Lugar
Koh-i-noor Hardtmuth
En České Budějovice se fabrican lápices desde 1848, y la mayor parte de la producción de la empresa sigue saliendo de aquí. El lápiz amarillo Koh-i-noor también es de Budějovice: Franz Hardtmuth lo inventó y lo nombró por el diamante de las joyas de la Corona inglesa cuando ya llevaba cuarenta años viviendo aquí y dirigiendo la fábrica. Con él llegó la gradación de dureza que se convirtió en estándar mundial: letras que encontrará en cualquier lápiz del planeta. Lo que significan sigue en disputa.
Koh-i-noor Hardtmuth es la fábrica de lápices de Budějovice junto a la Torre del Agua de la que salen cada día medio millón de lápices hacia más de noventa países — y fue aquí donde nació el famoso lápiz amarillo Koh-i-noor. Con él llegaron las letras de dureza que hoy se encuentran en todos los lápices del mundo, y cuyo significado aún se discute.
Aquí se fabrican lápices desde 1848, cuando la empresa se trasladó desde Viena, y la planta de Budějovice sigue haciendo la mayor parte de la producción. El icónico lápiz 1500 se fabrica con el mismo proceso que a finales del siglo XIX y tiene veintiún grados de dureza. La madera se importa, cedro americano o tilo, porque como dice el propietario de la empresa Vlastislav Bříza: «De los árboles que crecen aquí no se puede hacer un lápiz.»
El público no puede entrar en la fábrica, pero el edificio de 1847–1848 se puede rodear desde fuera. Los lápices se compran en la tienda de la empresa en la calle Široká del centro.
Qué es vienés y qué es budějovicense
La empresa empezó en Viena. En Budějovice aún no estaba. La producción se trasladó aquí a mediados del XIX; desde 1848 se fabrican lápices en esta ciudad. En 1889 se creó aquí el lápiz amarillo Koh-i-noor, nombrado por el diamante de las joyas de la Corona inglesa, y con él las letras de dureza que se convirtieron en norma global.
¿Y por qué exactamente aquí?
Franz Hardtmuth ya llevaba décadas viviendo y dirigiendo la fábrica en Budějovice cuando apareció el lápiz amarillo. La ciudad dio escala a la marca; Viena dio el inicio a la empresa. Hoy el mayor volumen de producción sigue saliendo de aquí, y la tienda de la empresa es la forma práctica de llevarse un pedazo de esa historia.
En el lugar
No entrará en la fábrica, y conviene decirlo de entrada. Lo que puede ver: el recinto fabril está en la calle F. A. Gerstner frente a la torre del Agua, arquitectura industrial del siglo XIX, edificios desde 1847.
Cronología
- 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
- 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
- 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
- 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
- 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
- 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
- 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
- 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
- Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
- 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
- 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
- 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
- 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
- Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.
Preguntas
(Jen to, co není výš.)
- Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.
Fuentes
- https://www.blog.koh-i-noor.cz/post/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-ikonick%C3%BDch-grafitov%C3%BDch-tu%C5%BEek-koh-i-noor — 500 tisíc tužek denně, tužka 1500 stejným postupem jako na konci 19. století, 21 tvrdostí (2021/2022)
- https://forbes.cz/firme-koh-i-noor-hardtmuth-klesly-trzby-i-zisk-na-vine-jsou-energie-a-inflace/ — export do více než 90 zemí (27. 12. 2023)
- https://forbes.cz/tuzky-udrzuji-prinbspzivote-srdcari-sazim-unbspnich-na-emoce-rika-majitel-koh-i-nooru/ — Vlastislav Bříza: „Ze stromů, které rostou u nás, tužku nevyrobíte" (24. 6. 2024)
- https://www.budejce.cz/en/activities/161-koh-i-noor-hardtmuth-customer-center — zákaznické centrum, prodejní stánek, jen skupiny
- https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
- https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
- https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
- https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
- https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²
Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.
Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.
Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.