Lugar

Kleť — mirador Josefova věž y teleférico

En la cima de Kleť, la montaña más alta del Blanský les, se alza desde 1825 la torre de observación de piedra más antigua de Bohemia, y no la construyó una ciudad ni un club de excursionistas, sino el príncipe Josef de Schwarzenberg para uso privado de su familia. Se llamaba Josefova věž. Tiene un detalle que casi nadie nota: el escudo de los Schwarzenberg incluye una torre de plata con almenas sobre una colina, y el mirador se parece mucho. El príncipe aparentemente hizo construir su propio escudo a tamaño real en el paisaje.

Volver al blog

Kleť es la montaña más alta del Blanský les, a unos veinte kilómetros de Budějovice, y en su cumbre se alza desde 1825 la torre de observación de piedra más antigua de Bohemia. No la construyó ni una ciudad ni un club de turistas, sino el príncipe Josef de Schwarzenberg para su familia — y se parece casi igual a la torre de su escudo familiar.

Sube un teleférico monoplaza desde Krásetín de 1961. Una de cien sillas te lleva 383 metros cuesta arriba en un cuarto de hora, y unas treinta y cinco mil personas lo usan cada año. Junto al mirador cuelga la Campana de la Libertad, originalmente fundida para la iglesia de San Galo de Praga — pero el relieve salió en relieve en lugar de rehundido, así que desde 2019 suena aquí.

Desde la galería se ven Šumava, las Montañas Novohradské, la cuenca de Třeboň y Temelín, y en unos pocos días al año, con aire excepcionalmente limpio, incluso los Alpes. Un poco por debajo de la cumbre se alza el observatorio donde se descubren asteroides.

Un mirador que el príncipe construyó para sí

Josefova věž (1825) es la torre de observación de piedra más antigua de las tierras checas, construida para uso privado de la familia Schwarzenberg, y también como punto trigonométrico para cartografiar. Los edificios de placer nobiliarios eran todo un género; este además es el escudo familiar en piedra: una torre de plata con almenas sobre una colina.

Combínelo con el teleférico y, si quiere, el observatorio de Kleť justo bajo la cima. Compare las almenas con el escudo Schwarzenberg en el móvil: la cita paisajística cuesta olvidarla una vez conocida.

En el lugar

El mirador está en la propia cima, un poco por encima del observatorio, es cilíndrico con almenas dentadas en el borde; conviene comparar esas almenas con el escudo Schwarzenberg si lo tiene en el móvil.

Nuestra mirada

(Nový typ bloku, poprvé zkoušený tady. Mluví v něm hostitel v první osobě. Vědomě je oddělený od zbytku sekce: fakta a historie zůstávají neosobní a doložené, tady je názor a vlastní zkušenost. Píše se jen to, co je pravda — kde jsme nebyli, tam se to nepředstírá.)

Na Kleť se dá vyjet lanovkou, ale od parkoviště u dolní stanice se dá taky prostě jít pěšky nahoru po cestě pod lanovkou, a aktivnímu člověku to trvá hodinu. To se nikde nedočtete a přitom právě podle toho se dá rozhodnout, jak si den poskládat — jestli sem jet na půl dne pěšky, nebo to vzít lanovkou jako zastávku po cestě na Krumlov.

Cronología

  • 1822–1825 — stavba Josefovy věže na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu; první kamenná rozhledna v českých zemích. (Prameny uvádějí i počátek 1821.)
  • 1824–1825 — věž se stává trigonometrickým bodem pro kartografické práce, navštěvují ji tvůrci map.
  • Druhá polovina 19. století — rozhledna se otevírá veřejnosti.
  • 1957 — pod vrcholem se začíná budovat horská pozorovatelna, dnešní Observatoř Kleť (příběh).
  • Rozměry: výška věže 20 m, ochoz v 18 m, vrchol Kleti 1084 m n. m.
  • 1961 — lanovka z Krásetína: délka 1792 m, převýšení 383 m, jednosedačková.

Preguntas

(Jen to, co není výš.)

