Luogo

Koh-i-noor Hardtmuth

A České Budějovice si producono matite dal 1848 e la maggior parte della produzione dell'azienda avviene ancora qui. Anche la matita gialla Koh-i-noor è Budějovice: l'ha inventata Franz Hardtmuth e le ha dato il nome del diamante dei gioielli della corona inglese, quando viveva qui già da quarant'anni e gestiva la fabbrica. Con esso arrivò la classificazione della durezza che divenne uno standard mondiale: lettere che trovi su ogni matita sulla terra. Ciò che significano è ancora controverso.

Torna al blog

Koh-i-noor Hardtmuth è la fabbrica di matite di Budějovice presso la Torre dell’acqua da cui ogni giorno escono mezzo milione di matite verso più di novanta Paesi — e fu qui che nacque la famosa matita gialla Koh-i-noor. Con essa arrivarono le lettere di durezza che oggi si trovano su ogni matita del mondo, e il cui significato è ancora oggetto di discussione.

Le matite si producono qui dal 1848, quando l’azienda si trasferì da Vienna, e lo stabilimento di Budějovice fa ancora la quota maggiore della produzione. La matita iconica 1500 è fatta con lo stesso processo di fine Ottocento e ha ventuno gradi di durezza. Il legno è importato, cedro americano o tiglio, perché come dice il proprietario dell’azienda Vlastislav Bříza: «Dagli alberi che crescono qui non si può fare una matita.»

Il pubblico non può entrare nella fabbrica, ma l’edificio del 1847–1848 si può girare dall’esterno. Le matite si comprano nel negozio aziendale in via Široká in centro.

Cos'è viennese e cos'è Budějovice

L'azienda è nata a Vienna. A Budějovice non era ancora presente. La produzione si trasferì qui a metà dell'Ottocento; dal 1848 in questa cittadina si producono matite. Nel 1889 qui fu creata la matita gialla Koh-i-noor, che prende il nome dal diamante dei gioielli della corona inglese, e con essa le lettere di durezza che divennero una norma globale.

E perché proprio qui?

Franz Hardtmuth viveva e dirigeva già da decenni la fabbrica a Budějovice quando apparve la matita gialla. La città ha dato la scala del marchio; Vienna ha dato il via all'azienda. Oggi il maggior volume di produzione proviene ancora da qui, e lo spaccio aziendale è il modo pratico per portare a casa un pezzo di quella storia.

Sul posto

Non entrerai nei lavori ed è giusto dirlo in anticipo. Cosa puoi vedere: l'area della fabbrica si trova sulla F. A. Gerstner Strasse di fronte alla Water Tower: architettura industriale del XIX secolo, edifici dal 1847 in poi.

Cronologia

  • 1790 — Josef Hardtmuth zakládá firmu ve Vídni.
  • 1802 — patent na tužku z kombinace kaolinu a grafitu.
  • 1847–1848 — v Českých Budějovicích vyrůstá tovární budova.
  • 1848 — Carl Hardtmuth přesouvá výrobu z Vídně do Budějovic kvůli železnici a bližším surovinám.
  • 1850 — indický diamant Koch-i-nur se dostává do anglického korunního pokladu.
  • 1851–1853 — devatenáctiletý Franz Hardtmuth na zkušené v Londýně. Diamant je v té době přebrušován do briliantového tvaru.
  • 1873 — Franz Hardtmuth povýšen do šlechtického stavu.
  • 1874 — Carl Hardtmuth jmenován čestným občanem města; byl také třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory.
  • Září 1881 — Carl Hardtmuth tragicky umírá v Alpách u Gmundenu, zasažen uvolněným kamenem. Slávy žluté tužky se nedožil.
  • 2. 2. 1889 — Franz si do deníku zapisuje záměr vyrábět žlutě leštěné tužky se značkou KOH-I-NOOR.
  • 1896 — Franz Hardtmuth umírá, firma přechází na rodinnou společnost.
  • 1900 — tužka 1500 oceněna na Grand Prix v Paříži.
  • 4. 1. 1999 — otevřena podniková prodejna v Českých Budějovicích.
  • Dnes — největší výrobce školních, výtvarných a kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě, působí ve víc než devadesáti zemích.

