Miejsce

Biskupská rezidence — w drodze do murów

Gdy idziecie z rynku w stronę murów, mijacie duży, surowy budynek z wieżą. Wygląda jak urząd i nim jest — ale ani najemca, ani budowniczy za niego nie zapłacili. Zapłaciło miasto, zbudowali mnisi, a cesarz zdecydował, że zamieszka tu biskup. Najciekawsze jest to, czego na fasadzie brakuje.

Praktyczne info i jak się tam dostać →

Fotografie: Biskupská rezidence — w drodze do murów

Wróć do bloga

Budynek, którego nikt nie chciał płacić

Miasto zapłaciło. Pijarzy zbudowali. Cesarz zdecydował, że zamieszka tu biskup. Na wąskiej ulicy fasada jest niezwykłe długa — każde okno pierwotnie miało być klasą. Brakuje tego, czego oczekujecie od wysokiego baroku: wystających kolumn, bogatego szczytu, zegara, waz. Surowość nie jest przypadkiem — rozkazano oszczędzać.

Od budynku to dwie minuty do murów z Otakarką i Železná panna. Narożnik Biskupská i Radniční to miejsce, gdzie planowano kościół pijarów, którego nigdy nie zbudowano.

Na miejscu

Spójrzcie na fasadę i szukajcie tego, czego nie ma. Brak kolumn wystających ze ściany, brak zdobnego środkowego szczytu, brak zegara, brak waz, zwykła wieża. Na wysoki barok jest nago — bo cesarz kazał oszczędzać.

Oś czasu

  • 4. tisíciletí př. n. l. — někdo tu byl a nechal po sobě střep
  • 1761 — Marie Terezie schvaluje fundaci; město se zavazuje k 12 000 zlatých na zaopatření prvních čtyř piaristů. Podnět dal historik Gelasius Dobner
  • 1762 — kolej a gymnázium otevřeny v provizoriu v Krajinské ulici
  • 1763 — základní kámen; piaristé začínají vykupovat domy mezi Širokou a Radniční
  • 1769 — stěhování do hotové jižní části
  • 1772 — koupen poslední dům
  • 1780 — dokončena severní část. Plánovaný piaristický kostel se nikdy nepostaví
  • 1783 — Josef II. zřizuje budějovické biskupství
  • 27. 5. 1785 — dekret nařizuje upravit kolej pro biskupství a co možná nejvíce šetřit
  • 1785 — zrušen dominikánský konvent; piaristé se do něj stěhují. Biskupství vyhlášeno papežskou bulou, prvním biskupem Jan Prokop Schaffgotsche; sv. Mikuláš povýšen na katedrálu
  • 1871 — piaristé po 86 letech odcházejí z Budějovic
  • 2001 — Chvojkův výzkum nádvoří
  • 2018–2021 — celková rekonstrukce za 126 milionů

Pytania

Dá se dovnitř?

Ne. Je to funkční úřad biskupství. Je to místo, na které se dá jen podívat zvenčí — proto je v průvodci vedené jako zastávka po cestě, ne jako cíl.

Když se řád jmenuje „chudých řeholních kleriků", kde vzali na takovou stavbu?

Nevzali. Zaplatilo to město. Chudoba je v tom názvu slib jednotlivých řeholníků, ne majetkový stav řádu. Budějovičtí měšťané chtěli mít ve městě gymnázium, a protože učitelský řád se sám neuživí, zavázali se piaristy zaopatřit.

Dostali piaristé za budovu náhradu?

Nevíme. Žádný z dostupných pramenů o náhradě nemluví — což ale neznamená, že žádná nebyla. Prameny popisují, co se stalo, ne jak se to vyrovnalo.

Co bylo na tom střepu a čí byl?

Neví se. A není to mezera v tomhle průvodci, ale v oboru: nálezů z té doby je v jižních Čechách málo a jsou tak drobné, že se zatím nedá určit, ke které kultuře patřily.

Źródła

  • https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy-region/putovanibiskupskacb20080328/ — Jan Schinko, Putování městem, 30. 3. 2008. Klíčový zdroj: výkup domů, plánovaný kostel, oba dekrety Josefa II., nařízené šetření a nepostavená věž s tympanonem
  • https://budejcka.drbna.cz/spolecnost/45085-od-praveku-po-totalitu-archeolog-ondrej-chvojka-popisuje-tajemstvi-ukryta-v-zemi.html — rozhovor s Ondřejem Chvojkou, Budějcká Drbna, 27. 4. 2025
  • https://www.bcb.cz/budova-biskupstvi-otevira-sve-dvere/ — Biskupství českobudějovické, 7. 6. 2021; rekonstrukce a dispozice
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Piaristick%C3%A9_gymn%C3%A1zium_(%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice) — fundace, 12 000 zlatých, Dobner, data stavby
  • https://www.academia.edu/38655817/Eneolitick%C3%A9_os%C3%ADdlen%C3%AD_ji%C5%BEn%C3%ADch_%C4%8Cech_Sou%C4%8Dasn%C3%BD_stav_pozn%C3%A1n%C3%AD — nemožnost kulturního určení