Ort
Koh-i-noor Hardtmuth in Budweis
Seit 1848 werden in České Budějovice Bleistifte hergestellt, und der größte Teil der Firmenproduktion entsteht noch immer hier. Der gelbe Koh-i-noor-Stift ist ebenfalls Budweis: Franz Hardtmuth erfand ihn und benannte ihn nach dem Diamanten in den englischen Kronjuwelen zu einer Zeit, als er schon vierzig Jahre hier lebte und die Fabrik leitete. Dazu kam die Härtegradierung, die zum Weltstandard wurde: Buchstaben, die man auf jedem Stift der Erde findet. Was sie bedeuten, ist noch umstritten.
Koh-i-noor Hardtmuth ist die Budweiser Bleistiftfabrik am Wasserturm, von der jeden Tag eine halbe Million Bleistifte in mehr als neunzig Länder gehen — und genau hier entstand der berühmte gelbe Koh-i-noor-Bleistift. Mit ihm kamen die Härtebuchstaben, die man heute auf jedem Bleistift der Welt findet und über deren Bedeutung bis heute gestritten wird.
Bleistifte werden hier seit 1848 hergestellt, als die Firma aus Wien umzog, und das Budweiser Werk leistet bis heute den größten Teil der Produktion. Der ikonische Stift 1500 entsteht nach demselben Verfahren wie Ende des 19. Jahrhunderts und wird in einundzwanzig Härtegraden gefertigt. Das Holz wird importiert, amerikanische Zeder oder Linde, denn wie Firmeninhaber Vlastislav Bříza sagt: „Aus den Bäumen, die bei uns wachsen, fertigen Sie keinen Bleistift.“
In die Fabrik kommt die Öffentlichkeit nicht, aber das Gebäude von 1847–1848 lässt sich von außen umgehen. Bleistifte kauft man im Werksverkauf in der Široká-Straße im Zentrum.
Was Wienerisch und was Budweis ist
Die Firma begann in Wien. In Budweis war sie noch nicht. Die Produktion zog Mitte des 19. Jahrhunderts hierher; seit 1848 werden in dieser Stadt Stifte gemacht. 1889 entstand hier der gelbe Koh-i-noor-Stift, benannt nach dem Diamanten in den englischen Kronjuwelen, und mit ihm die Härtebuchstaben, die zur globalen Norm wurden.
Und warum genau hier?
Franz Hardtmuth hatte schon Jahrzehnte in Budweis gelebt und die Fabrik geleitet, als der gelbe Stift erschien. Die Stadt gab der Marke Maßstab; Wien gab der Firma den Start. Heute kommt das größte Produktionsvolumen noch immer von hier, und der Firmenshop ist der praktische Weg, ein Stück dieser Geschichte mitzunehmen.
Vor Ort
In den Betrieb kommen Sie nicht, und das sollte man vorab sagen. Was Sie sehen können: Das Fabrikareal steht in der F.-A.-Gerstner-Straße gegenüber dem Wasserturm, Industriearchitektur des 19. Jahrhunderts, Gebäude ab 1847.
Zeitachse
- 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
- 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
- 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
- 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
- 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
- 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
- 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
- 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
- Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
- 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
- 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
- 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
- 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
- Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.
Fragen
(Jen to, co není výš.)
- Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.
Quellen
- https://www.blog.koh-i-noor.cz/post/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-ikonick%C3%BDch-grafitov%C3%BDch-tu%C5%BEek-koh-i-noor — 500 tisíc tužek denně, tužka 1500 stejným postupem jako na konci 19. století, 21 tvrdostí (2021/2022)
- https://forbes.cz/firme-koh-i-noor-hardtmuth-klesly-trzby-i-zisk-na-vine-jsou-energie-a-inflace/ — export do více než 90 zemí (27. 12. 2023)
- https://forbes.cz/tuzky-udrzuji-prinbspzivote-srdcari-sazim-unbspnich-na-emoce-rika-majitel-koh-i-nooru/ — Vlastislav Bříza: „Ze stromů, které rostou u nás, tužku nevyrobíte" (24. 6. 2024)
- https://www.budejce.cz/en/activities/161-koh-i-noor-hardtmuth-customer-center — zákaznické centrum, prodejní stánek, jen skupiny
- https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
- https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
- https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
- https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
- https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²
Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.
Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.
Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.