Domande

(Jen to, co není výš.)

  • Proč zrovna Budějovice? Rozhodly dvě praktické věci: lepší železniční spojení a blízkost surovin. Nebylo to rozhodnutí ze vztahu k místu — rodina byla vídeňská.

Fonti

  • https://www.blog.koh-i-noor.cz/post/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-ikonick%C3%BDch-grafitov%C3%BDch-tu%C5%BEek-koh-i-noor — 500 tisíc tužek denně, tužka 1500 stejným postupem jako na konci 19. století, 21 tvrdostí (2021/2022)
  • https://forbes.cz/firme-koh-i-noor-hardtmuth-klesly-trzby-i-zisk-na-vine-jsou-energie-a-inflace/ — export do více než 90 zemí (27. 12. 2023)
  • https://forbes.cz/tuzky-udrzuji-prinbspzivote-srdcari-sazim-unbspnich-na-emoce-rika-majitel-koh-i-nooru/ — Vlastislav Bříza: „Ze stromů, které rostou u nás, tužku nevyrobíte" (24. 6. 2024)
  • https://www.budejce.cz/en/activities/161-koh-i-noor-hardtmuth-customer-center — zákaznické centrum, prodejní stánek, jen skupiny
  • https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/11972-zlute-tuzky-a-cerna-tuha-znacky-koh-i-noor-zrejme-odrazely-vztah-k-vidni.html — klíčový zdroj. Drbna historička, seriál historika Jana Schinka, 16. 6. 2016: Franz v Londýně 1851, diamant Koch-i-nur, citace z deníku z 2. 2. 1889, černožlutý prapor císařství a vztah k Vídni, výklad písmen F–H–B, smrt Carla Hardtmutha v Alpách, kritika konkurence
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/koh-i-noor-hardtmuth — ověření dat a firemní historie
  • https://www.koh-i-noor.cz/cs/historie — oficiální firemní verze dějin
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tuzkarna-hardtmuth-v-ceskych-budejovicich — přesun 1848, důvody, tovární budova 1847–1848
  • https://www.annabregmanportraits.co.uk/project/how-pencils-are-graded/ — mezinárodní výklad značení H = hard, B = black, F = fine, a doložení sporu: „this origin is disputed by the Koh-I-Noor company who claim that the 'H' designation was named after their founder Joseph Hardtmuth and 'B' for their location in Budejovic"
  • https://www.budejce.cz/kalendar/1209824335-koh-i-noor-hardtmuth-pribeh-tovarny-i-rodiny — zákaznické centrum, expozice přes 400 m², prohlídky jen pro skupiny, kontakt
  • https://eshop.koh-i-noor.cz/cs/koh-i-noor-hardtmuth-ceske-budejovice — podniková prodejna, otevřena 4. 1. 1999, 2 500 položek na 40 m²

Nejsilnější místo je ten spor o písmena. Splňuje přesně to, co návod chce: je to věc, kterou host uvidí na každé tužce, kterou kdy vezme do ruky, a přitom o ní nikdy nepřemýšlel. A je poctivě podaný — mezinárodní výklad je uvedený jako první a jako převažující, firemní verze jako zpochybnění, a naše úvaha o tom, že může platit obojí, je označená jako úvaha.

Pozor, tohle tvrzení bylo prověřováno právě proto, že bylo podezřele hezké — podle pravidla z kapitoly 8a. Ukázalo se, že spor je doložený v anglickém zdroji nezávisle na české straně, což ho drží. Kdyby ho tvrdila jen firma nebo jen Schinko, patřil by do textu opatrněji.

Slabina: místo je návštěvnicky chudé. Do provozu se nedá, expozice je jen pro skupiny. Pro hosta zbývá prodejna a pohled na areál zvenčí. Text je proto silnější než návštěva — což je opak obvyklého problému a je fér to přiznat.