Místo
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích stojí v parku Háječek u řeky a vznikla z veřejné sbírky, kterou ve 20. letech uspořádala parta amatérských astronomů — žádný mecenáš, jen členské příspěvky a dary. Otevřela se 14. listopadu 1937 jako druhá veřejná hvězdárna v Čechách po Ondřejovu a až do poloviny 50. let ji vedli čistě dobrovolníci. Dnes uvnitř stojí projekční přístroj Zeiss z roku 1961, který je po víc než šedesáti letech pořád funkční, a instituce má druhé, hůř dostupné pracoviště vysoko na Kleti, kde manželský pár astronomů objevil přes tisíc planetek.
Jak vznikla hvězdárna, kterou nikdo neobjednal
V říjnu 1928 založila v Českých Budějovicích parta nadšenců Jihočeskou astronomickou společnost. Prvním předsedou byl Dr. Karel Vodička — středoškolský profesor matematiky a fyziky, v letech 1925–1935 ředitel budějovického Jirsíkova gymnázia a bývalý legionář z první světové války. Hvězdárnu plánoval podle vzoru pražské lidové hvězdárny na Petříně, kterou znal, a cíl spolku byl jasný: přiblížit lidem ve městě astronomii. Žádný mecenáš, žádná státní zakázka — stavbu platili z členských příspěvků, výnosů vlastních akcí a darů, k čemuž později přispěly i stát a město.
Nešlo o devět let pasivního šetření. Stavba začala v roce 1931, samotná budova byla hotová už v létě 1934 a rovnou hostila astronomickou výstavu. Slavnostní otevření ale čekalo na instalaci hlavního dalekohledu — to se protáhlo až do 14. listopadu 1937. Hvězdárna se tak stala druhou veřejnou, takzvanou lidovou hvězdárnou v Čechách — starší byla jen ta v Ondřejově.
Až do poloviny 50. let neměla placené zaměstnance. Sami členové spolku, amatérští astronomové, promítali veřejnosti, přednášeli, pořádali pozorování a mezitím se sami věnovali astrofotografii a sledování planet a meteorů. Vodičkovi jako zakladateli osobně okupace nevyšla: po vzniku protektorátu ho nacisté jako bývalého legionáře předčasně penzionovali a v roce 1942 musel odstoupit i z čela astronomické společnosti. Budova samotná zůstala veřejnosti přístupná skoro celou válku — teprve od února 1945 v ní němečtí vojáci obsadili několik místností a zůstali tam do začátku pražského povstání v květnu 1945. Po osvobození společnost svou práci obnovila — ale v polovině 50. let byla hvězdárna zestátněna a spolkový, amatérský základ skončil. Postupně přecházela pod krajský, městský a okresní národní výbor, od 90. let pod okresní úřad a od roku 2003 je zřizovatelem Jihočeský kraj.
Přístavba jako z jiné doby a film, který v ní možná ožil
V roce 1971 přibyla k původní budově rozsáhlá přístavba se sálem planetária. Autoři, architekt Ludvík Sýkora a inženýr Milan Pázler, ji navrhli v duchu západní brutalistní architektury — válcovou část se sálem planetária zdobí velké astronomické sgrafito výtvarníka Jana Hally. Přístavba sice zakryla pohled na původní funkcionalistickou budovu z 30. let, ale sama se stala nepřehlédnutelnou dominantou parku Háječek.
Srdcem sálu je opto-mechanický projekční přístroj Zeiss ZKP-1 z německé Jeny — hvězdárna ho koupila už v roce 1961, deset let před otevřením přístavby, a je dodnes plně funkční. Od 90. let se v sále dá promítat i z počítače, ale originální stroj na umělou hvězdnou oblohu pořád stojí uprostřed a pořád se používá.
(Podle tiskové zprávy hvězdárny se v jejích prostorách odehrává legendární film Objev na Střapaté hůrce z roku 1962, o dětech z budějovického astronomického kroužku na letním táboře. Jiné prameny k filmu uvádějí spolupráci s observatoří v Ondřejově — jestli šlo o natáčení přímo na místě, nebo jen o dějovou lokaci, se z dostupných zdrojů přesně rozlišit nepodařilo.)
