Lieu

Holašovice

Holašovice est un village de Bohême du Sud à seize kilomètres de Budějovice inscrit depuis 1998 sur la liste du patrimoine mondial de l’UNESCO — et ce n’est pas un musée en plein air, mais un village vivant où l’on habite encore ces fermes. Autour d’une place rectangulaire avec étang, chapelle et forge se dressent vingt-deux bâtiments de style baroque rustique — des façades blanches ornées que des agriculteurs prospères se construisirent à la fin du XIXe siècle. Plus intéressantes que les façades : la population de ce village fut presque entièrement remplacée deux fois en cinq siècles — et les maisons ont survécu.

Retour au blog

Holašovice, à seize kilomètres de Budějovice, est un village inscrit depuis 1998 sur la liste du patrimoine mondial de l’UNESCO — et ce n’est pas un musée en plein air, mais un village vivant où l’on habite encore dans ces fermes. En cinq siècles la population fut presque entièrement remplacée deux fois, et les maisons survécurent.

Autour d’une place rectangulaire de deux cent dix mètres de long se dressent des fermes de style baroque rural : des pignons blancs ornés que les paysans construisirent surtout entre 1840 et 1880. Au milieu se trouvent un étang, une chapelle et une forge documentée dès 1713 ; sur la place se dressent de vieilles pompes à piston et un pont-bascule à bétail restauré. Environ soixante-dix mille touristes viennent chaque année.

Pour ceux qui y vivent, l’inscription est à la fois un honneur et un fardeau. L’ancien maire de Jankov Jan Jílek le formula ainsi : « D’un côté on porte l’honneur, de l’autre c’est un fardeau. » Les maisons sont privées, aussi les visiteurs les regardent-ils depuis la place ; dans le centre d’information de l’ancienne école se trouve une petite exposition de vieilles photographies.

Un village remplacé deux fois

Une fois le village mourut presque entièrement ; plus tard, dans le bâtiment de l’école tchèque, s’installèrent des gardes-frontières allemands. Les maisons ont survécu aux deux remplacements de population.

Pourquoi Holašovice ne tomba pas quand des dizaines d’autres villages tombèrent

La première réponse : l’abandon la sauva. Un village de deux cents habitants ne reçut rien — ni destruction ni entretien. Les façades baroques rustiques de la fin du XIXe siècle survécurent donc jusqu’à l’inscription à l’UNESCO en 1998. Parcourez la place : c’est un village vivant, pas un skansen.

Sur place

La place est spacieuse, rectangulaire et plane, avec un étang au milieu et la chapelle de saint Jean Népomucène ; on peut en faire le tour en quelques minutes et les vingt-deux bâtiments sont visibles depuis elle. Maisons et greniers sont surtout orientés par le pignon…

Chronologie

  • Polovina 13. století — pravděpodobný vznik vesnice. Jméno odkazuje na jistého Holaše nebo Holase.
  • 1292 — první písemná zmínka. Václav II. věnuje Holašovice cisterciákům ve Vyšším Brodě, pod nimiž zůstanou víc než 500 let.
  • Počátek 16. století — nejstarší urbář se jmény sedláků; jména jsou česká.
  • 1520–1521 — morová epidemie, vesnice podle pramenů úplně vymírá.
  • 1524–1530 — urbář uvádí sedmnáct hospodářů, už převážně s německými příjmeními. Cisterciáci ves kolonizovali německými rodinami od Vyššího Brodu.
  • 18.–19. století — k původním sedmnácti statkům přibývají chalupy a menší usedlosti; dnes stojí kolem návsi třiadvacet usedlostí. Vrchol selského baroka.
  • 1921 — sčítání lidu: 211 obyvatel, z toho 146 německé národnosti.
  • 1928–1965 — v budově dnešního infocentra funguje česká škola.
  • Po 1939 — tři české rodiny musí odejít do vnitrozemí, do české školy se nastěhuje německá pohraniční stráž.
  • Leden 1946 — začíná odsun Němců, postihuje absolutní většinu obyvatel. Do stavení přicházejí Češi ze sousedních vesnic.
  • 1950 — o čtvrtinu méně obyvatel než před válkou.
  • Od 1958 — platí památkový zákon, jednotlivé objekty se postupně opravují. Plošná ochrana ale nefunguje.
  • 50.–80. léta — ves za komunismu pustne a zůstává vylidněná. Individuální stavební činnost v 70. a 80. letech architektonickému výrazu vesnice škodí.
  • 1990 — obrat. Začínají soustavné rekonstrukce a investice.
  • 1995 — nařízením vlády vyhlášena vesnická památková rezervace (jedna ze šedesáti sídelních jednotek). Začínají přípravy na zápis do UNESCO.
  • Prosinec 1998 — zápis na seznam světového dědictví UNESCO na 22. zasedání výboru v Kjótu. (Prameny uvádějí 2. i 5. prosince — přesné datum ověřit.)

