Lieu

Rudolfov — la ville minière que Budějovice fit mourir puis hérita

Rudolfov est aujourd’hui une petite ville tranquille à dix minutes de Budějovice. Au XVIe siècle c’était l’une des plus grandes villes de Bohême du Sud : plus de deux cent cinquante maisons, un bureau royal des mines, son propre nom de l’empereur, et de l’argent acheminé vers la monnaie de Budějovice. Il fallut cinquante ans pour qu’il ne reste que des ruines — et ce fut Budějovice qui le demanda. Aujourd’hui un sentier pédagogique le traverse, et un musée occupe la maison de l’officier royal des mines.

Retour au blog

Rudolfov est aujourd’hui une petite ville tranquille à dix minutes de Budějovice, mais au XVIe siècle c’était l’une des plus grandes villes de Bohême du Sud : plus de deux cent cinquante maisons, un office minier royal, son propre nom donné par l’empereur, et de l’argent emmené à l’hôtel des monnaies de Budějovice. Il fallut cinquante ans pour qu’il n’en reste que des ruines — et c’est Budějovice qui le demanda.

Aujourd’hui environ deux mille cinq cents personnes vivent à Rudolfov, et qu’elle ait figuré parmi les villes minières les plus importantes de Bohême aux côtés de Kutná Hora et de Jáchymov se voit surtout à trois choses. L’église Saint-Vite, construite en 1554–1583 comme église protestante. Le Musée minier dans la Maison Perkmistrovský de 1591, où siégeait l’officier royal des mines. Et un sentier didactique de cinq kilomètres qui suit les mines en passant par trois étangs jusqu’au petit château Lustenek.

Le sentier est gratuit et ouvert toute l’année ; le musée est ouvert du mercredi au dimanche, et les transports urbains y arrivent aussi. À quelques minutes se trouve la Galerie Eliáš à Úsilné, l’autre bout de la même histoire.

Quatre-vingt-quatorze chevaux qui ne creusaient pas

L’ennemi de l’exploitation minière n’était pas un mauvais minerai, mais l’eau. À un moment trente chevaux ; ailleurs trente-quatre chevaux et cent cinquante personnes ; au pic quatre-vingt-quatorze chevaux et cinq cents personnes uniquement pour épuiser l’eau. Les mines de Rudolfov se noyaient dans les eaux souterraines et restaient en même temps à l’arrêt faute d’eau de surface.

Au XVIe siècle Rudolfov abritait un bureau royal des mines, plus de 250 maisons et de l’argent pour la monnaie de Budějovice. Le nom venait de l’empereur. En une cinquantaine d’années il ne restait que des ruines — et les intérêts de Budějovice firent partie de cette chute.

Parcourez le sentier et le musée dans la maison de l’officier des mines : ce qui ressemble à une petite ville satellite fut jadis une rivale que la ville fluviale surpassa.

Sur place

Le sentier pédagogique part de l’église saint Vite et parcourt cinq kilomètres le long de trois étangs — Královský, Jarval et Mrhal — jusqu’au château de Lustenek. Treize panneaux couvrent le développement minier des débuts au déclin, avec illustrations d’époque.

Chronologie

  • 14. století — nejstarší doklady o dolování stříbra; osada se jmenuje Velké Hory.
  • 15.–16. století — osada roste jako základna havířů. V celém revíru se odhaduje až padesát tun vytěženého stříbra, nejvíc mezi lety 1547 a 1618.
  • 1551 — na jednom dole je na vylévání vody potřeba třicet koní.
  • 1555 — čtyřiatřicet koní a sto padesát lidí.
  • 1562 — na čtyřech hlavních dolech devadesát čtyři koní a pět set lidí, čistě na boj s vodou.
  • 1569 — na Piaristickém náměstí v Budějovicích začíná pracovat královská mincovna; stříbro vozí odsud.
  • Podzim 1570 — velké zatopení. Odešlo přes čtyři sta havířů kvůli nevyplacené mzdě. Odčerpání by stálo 2 000–3 000 zlatých. Budějovice odmítají půjčku.
  • 1572 — voda v šachtách stojí dvakrát výš. Doly se přesto později obnoví.
  • 20. 7. 1574 — začíná se razit Eliášova dědičná štola v Úsilném (příběh). Dodělávat se bude asi dvě stě let.
  • 30. 12. 1585 — Rudolf II. udílí osadě status svobodného královského horního města, městský znak a dva výroční trhy. Město dostává jeho jméno.
  • 1591 — postaven Perkmistrovský dům jako sídlo královského horního úředníka. Dnes v něm sídlí muzeum.
  • Do roku 1600 — revír se slibně rozvíjí. Rudolfov má přes 250 domů a je nebezpečným konkurentem Budějovic.
  • 1611 — poslední doložený pokus o obnovu dolů končí. Zaniká i budějovická mincovna. (Proč přesně, se rozchází — viz blok Věřte nevěřte.)
  • 1618 — vypuká české stavovské povstání.
  • 1619 — na rudolfovském zámku sídlí vrchní velení stavovského vojska, které obléhá Budějovice.
  • 10. 6. 1619 — Buquoy poráží stavovské vojsko u Záblatí.
  • Červen 1619 — Rudolfov vypleněn Budějovickými a Buquoyovým císařským vojskem.
  • 1620 — Ferdinand II. daruje trosky Rudolfova i s výsadami horního města Českým Budějovicím.

