Місце

Обсерваторія Клеть — KLENOT і мисливці на астероїди

Обсерваторія Клеть лежить під вершиною Бланського лісу й є найвищо розташованою обсерваторією в Чехії — і оскільки стоїть над інверсією, має також найбільше ясних ночей у країні. Нею керує подружжя Яна Тіха й Мілош Тіхий, які з командою відкрили понад тисячу астероїдів і 2022 року взяли участь в одному з лише п’яти випадків в історії людства, коли удар астероїда об Землю передбачили до того, як він стався. Яна Тіха також з 2003 року очолює міжнародний комітет, який затверджує назви всіх астероїдів і комет Сонячної системи — не лише Клеті.

Назад до блогу

Хто був Антонін Мркос, «чеський астроном у п’ятому ступені»

Мркос формував чеську роботу з астероїдами й кометами десятиліттями. Прізвисько «Honda-Tonda-Lída» і власна оцінка Яни Тіхої — що він інтелектуально застиг у 1940-х і 1950-х — належать до людської історії за каталожними номерами.

Що означала «низька точність вимірювань» і як обсерваторія дійшла до катастрофічного стану

Після Мркоса станція боролася з точністю й утриманням. Поворот під Яною Тіхою і Мілошем Тіхим відновив Клеть як серйозне місце відкриттів: понад тисяча астероїдів і 2022 року частка в одному з лише п’яти передбачених ударів об Землю в історії. З 2003 року Яна Тіха очолює комітет МАС, який затверджує назви астероїдів і комет у світі.

Підніміться від канатної дороги або Josefova věž: куполи над інверсією — причина, чому Клеть бачить більше ясних ночей, ніж будь-де в країні.

На місці

Обсерваторія стоїть просто під вершиною Клеті; останній відрізок пішки лісом. Куполи телескопів видно здалеку; головний вміщує метровий телескоп KLENOT. Усередині висить постійна експозиція астрономічних фотографій.

Хронологія

  • 1957 — začíná budování horské pozorovatelny na Kleti jako pobočky českobudějovické hvězdárny.
  • 1957 (kometa 1957) — Antonín Mrkos objevuje kometu nesoucí jeho jméno, viditelnou pouhým okem po celém světě (mimo Kleť).
  • 1977–1991 — Mrkos na Kleti objevuje 275 planetek.
  • 1992 — Jana Tichá se stává ředitelkou hvězdárny s observatoří na Kleti.
  • 1993 — instalován dalekohled o průměru 0,57 m.
  • 2000 — Jana Tichá jako první Češka/Čechoslovenka členkou mezinárodní komise pro pojmenování malých těles sluneční soustavy.
  • 2002 — spuštěn projekt KLENOT, instalován dalekohled o průměru 1,06 m.
  • 2003 — Jana Tichá se stává předsedkyní téže komise.
  • Leden 2013 — observatoř překračuje tisícovku objevených planetek.
  • 7. 11. 2015 — bilance objevů: M. Tichý 527, A. Mrkos 275, J. Tichá 273, Z. Moravec 238, tým KLENOT 117 a další.
  • Listopad 2017 — bilance dosahuje 1023 objevených planet a planetek.

Запитання

(Jen to, co není výš.)

  • Dá se na Kleti večer pozorovat oblohu s veřejností? Ne — večerní čas patří výzkumu, veřejnost má k dispozici jen denní prohlídky s výkladem.
  • Proč zrovna Kleť a ne třeba centrum Budějovic? Kvůli tmě a počasí — vrchol leží nad inverzí, takže má výrazně víc jasných nocí než hvězdárna ve městě, což je pro sledování slabých vzdálených těles klíčové.

Джерела

  • https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ceskobudejovicka-hvezdarna-objevila-pres-1000-planetek-podivejte-se-na-jeji-nejlepsi-ulovky-88967 — klíčový zdroj: čísla objevů, citace Jany Tiché, historie zestátnění, poloha nad inverzí, seznam jmen planetek
  • https://www.klet.cz/cz/nove-objevy — přehled objevů projektu KLENOT
  • https://www.klet.cz/cz/jana-ticha — Jana Tichá, ředitelka
  • https://www.astro.cz/spolecnost/sin-slavy/jana-ticha.html — Síň slávy České astronomické společnosti, role v mezinárodní komisi
  • https://www.klet.cz/cz/exkurze — otevírací doba pro veřejnost, ceník, přístup
  • https://www.klet.cz/cz/projekt-klenot — technické údaje dalekohledu KLENOT
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Observato%C5%99_Kle%C5%A5 — ověření dat
  • https://budejovice.rozhlas.cz/veproknedlozelo-obiha-ve-vesmiru-planetku-s-timto-nazvem-objevili-astronomove-na-8136341 — klíčový zdroj: proč Vepřoknedlozelo, souvislost s planetkou Boiohaemum
  • https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/701171/planetce-veproknedlozelo-je-22-let-objevil-ji-astronom-milos-tichy.html — datum publikace jména, historka o večeři
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/o-vikendu-zasahla-zemi-planetka-jeji-dopad-se-diky-ceskym-astronomum-podarilo-predpovedet-22840 — klíčový zdroj: asteroid 2022 EB5, role Kleti a Miloše Tichého, systém NASA Scout, 2008 TC3
  • https://www.komety.cz/clanek/cesky-astronom-na-pet-aneb-mrkos — klíčový zdroj celé sekce o Mrkosovi. Osobní text Jany Tiché k jeho 100. narozeninám (26. 1. 2018): životopis, Antarktida, komety, legendy o vlastní výrobě optiky, kritika Minor Planet Center, katalogy z 1965 a nepřechod na J2000.0, prověrkové komise 1970, „velký úklid" databáze 1994–1999, citace „Nikdy nebuďte nikomu vděčná", rozptýlení bez hrobu, spor Mrkos–Erhart
  • https://www.tisnov.cz/doc-rndr-antonin-mrkos-csc/d-1252 — ověření životopisných dat
  • http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mrkos-antonin — ověření dat (jmenování ředitelem 1966)

Poznámka k Mrkosovi: sekce vychází téměř výhradně z jednoho pramene — osobního textu Jany Tiché z roku 2018. Je to zdroj mimořádné hodnoty (přímý svědek, dnešní ředitelka, píše doložitelně a bez glorifikace), ale je zároveň osobní a stranný, což je v textu přiznané. Politická část je proto vědomě držená krátce a jen atribuovaná Tiché — tvrzení o prověrkových komisích 1970 a podpoře KSČ se nepodařilo nezávisle ověřit v druhém pramenu a text u toho nechává otevřenou možnost, že šlo o tlak, ne o přesvědčení. Motivy dohledatelné nejsou a nedomýšlejí se. Kdo by chtěl jistotu, musí do Státního okresního archivu nebo ABS.

Další otevřené stopy: aktuální otevírací doba mimo červenec/srpen (klet.cz). Nevytěžený materiál: spor Mrkos–Erhart o zásluhy na vybudování Kleti, který se vynořil po roce 1989 — Tichá se v něm staví na Mrkosovu stranu, Erhartovo dílo označuje za amatérské v nejhorším smyslu. Sám Erhart byl dělník z loučovické papírny, který si astronomické přístroje vyráběl doma. Na samostatnou položku nebo blok Věřte nevěřte.)