Pověst · České Budějovice

Strašidlo ve Veitově dvoře

Okolí kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, Staré Město, České Budějovice · neurčeno

Veitův dvůr stával na Pražském předměstí v Českých Budějovicích, za kostelem svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele. Majitel v něm jednou přenocoval, aby se přesvědčil o poctivosti čeledi. Dveře, které zamkl, se v noci otevřely samy.

Ilustrace k pověsti Strašidlo ve Veitově dvoře

Veitův dvůr stál na Pražském předměstí. Jeho majitel jinak bydlel ve městě, ale jednou se rozhodl ve dvoře přenocovat. Chtěl se přesvědčit o píli a poctivosti své čeládky.

Večer odešel do připraveného pokoje, zamkl dveře a ulehl. Sotva začal usínat, dveře se bez hluku otevřely. Na prahu stála černě oděná žena. Stála bez hnutí a mlčky hleděla na muže v posteli.

Majitel vyskočil a vyrazil proti ní. Jakmile se však přiblížil, postava zmizela. Znovu pečlivě zavřel dveře a vrátil se do postele. Sotva ulehl, dveře se opět otevřely a na prahu stála táž žena. Vstal a šel k ní. Při jeho přiblížení zase zmizela.

Tak se to ještě několikrát opakovalo, až mu došla trpělivost. Rozčílil se, že mu strašidlo nedá spát, a prudce přirazil dveře. Té noci už ho žena nerušila.

Za několik dní se ze stáje ozval silný lomoz. Koně tloukli kopyty, frkali a vzpínali se na řetězech, jako by se chtěli utrhnout. Majitel přiběhl do stáje, ale sotva vstoupil, nastalo ticho.

Tajemná žena se potom ukázala ještě jednomu z čeledínů. Tentokrát byla oblečena napůl v bílém a napůl v černém.

Bylo to její poslední zjevení.

Jak to bylo doopravdy

Veitův neboli Vítkův dvůr, později Voříškův dvůr, byl doložený šosovní dvůr na Pražském předměstí Českých Budějovic s počátky kolem poloviny 14. století.

Veitův dvůr není vymyšlený. Německý Veithof, česky Vítkův dvůr, byl doložený šosovní dvůr na pravém břehu Vltavy, za kostelem svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele na Starém Městě. Jeho počátky se kladou zhruba do poloviny čtrnáctého století a v průběhu staletí patřil budějovickým patricijům i dalším majitelům.

Později se mu říkalo Voříškův dvůr a pod tímto jménem ho vede odborná literatura jako dvůr na Pražském předměstí. První věta pověsti tedy sedí.

I samotné strašidlo je staré. Franz Engelbert Vollgruber uvádí pověst o strašidle ve Veitově dvoře mezi starými budějovickými pověstmi zaznamenanými Franzem Hüblerem a přitom Veithof s pozdějším Voříškovým dvorem výslovně ztotožňuje. Není to tedy moderní lokalizace.

Černě oděná žena, dveře, které se otevírají samy, a neklid koní ve chlévě patří k vlastnímu ději pověsti.

Kudy za pověstí

Okolí kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele, Staré Město, České Budějovice. Samotný dvůr už nestojí.

Odkud to víme

  • Encyklopedie Českých Budějovic, heslo Voříškův dvůr (šosovní dvůr)
  • KOVÁŘ, Daniel. Z dějin Voříškova dvora na Pražském předměstí Českých Budějovic. In: Staré Budějovice 4. České Budějovice, 2010, s. 115–127
  • VOLLGRUBER, Franz Engelbert. Historický přehled budějovických pověstí; přepis a komentář Jihočeské vědecké knihovny, Kohoutí kříž