Miejsce
Observatoř Kleť — KLENOT i łowcy asteroid
Observatoř Kleť leży poniżej szczytu Blanský les i jest najwyżej położonym obserwatorium w Czechach — a ponieważ stoi powyżej inwersji, ma też najwięcej pogodnych nocy w kraju. Prowadzi je małżeństwo Jana Tichá i Miloš Tichý, którzy z zespołem odkryli ponad tysiąc asteroid i w 2022 wzięli udział w jednym z zaledwie pięciu przypadków w historii ludzkości, gdy uderzenie asteroidy w Ziemię przewidziano, zanim się stało. Jana Tichá od 2003 przewodniczy też międzynarodowej komisji zatwierdzającej nazwy wszystkich asteroid i komet w Układzie Słonecznym — nie tylko tych z Kleť.
Kim był Antonín Mrkos, „czeski astronom do potęgi pięciu”
Mrkos przez dekady kształtował czeską pracę nad asteroidami i kometami. Przydomek „Honda-Tonda-Lída” i ocena samej Jany Tiché — że intelektualnie zamarł w latach 40. i 50. — należą do ludzkiej historii za numerami katalogowymi.
Co oznaczała „niska precyzja pomiaru” i jak obserwatorium doszło do katastrofalnego stanu
Po Mrkosie stacja zmagała się z precyzją i utrzymaniem. Zwrot pod Janą Tichą i Milošem Tichým przywrócił Kleť jako poważne miejsce odkryć: ponad tysiąc asteroid, a w 2022 udział w jednym z zaledwie pięciu przewidzianych uderzeń w Ziemię w historii. Od 2003 Jana Tichá przewodniczy komisji IAU zatwierdzającej nazwy asteroid i komet na całym świecie.
Wejdźcie od kolejki linowej lub Josefovej věže: kopuły powyżej inwersji to powód, dla którego Kleť ma więcej pogodnych nocy niż gdziekolwiek indziej w kraju.
Na miejscu
Obserwatorium stoi tuż poniżej szczytu Kleť; ostatni odcinek pieszo przez las. Kopuły teleskopów widać z daleka; w głównej mieści się metrowy teleskop KLENOT. W środku wisi stała ekspozycja zdjęć astronomicznych.
Oś czasu
- 1957 — začíná budování horské pozorovatelny na Kleti jako pobočky českobudějovické hvězdárny.
- 1957 (kometa 1957) — Antonín Mrkos objevuje kometu nesoucí jeho jméno, viditelnou pouhým okem po celém světě (mimo Kleť).
- 1977–1991 — Mrkos na Kleti objevuje 275 planetek.
- 1992 — Jana Tichá se stává ředitelkou hvězdárny s observatoří na Kleti.
- 1993 — instalován dalekohled o průměru 0,57 m.
- 2000 — Jana Tichá jako první Češka/Čechoslovenka členkou mezinárodní komise pro pojmenování malých těles sluneční soustavy.
- 2002 — spuštěn projekt KLENOT, instalován dalekohled o průměru 1,06 m.
- 2003 — Jana Tichá se stává předsedkyní téže komise.
- Leden 2013 — observatoř překračuje tisícovku objevených planetek.
- 7. 11. 2015 — bilance objevů: M. Tichý 527, A. Mrkos 275, J. Tichá 273, Z. Moravec 238, tým KLENOT 117 a další.
- Listopad 2017 — bilance dosahuje 1023 objevených planet a planetek.
Pytania
(Jen to, co není výš.)
- Dá se na Kleti večer pozorovat oblohu s veřejností? Ne — večerní čas patří výzkumu, veřejnost má k dispozici jen denní prohlídky s výkladem.
- Proč zrovna Kleť a ne třeba centrum Budějovic? Kvůli tmě a počasí — vrchol leží nad inverzí, takže má výrazně víc jasných nocí než hvězdárna ve městě, což je pro sledování slabých vzdálených těles klíčové.
Źródła
- https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ceskobudejovicka-hvezdarna-objevila-pres-1000-planetek-podivejte-se-na-jeji-nejlepsi-ulovky-88967 — klíčový zdroj: čísla objevů, citace Jany Tiché, historie zestátnění, poloha nad inverzí, seznam jmen planetek
- https://www.klet.cz/cz/nove-objevy — přehled objevů projektu KLENOT
- https://www.klet.cz/cz/jana-ticha — Jana Tichá, ředitelka
- https://www.astro.cz/spolecnost/sin-slavy/jana-ticha.html — Síň slávy České astronomické společnosti, role v mezinárodní komisi
- https://www.klet.cz/cz/exkurze — otevírací doba pro veřejnost, ceník, přístup
- https://www.klet.cz/cz/projekt-klenot — technické údaje dalekohledu KLENOT
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Observato%C5%99_Kle%C5%A5 — ověření dat
- https://budejovice.rozhlas.cz/veproknedlozelo-obiha-ve-vesmiru-planetku-s-timto-nazvem-objevili-astronomove-na-8136341 — klíčový zdroj: proč Vepřoknedlozelo, souvislost s planetkou Boiohaemum
- https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/701171/planetce-veproknedlozelo-je-22-let-objevil-ji-astronom-milos-tichy.html — datum publikace jména, historka o večeři
- https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/o-vikendu-zasahla-zemi-planetka-jeji-dopad-se-diky-ceskym-astronomum-podarilo-predpovedet-22840 — klíčový zdroj: asteroid 2022 EB5, role Kleti a Miloše Tichého, systém NASA Scout, 2008 TC3
- https://www.komety.cz/clanek/cesky-astronom-na-pet-aneb-mrkos — klíčový zdroj celé sekce o Mrkosovi. Osobní text Jany Tiché k jeho 100. narozeninám (26. 1. 2018): životopis, Antarktida, komety, legendy o vlastní výrobě optiky, kritika Minor Planet Center, katalogy z 1965 a nepřechod na J2000.0, prověrkové komise 1970, „velký úklid" databáze 1994–1999, citace „Nikdy nebuďte nikomu vděčná", rozptýlení bez hrobu, spor Mrkos–Erhart
- https://www.tisnov.cz/doc-rndr-antonin-mrkos-csc/d-1252 — ověření životopisných dat
- http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mrkos-antonin — ověření dat (jmenování ředitelem 1966)
Poznámka k Mrkosovi: sekce vychází téměř výhradně z jednoho pramene — osobního textu Jany Tiché z roku 2018. Je to zdroj mimořádné hodnoty (přímý svědek, dnešní ředitelka, píše doložitelně a bez glorifikace), ale je zároveň osobní a stranný, což je v textu přiznané. Politická část je proto vědomě držená krátce a jen atribuovaná Tiché — tvrzení o prověrkových komisích 1970 a podpoře KSČ se nepodařilo nezávisle ověřit v druhém pramenu a text u toho nechává otevřenou možnost, že šlo o tlak, ne o přesvědčení. Motivy dohledatelné nejsou a nedomýšlejí se. Kdo by chtěl jistotu, musí do Státního okresního archivu nebo ABS.
Další otevřené stopy: aktuální otevírací doba mimo červenec/srpen (klet.cz). Nevytěžený materiál: spor Mrkos–Erhart o zásluhy na vybudování Kleti, který se vynořil po roce 1989 — Tichá se v něm staví na Mrkosovu stranu, Erhartovo dílo označuje za amatérské v nejhorším smyslu. Sám Erhart byl dělník z loučovické papírny, který si astronomické přístroje vyráběl doma. Na samostatnou položku nebo blok Věřte nevěřte.)