Questions

(Jen to, co není výš.)

  • Dá se v Rudolfově jít do nějakého dolu? Ne, zpřístupněný důl tady není — po dolování je vidět jen to, co zbylo na povrchu. Do podzemí se dá v Eliášově štole v Úsilném (příběh) pár minut odsud, ale jen po telefonické domluvě předem.
  • Patřil Rudolfov Rudolfovi II.? Ne. Dal mu jméno a městská práva, ale nevlastnil ho. „Svobodné královské horní město" znamená, že město nemělo šlechtickou vrchnost a spadalo přímo pod krále — byl to jeho zakladatel, ne majitel.
  • Proč se o Rudolfovu nic neví, když to bylo tak velké město? Protože o všechno přišel v jediné generaci a nikdy se nevzpamatoval. Dnes je to obec v podstatě předměstského charakteru — na rozdíl od Krumlova nebo Třeboně tady nezůstalo co konzervovat.

Sources

  • https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolfov — 2 587 obyvatel (2025, ČSÚ)
  • https://www.jiznicechy.cz/en/trips/468-door-budejovice-bij-het-mijnstadje — kostel sv. Víta 1554–1583 jako protestantský; Rudolfov mezi nejvýznamnějšími hornickými centry vedle Jáchymova a Kutné Hory
  • http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/rudolfov — klíčový zdroj k roku 1619: Rudolfov jako hlavní ležení stavovského vojska, vyplenění Budějovickými a Buquoyovým vojskem v červnu 1619, konkurence Budějovicím
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolfov_u_%C4%8Cesk%C3%BDch_Bud%C4%9Bjovic — listina Rudolfa II. z 30. 12. 1585, osada Velké Hory, 250 domů, královský horní úřad, evangelické obyvatelstvo, rozvoj do roku 1600 a úpadek po roce 1610
  • http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/rudolfov/RUDOLFOV.htm — dějiny dolování, čísla koní a lidí, zatopení 1570, odmítnutá půjčka (tentýž zdroj jako u Jihočeského muzea)
  • http://www.mining.cz/TEXTY/Rudolfov/History.htm — konec těžby a úmrtí Petra Voka roku 1611
  • https://muzeum.rudolfov.cz/vstupne/ — otevírací doba a vstupné Hornického muzea
  • https://www.mestorudolfov.cz/mesto/instituce-a-spolky-1/hornicke-muzeum-rudolfov-595cs.html — Perkmistrovský dům postavený 1591, obsah expozice
  • https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-cesta-kolem-hornickeho-mesta/ — parametry stezky: 5 km, 13 zastavení, žlutá značka, trasa, začátek a konec
  • http://ns-usilne-rudolfov.cz/ns-cesta-kolem-hornickeho-mesta/ds-51 — oficiální stránky stezky, tentýž projekt jako u Eliášovy štoly

Poznámka k historii textu: tahle sekce byla 30. 7. 2026 přepsána od základu. Předchozí verze vznikla postupnými úpravami a rozpadla se — tvrdila v kartě něco jiného než v těle textu, slibovala v přemostění osudovou půjčku, která osudová nebyla, a měla nadpis „Proč doly zabila voda" nad blokem, který říká, že se to neví. Poučení je zapsané v kapitole 11 návodu: po každé úpravě se čte celá sekce, ne jen změněný kus.