Questions

(Jen to, co není výš.)

  • Vydrží to na celý den? Samotná náves ne, je malá. Na celý den to vydá jen během Selských slavností, nebo když se to spojí s dalším cílem směrem na Kleť či Krumlov.

Sources

  • https://whc.unesco.org/en/list/861 — UNESCO: „twenty-three farmsteads"
  • https://www.npu.cz/portal/o-nas/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem/OUV/VYJIMECNA%20SVETOVA%20HODNOTA_HOLASOVICE.pdf — NPÚ: 23 usedlostí kolem návsi
  • https://www.denik.cz/cestujeme-doma/holasovice-unesco.html — náves 210 × 70 m, kovárna od 1713, citace Jana Jílka (4. 2. 2025)
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/holasovice-slavi-20-let-v-unesco-svet-zaujaly-unikatnim-selskym-barokem-70737 — domy převážně 1840–1880, asi 70 tisíc turistů ročně, pumpy a dobytčí váha (2. 12. 2018)
  • https://budejovice.rozhlas.cz/obyvatelstvo-holasovic-se-nekolikrat-obmenilo-po-morove-epidemii-prisli-nemci-po-9507616 — klíčový zdroj. Pořad Kořeny, Český rozhlas České Budějovice, 3. 7. 2025. Rozhovor s genealogem Aloisem Sassmannem: výklad jména, urbáře, mor 1520–1521, německá kolonizace, sčítání 1921, protektorát a pohraniční stráž ve škole, odsun 1946, klíčová citace o tom, proč ves nespadla
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/holasovice-slavi-20-let-v-unesco-svet-zaujaly-unikatnim-selskym-barokem-70737 — zápis 1998, kritéria, selské baroko jako fenomén
  • https://www.unesco-czech.cz/holasovice/historie/ — historie a odůvodnění zápisu
  • https://www.holasovice.eu/aktuality/informace-pro-navstevniky — parkování, infocentrum
  • https://www.jiznicechy.cz/kalendar/13650-selske-slavnosti-holasovice-2026 — termín, ceny a program Selských slavností 2026
  • https://www.ttg.cz/selske-slavnosti-holasovice-letos-lakaji-na-program-za-kazdeho-pocasi-i-velkou-detskou-zonu/2026/07/ — počet řemeslníků, doporučení kyvadlové dopravy
  • https://www.holasovice.eu/o-nas/pamatkova-pece/ — památková péče
  • https://www.npu.cz/cs/pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatky-s-mezinarodnim-statusem/holasovice — klíčový zdroj k obnově. Národní památkový ústav: kaple sv. Jana Nepomuckého, štítová orientace domů, vjezdové zděné brány, štukový dekor, přestavba mistry zedníky v 2. polovině 19. století, formulace o „mnohaleté systematické působnosti památkové péče a odpovědném přístupu vlastníků"
  • https://www.holasovice.eu/en/heritage-care — chronologie ochrany: památkový zákon od 1958, škodlivá stavební činnost v 70. a 80. letech, vylidnění za komunismu, obrat 1990, národopisná expozice se starými fotografiemi
  • https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/unesco/vesnicka-pamatkova-rezervace-v-holasovicich — vyhlášení vesnické památkové rezervace 1995 nařízením vlády

Přepsaná verze drží obě roviny a je pravdivější: domy nikdo nezboural, protože ves byla příliš bezvýznamná, aby se do ní vyplatilo zasahovat; nezanikly, protože v nich lidé zůstali bydlet; ale do dnešní podoby je dostaly až peníze a zákon po roce 1989. NPÚ to sám formuluje jako součet péče a vlastníků.

Užitečné srovnání, které z toho vzešlo a dá se použít i jinde: socialistická éra kazila hlavně města, protože tam šly investice — obchodní domy, kulturní domy, banky na náměstích. Vesnice o dvou stech obyvatelích nedostala ani zkázu, ani péči. To vysvětluje, proč se dochovala zrovna vesnice a ne městské jádro.