Místo
Lannova stopa — třída, pomník a loděnice
Ulice, po které dojdete z nádraží do centra, se jmenuje po muži, který se narodil v loděnici a začínal jako veslař v otcově podniku. Postavil z ní provoz, který jeden rok vypravil tři sta padesát lodí — a když přišla železnice, nebránil se jí. Zapojil ji do svého systému a nechal si po ní vozit náklad k řece.
Hostům z VIVIEN říkáme, ať do centra chodí Lannovou třídou, ne Rudolfovskou. Navigace v telefonu posílá přes Rudolfovskou.
Ukazuje se, že to není jen dnešní vkus. Po otevření nového budějovického nádraží roku 1908 se Lannova třída stala nejrychlejší spojnicí nádraží s centrem — a zároveň reprezentativní obchodní třídou. Byla postavená na to, aby se po ní šlo do města. Rudolfovská ne.
Kluk z loděnice
Vojtěch Lanna — německy Adalbert — se narodil 23. dubna 1805 přímo u loděnice.
Vychodil budějovické gymnázium a pak nastoupil v otcově podniku. Ne do kanceláře. Jako dělník, potom jako veslař. Roku 1825, ve dvaceti, složil kormidelnickou zkoušku. Plavil se obchodně až do Hamburku, odkud si přivezl zkušenosti a kontakty.
Otec zemřel roku 1828 a Lanna po něm převzal podnik jako loďmistr. Bylo mu třiadvacet.
Tři sta padesát lodí za rok
15. května 1832 koupil od hlubockého panství loděnici ve Čtyřech Dvorech. Zaplatil 870 zlatých.
Lodě se v tom místě stavěly už od roku 1550, ale to, co z něj udělal Lanna, bylo něco jiného. Vrchol přišel v letech 1851 až 1862: v průměru kolem tří set lodí ročně. Jen roku 1851 jich bylo tři sta padesát — a tři sta z nich šlo na vývoz do německých zemí.
Železnice, kterou si přivedl k řece
A tady je místo, kde se nabízí příběh, který by byl skvělý a není pravdivý.
Lanna koněspřežku nepostavil. Trať České Budějovice–Linec projektoval a začal stavět Franz Anton Gerstner; stavba začala roku 1825 a celá dráha zahájila nákladní provoz roku 1832. Lanna do ní vstoupil později — jako významný akcionář, a v letech 1835 až 1846 měl pronajatý provoz a přípřežní službu.
Zajímavější je, co s ní udělal.
Roku 1838 byla koněspřežka prodloužena městem až k hostinci U Zelené ratolesti — tedy přesně tam, kde měl Lanna sklady a odkud se náklad dal přeložit na Vltavu. Atlas Lanna mu výslovně připisuje, že tohle prodloužení prosadil.
Tedy: nepostavil železnici, ale přitáhl si ji k vodě.
Muž, který nezůstal u jedné technologie
Nabízí se z toho oblouk o tom, jak si vlastní železnicí podkopal vlastní lodě. Doložená fakta ukazují skoro opak.
Lanna bral řeku a železnici jako navazující části jedné dopravy. Koněspřežka mu vozila sůl k Vltavě. Když se později angažoval v parostrojních železnicích, sloužilo mu to stejně — spojení Kladna s Kralupy pomáhalo dopravit uhlí a železo k Vltavě a odtud po řece do Saska a Pruska.
A ještě rok před smrtí byl v plné práci na vodě: roku 1865 se podílel na založení Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě. Zemřel v lednu 1866 v Praze.
Jeho lodě přitom v té době ještě neprohrávaly. Budějovická říční doprava měla vrchol v letech 1852–1865 a výraznější pokles je doložený až po roce 1870 — tedy až po jeho smrti.
Nebyl to člověk, kterému doba vzala živnost. Byl to člověk, který začal na řece jako veslař, přitáhl si k ní železnici, pak sám stavěl parní dráhy, mosty a hutě — a nakonec zase podpořil paroplavbu. Technologie se měnily a on měnil podnikání s nimi.
Co bylo s loděnicí potom
Po nástupu železnic zájem o lodě klesal, ale konec přišel mnohem později, než by člověk čekal. Poslední lodě se tam stavěly kolem roku 1890 — tedy skoro čtvrtstoletí po Lannově smrti a téměř čtyřicet let po vrcholu. Po roce 1890 už o loděnici zprávy Obchodní a živnostenské komory nemluví.
A pak se z ní stalo něco úplně jiného. Lannův syn založil roku 1905 Lannovu nadaci pro sirotky a 4. ledna 1908 jí zděnou loděnici i s částí pozemků věnoval.
