Kočičí aféra 1924

Tohle se opravdu stalo. Není to pověst a nemá se tak vyprávět. Je zapsaná sem, protože se objevila při hledání pověstí a byla by škoda ji ztratit — ale v průvodci patří jinam.

V červnu 1924 se v Budějovicích začala mezi psy a kočkami šířit vzteklina. Úřady rozhodly utratit ve městě všechny kočky.

Dne 5. července 1924 je naložili živé do popelářských vozů, odvezli do městské plynárny a tam je hromadně usmrtili plynem. Bylo jich přes tisíc.

Událost vyvolala ohlas v domácím i zahraničním tisku. Zajímal se o ni prezident T. G. Masaryk. A Karel Čapek, známý milovník koček, se o ní dočetl ve skotských novinách, když pobýval v Británii — že se o budějovických kočkách píše ve Skotsku, ho přivedlo k úvaze o tom, jak noviny fungují, a napsal o tom článek „Chvála novin".

Postupem času se z aféry stal předmět lidové tvořivosti a vtipy o ní se šířily po celé republice.

(Téma je nepříjemné a nemá se z něj dělat kuriozita. Pokud se do průvodce zařadí, tak věcně. Psal o něm historik Jan Schinko v seriálu Budějovice před sto lety a přednášku o tom měl Státní okresní archiv.)