř Kleť (příběh).
- Rozměry: výška věže 20 m, ochoz v 18 m, vrchol Kleti 1084 m n. m.
- Lanovka z Krásetína: délka 1752 m, převýšení 346 m, jednosedačková.
Otázky
(Jen to, co není výš.)
- Je rozhledna a hvězdárna to samé? Ne. Jsou to dvě samostatné stavby na jednom kopci, každá s vlastním vstupným a otevírací dobou. Rozhledna z roku 1825 stojí na vrcholu, observatoř (příběh) pod ním. Vstupenka z jedné neplatí ve druhé.
- Musím jet lanovkou? Ne, nahoru vede několik značených tras a dá se jít nebo jet na kole. Ale mimo červenec a srpen lanovka jezdí omezeně, takže se pěší varianta hodí prověřit předem — je to skoro 350 metrů převýšení.
- Uvidím z Kleti Alpy? Jen za výjimečně čistého vzduchu, což bývá několik dní v roce, typicky po přechodu frontové oblačnosti. Za běžného letního dusna ne.
Zdroje
- https://budejovice.rozhlas.cz/rozhledna-na-kleti-se-puvodne-jmenovala-josefova-vez-nazev-pripominal-knizete-9156625 — klíčový zdroj. Jihočeská vlastivěda, Český rozhlas České Budějovice, 4. 12. 2024; podklady připravil archivář Daniel Kovář. Původní jméno Josefova věž, souvislost se schwarzenberským erbem a hypotéza o inspiraci erbovním znamením
- https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/tipy-na-vylet/10547-nejstarsi-kamenna-rozhledna-v-cechach-josefova-vez-na-hore-kleti — Národní památkový ústav: datace stavby, soukromý účel, trigonometrický bod 1824–1825, zpřístupnění veřejnosti
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefova_v%C4%9B%C5%BE — rozměry, novogotický sloh, ověření dat
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Kraset%C3%ADn_%E2%80%93_Kle%C5%A5 — parametry lanovky, délka a převýšení
- https://www.lanovkaklet.cz/ — aktuální jízdní řád a ceny (ověřit přímo)
- https://www.ceskehory.cz/lanovka/cenik/klet.html — provozní doba a historické ceny
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klet-v-blanskem-lese-nejstarsi-kamenna — výhled, otevírací doba a vstupné rozhledny (ověřit, portál mívá zastaralé údaje — viz zkušenost u Vodárenské věže)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9 — původ rodu: Seinsheim doložený 1172, Erkinger kupuje panství Schwarzenberg, změna jména, povýšení do stavu svobodných pánů 1429
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rozhleden_v_%C4%8Cesku — Minaret v Lednici 1797–1804 jako nejstarší dochovaná rozhledna v ČR, Štěpánka 1847, Petřín 1891, rozvoj rozhleden s turistikou na konci 19. století
- https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/46-Architektura-19.-stoleti-v-Cechach.pdf — Ústav pro dějiny umění FF UK: romantický historismus začíná v zahradních stavbách 2. poloviny 18. století, „gotický" chrám v Krásném Dvoře
📷 Podnět pro web: dát sem dvojici obrázků. Fotku rozhledny a vedle ni výřez toho pole ze schwarzenberského erbu s věží na trojvrší. Tahle sekce stojí na vizuální podobnosti a popsat ji slovy je slabší než ji ukázat. Čtenář si udělá úsudek sám za dvě vteřiny, což je přesně to, o co v bloku Věřte nevěřte jde. Erb je běžně dostupný, jen ověřit licenci.
Potvrzeno, že Daniel Kovář je produktivní zdroj — připravuje podklady pro cyklus Jihočeská vlastivěda Českého rozhlasu. To je vedle jeho přednášek o budějovických domech druhá cesta, jak se k jeho materiálu dostat, a je veřejně dostupná. Doporučuju projít celý cyklus, patrně tam bude použitelný materiál i k dalším místům v seznamu.
Vedlejší zisk: vysvětlilo se, proč prameny píšou „nejstarší kamenná rozhledna v Čechách" a ne „v Česku" — starší Minaret v Lednici (1797–1804) stojí na Moravě a je to typická parková stavba. Formulace tedy není opatrnictví, ale přesnost, a v textu je to teď vysvětlené.