Na místě, kde se stavěly vory a lodě, se od té doby staraly o děti. Je to tak dodnes — v areálu sídlí Dům dětí a mládeže.
Na místě
- Pomník v parku Na Sadech — odhalen roku 1879, autorem je vídeňský sochař Franz Xaver Pönninger. Má vlastní druhý příběh: po válce byl stržen a znovu odhalen až roku 1993.
- Projděte Lannovou třídou od nádraží k centru a zkuste si představit, že tohle byla nejrychlejší a nejreprezentativnější cesta do města — proto je tak široká.
- U loděnice je veřejné přístaviště. Areál se dá obejít, historické budovy jsou vidět zvenčí.
- Bistro Lannova Loděnice sídlí podle provozovatele v domě, kde se Lanna roku 1805 narodil
- Z Kavárny Lanna je přes Vltavu vidět na loděnici. Kavárna se po něm jmenuje záměrně, není to vypůjčené jméno.
Časová osa
- 1550 — první lodě se staví v místě pozdější loděnice
- 23. 4. 1805 — narozen Vojtěch (Adalbert) Lanna
- 1825 — skládá kormidelnickou zkoušku; téhož roku začíná stavba koněspřežky pod Gerstnerem
- 1828 — po otcově smrti přebírá podnik jako loďmistr
- 15. 5. 1832 — kupuje loděnici od hlubockého panství za 870 zlatých; koněspřežka zahajuje nákladní provoz
- 1838 — koněspřežka prodloužena k hostinci U Zelené ratolesti, kde má Lanna sklady; manipulační kolej umožní překládku na lodě a formanské vozy (příběh)
- 1835–1846 — má pronajatý provoz a přípřežní službu koněspřežky
- 1851 — v loděnici postaveno 350 lodí, z toho 300 na vývoz
- 1851–1862 — vrchol produkce, průměr kolem 300 lodí ročně
- 1852–1865 — vrchol budějovické říční dopravy
- 1865 — podílí se na založení Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě
- leden 1866 — umírá v Praze
- 1879 — odhalen pomník od Franze Xavera Pönningera
- po 1870 — doložen výraznější pokles říční dopravy
- kolem 1890 — v loděnici se staví poslední lodě
- 1905 — syn zakládá Lannovu nadaci pro sirotky
- 4. 1. 1908 — nadaci věnována zděná loděnice s pozemky
- 1908 — po otevření nového nádraží se Lannova třída stává hlavní spojnicí s centrem
- 1963 — areál loděnice prohlášen kulturní památkou
- 1993 — pomník znovu odhalen
Otázky
Proč se má jít do centra Lannovou a ne Rudolfovskou?
Protože Lannova byla na cestu do města postavená. Od otevření nádraží roku 1908 to byla nejrychlejší spojnice a zároveň reprezentativní obchodní třída. Navigace v telefonu to neví a posílá jinudy.
Postavil Lanna koněspřežku?
Ne. Projektoval a začal stavět ji Franz Anton Gerstner. Lanna byl významný akcionář a v letech 1835–1846 měl pronajatý provoz. Prosadil ale její prodloužení ke svým skladům u řeky — a to je na tom to podstatné.
Dá se do loděnice jít?
K loděnici ano, je tam veřejné přístaviště a areál je vidět. Dovnitř lodní dílny běžně ne — sídlí tam Dům dětí a mládeže a interiér se otevírá jen při zvláštních akcích.
Zdroje
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lanna-adalbert-vojtech — životopis, kormidelnická zkouška 1825, převzetí podniku 1828, akcionář koněspřežky a pronájem provozu 1835–1846, paroplavba 1865, úmrtí 1866
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lannova-lodenice — koupě 15. 5. 1832 za 870 zlatých, první lodě 1550, produkce 1851–1862, poslední lodě kolem 1890, nadace 1905 a darování 4. 1. 1908, památka od 1963
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/konesprezni-zeleznice — Gerstner, stavba od 1825, provoz 1832, prodloužení k hostinci U Zelené ratolesti ve 30. letech
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ricni-doprava — vrchol 1852–1865, pokles po 1870
- https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/lannova-trida — ulice spojuje Nádražní a Na Sadech, jméno od poloviny 19. století, po roce 1908 hlavní spojnice s nádražím
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Lannova_lod%C4%9Bnice — areál, chráněné budovy
- https://www.lannovalodenice.cz/ — Bistro Lannova Loděnice, tvrzení o rodném domě
- https://www.kavarna-lanna.cz/cz/o-kavarne/ — kavárna pojmenovaná po Lannovi
- https://www.stezkavltavy.cz/informace — veřejné přístaviště Lannova loděnice
- https://www.ddmcb.cz/kontakty/ — Dům dětí a mládeže, Vltavské nábřeží 530/5