Na místě
Kopule s dalekohledem sedí na původní funkcionalistické budově z 30. let, válcová přístavba planetária s astronomickým sgrafitem Jana Hally z ní vyrůstá vedle. Zahrada kolem hvězdárny byla původně vysazená jako botanická — dá se v ní procházet i mimo pořady. V sále planetária stojí uprostřed originální přístroj Zeiss z roku 1961, ne jen jako exponát, ale jako pořád používaný stroj.
Časová osa
- Říjen 1928 — založena Jihočeská astronomická společnost, první předseda Dr. Karel Vodička.
- 1931 — začíná stavba budovy hvězdárny.
- Léto 1934 — budova hotová, hostí astronomickou výstavu.
- 14. 11. 1937 — slavnostní otevření hvězdárny po instalaci hlavního dalekohledu, druhá veřejná hvězdárna v Čechách po Ondřejovu.
- 1939 — po vzniku protektorátu je Vodička jako bývalý legionář předčasně penzionován.
- 1942 — Vodička nucen odstoupit z čela astronomické společnosti.
- Do poloviny 50. let — provoz čistě na spolkovém, amatérském základě, bez placených zaměstnanců.
- Únor–květen 1945 — němečtí vojáci obsazují několik místností budovy až do začátku pražského povstání.
- Polovina 50. let — hvězdárna zestátněna, spolkový základ končí.
- 1957 — začíná budování horské pozorovatelny na Kleti jako pobočky.
- 1961 — koupen projekční přístroj Zeiss ZKP-1.
- 1971 — otevřena přístavba s planetáriem (architekti Ludvík Sýkora a Milan Pázler).
- Od 90. let — možná i videoprojekce a projekce počítačových dat.
- 2003 — zřizovatelem se stává Jihočeský kraj.
Otázky
(Jen to, co není výš.)
- Dá se do hvězdárny zajít bez rezervace? Ne spolehlivě — provoz je vázaný na konkrétní pořady podle kalendáře, ne na volnou prohlídku. Rezervace jde přes web hvezdarnacb.cz.
- Je uvnitř klimatizace, je to vhodné i v horku? Sál planetária je uzavřený vnitřní prostor bez oken, takže funguje jako úkryt před vedrem stejně dobře jako před deštěm.
Zdroje
- https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/17645-hvezdarna-slavi-80-let.html — oslava 80 let, citace Jakuba Šimánka, film Objev na Střapaté hůrce
- https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/31211-budejcke-planetarium-slavi-padesat-let-od-otevreni.html — 50 let planetária, architekti, sgrafito Jana Hally, přístroj Zeiss
- https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ceskobudejovicka-hvezdarna-objevila-pres-1000-planetek-podivejte-se-na-jeji-nejlepsi-ulovky-88967 — historie, zestátnění, botanická zahrada, pobočka Kleť od 1957
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzd%C3%A1rna_a_planet%C3%A1rium_v_%C4%8Cesk%C3%BDch_Bud%C4%9Bjovic%C3%ADch — ověření dat
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/hvezdarna-a-planetarium — ověření dat
- https://www.hvezdarnacb.cz/ — aktuální program, rezervace, ceník (ověřit přímo, web se nedal automaticky načíst)
- https://www.csfd.cz/film/8677-objev-na-strapate-hurce/prehled/ — údaje k filmu Objev na Střapaté hůrce
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Vodi%C4%8Dka — Vodičkův životopis, legionářská minulost, penzionování za protektorátu
- https://www.planetky.cz/clanek/planetky-vodicka-jas-a-dalsi-pribehy-o-zalozeni-ceskobudejovicke-hvezdarny — stavba 1931–1934, výstava, otevření po instalaci dalekohledu
- https://www.hvezdarnacb.cz/cz/historie-hvezdarny — přesné datum obsazení budovy (únor 1945 – pražské povstání)