Lieu
Koh-i-noor Hardtmuth
Les crayons sont fabriqués à České Budějovice depuis 1848, et la plus grande part de la production de l’entreprise en provient encore aujourd’hui. Le crayon jaune Koh-i-noor, c’est aussi Budějovice — Franz Hardtmuth l’a inventé et l’a nommé d’après le diamant des joyaux de la Couronne anglaise à une époque où il vivait déjà ici depuis quarante ans et dirigeait l’usine. Avec lui est venue la graduation de dureté devenue norme mondiale : les lettres que l’on trouve sur chaque crayon de la planète. Ce qu’elles signifient reste encore discuté.
Koh-i-noor Hardtmuth est l’usine de crayons de Budějovice près de la Tour de l’eau d’où partent chaque jour un demi-million de crayons vers plus de quatre-vingt-dix pays — et c’est ici que naquit le célèbre crayon jaune Koh-i-noor. Avec lui vinrent les lettres de dureté que l’on trouve aujourd’hui sur tous les crayons du monde, et dont le sens fait encore débat.
On fabrique des crayons ici depuis 1848, quand la firme déménagea de Vienne, et l’usine de Budějovice fait encore la plus grande part de la production. Le crayon iconique 1500 est fabriqué par le même procédé qu’à la fin du XIXe siècle et existe en vingt et un degrés de dureté. Le bois est importé, cèdre américain ou tilleul, car comme le dit le propriétaire de l’entreprise Vlastislav Bříza : « Des arbres qui poussent ici, on ne peut pas faire un crayon. »
Le public ne peut pas entrer dans l’usine, mais le bâtiment de 1847–1848 se contourne de l’extérieur. Les crayons s’achètent à la boutique d’entreprise dans la rue Široká au centre.
Ce qui est viennois et ce qui est budějovický
L’entreprise est née à Vienne. À Budějovice, elle n’était pas encore présente. La production s’est installée ici au milieu du XIXe siècle ; depuis 1848, les crayons sont fabriqués dans cette ville. En 1889, le crayon jaune Koh-i-noor a été créé ici — nommé d’après le diamant des joyaux de la Couronne anglaise — et avec lui les lettres de dureté devenues norme mondiale.
Et pourquoi précisément ici ?
Franz Hardtmuth vivait et dirigeait déjà l’usine à Budějovice depuis des décennies lorsque le crayon jaune est apparu. La ville a donné à la marque l’échelle ; Vienne a donné à l’entreprise son départ. Aujourd’hui, le plus gros volume de production vient encore d’ici, et la boutique de l’entreprise est le moyen pratique de rapporter chez soi un morceau de cette histoire.
Sur place
Vous n’entrerez pas dans l’usine, et il vaut mieux le dire d’emblée. Ce que vous pouvez voir : le site de la fabrique se trouve rue F. A. Gerstner, en face de la tour de l’Eau — architecture industrielle du XIXe siècle, bâtiments à partir de 1847.
Chronologie
- 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
- 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
- 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
- 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
- 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
- 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
- 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
- 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
- Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
- 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
- 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
- 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
- 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
- Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.
Questions
(Jen to, co není výš.)
- Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.
Sources
- https://www.blog.koh-i-noor.cz/post/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-ikonick%C3%BDch-grafitov%C3%BDch-tu%C5%BEek-koh-i-noor — 500 tisíc tužek denně, tužka 1500 stejným postupem jako na konci 19. století, 21 tvrdostí (2021/2022)
- https://forbes.cz/firme-koh-i-noor-hardtmuth-klesly-trzby-i-zisk-na-vine-jsou-energie-a-inflace/ — export do více než 90 zemí (27. 12. 2023)
- https://forbes.cz/tuzky-udrzuji-prinbspzivote-srdcari-sazim-unbspnich-na-emoce-rika-majitel-koh-i-nooru/ — Vlastislav Bříza: „Ze stromů, které rostou u nás, tužku nevyrobíte" (24. 6. 2024)
- https://www.budejce.cz/en/activities/161-koh-i-noor-hardtmuth-customer-center — zákaznické centrum, prodejní stánek, jen skupiny
- https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
- https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
- https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
- https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
- https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²
Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.
Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.
Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.