  • Je rozhledna a hvězdárna to samé? Ne. Jsou to dvě samostatné stavby na jednom kopci, každá s vlastním vstupným a otevírací dobou. Rozhledna z roku 1825 stojí na vrcholu, observatoř (příběh) pod ním. Vstupenka z jedné neplatí ve druhé.
  • Musím jet lanovkou? Ne, nahoru vede několik značených tras a dá se jít nebo jet na kole. Ale mimo červenec a srpen lanovka jezdí omezeně, takže se pěší varianta hodí prověřit předem — je to skoro 400 metrů převýšení.
  • Uvidím z Kleti Alpy? Jen za výjimečně čistého vzduchu, což bývá několik dní v roce, typicky po přechodu frontové oblačnosti. Za běžného letního dusna ne.

Fuentes

  • https://budejovice.rozhlas.cz/vzacni-mravenci-zebrikove-kameny-dulezity-vysilac-i-svetove-uznavana-observator-8030725 — vedoucí lanovky Jan Soukup: 1792 m, převýšení 383 m, provoz od 1961, asi 35 tisíc lidí ročně (6. 8. 2019)
  • https://lift-world.info/fr/lifts/10625/datas.htm — 100 sedaček, jízda 15 minut
  • https://www.denik.cz/cestovani-po-cesku/rozhledna-klet/ — Zvon svobody, výhled z ochozu (19. 9. 2024)
  • https://budejovice.rozhlas.cz/rozhledna-na-kleti-se-puvodne-jmenovala-josefova-vez-nazev-pripominal-knizete-9156625 — klíčový zdroj. Jihočeská vlastivěda, Český rozhlas České Budějovice, 4. 12. 2024; podklady připravil archivář Daniel Kovář. Původní jméno Josefova věž, souvislost se schwarzenberským erbem a hypotéza o inspiraci erbovním znamením
  • https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/tipy-na-vylet/10547-nejstarsi-kamenna-rozhledna-v-cechach-josefova-vez-na-hore-kleti — Národní památkový ústav: datace stavby, soukromý účel, trigonometrický bod 1824–1825, zpřístupnění veřejnosti
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefova_v%C4%9B%C5%BE — rozměry, novogotický sloh, ověření dat
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Kraset%C3%ADn_%E2%80%93_Kle%C5%A5 — parametry lanovky, délka a převýšení
  • https://www.lanovkaklet.cz/ — aktuální jízdní řád a ceny (ověřit přímo)
  • https://www.ceskehory.cz/lanovka/cenik/klet.html — provozní doba a historické ceny
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klet-v-blanskem-lese-nejstarsi-kamenna — výhled, otevírací doba a vstupné rozhledny (ověřit, portál mívá zastaralé údaje — viz zkušenost u Vodárenské věže)
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9 — původ rodu: Seinsheim doložený 1172, Erkinger kupuje panství Schwarzenberg, změna jména, povýšení do stavu svobodných pánů 1429
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rozhleden_v_%C4%8Cesku — Minaret v Lednici 1797–1804 jako nejstarší dochovaná rozhledna v ČR, Štěpánka 1847, Petřín 1891, rozvoj rozhleden s turistikou na konci 19. století
  • https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/46-Architektura-19.-stoleti-v-Cechach.pdf — Ústav pro dějiny umění FF UK: romantický historismus začíná v zahradních stavbách 2. poloviny 18. století, „gotický" chrám v Krásném Dvoře

📷 Podnět pro web: dát sem dvojici obrázků. Fotku rozhledny a vedle ni výřez toho pole ze schwarzenberského erbu s věží na trojvrší. Tahle sekce stojí na vizuální podobnosti a popsat ji slovy je slabší než ji ukázat. Čtenář si udělá úsudek sám za dvě vteřiny, což je přesně to, o co v bloku Věřte nevěřte jde. Erb je běžně dostupný, jen ověřit licenci.

Potvrzeno, že Daniel Kovář je produktivní zdroj — připravuje podklady pro cyklus Jihočeská vlastivěda Českého rozhlasu. To je vedle jeho přednášek o budějovických domech druhá cesta, jak se k jeho materiálu dostat, a je veřejně dostupná. Doporučuju projít celý cyklus, patrně tam bude použitelný materiál i k dalším místům v seznamu.

Vedlejší zisk: vysvětlilo se, proč prameny píšou „nejstarší kamenná rozhledna v Čechách" a ne „v Česku" — starší Minaret v Lednici (1797–1804) stojí na Moravě a je to typická parková stavba. Formulace tedy není opatrnictví, ale přesnost, a v textu je to teď vysvětlené.


NOVÁ POLOŽKA MIMO ČÍSLOVÁNÍ