Miejsce

Dominikánský klášter i Piaristické náměstí

Sto metrów od głównego rynku stoi najstarszy budynek České Budějovice — klasztor dominikanów z kościołem Ofiarowania Najświętszej Maryi Panny, którego budowa zaczęła się w 1265 wraz z założeniem miasta. To prawdopodobnie pierwszy budynek miejski, który tu powstał. W środku średniowieczne malowidła ścienne, w tym postać św. Krzysztofa ponad dziesięć metrów wysoka, a plac przed nim stoi na miejscu dawnego cmentarza. Nazwę bierze jednak od pijarów, którzy przybyli pięćset lat później.

Praktyczne info i jak się tam dostać →

Fotografie: Dominikánský klášter i Piaristické náměstí

Wróć do bloga

Miasto, które powstało jako ruch władzy — i klasztor wraz z nim

To nie była kalkulacja handlowa, lecz polityka. Nowe królewskie miasto miało być brakującą bazą władzy królewskiej i przeciwwagą dla panów regionu. Hirzo rozplanował miasto, fortyfikacje i klasztor dominikanów. Klasztor to prawdopodobnie pierwszy budynek miejski.

W środku zachowały się średniowieczne freski, w tym św. Krzysztof ponad dziesięć metrów. Plac na zewnątrz stoi na dawnym cmentarzu — stąd motywy grobowe w nowoczesnym bruku — ale nazwę bierze od pijarów, którzy przyszli wieki później. Dominikanie byli pierwsi; nazwa na mapie jest późniejsza.

Na miejscu

Plac stoi na miejscu dawnego cmentarza, a bruk z 1995 o tym przypomina — niektóre kamienie niosą motywy wskazujące na przeszłość grobową. Warto patrzeć pod nogi, bo to szczegół, o którym prawie nikt nie wie.

Oś czasu

  • 1265 — Přemysl Otakar II. zakládá České Budějovice a zároveň začíná stavba dominikánského kláštera. Pravděpodobně první městská budova.
  • 13. století — nejstarší nástěnné malby v presbytáři.
  • Počátek 14. století — dokončen kostel Obětování Panny Marie. Konventní budovy až po něm.
  • Kolem 1400 — vznikají malby svaté Doroty, Zvěstování, svatého Jiří a Legendy o deseti tisících rytířů.
  • 1739–1746 — na náměstí vzniká alej barokních soch světců z dílny Josefa Dietricha.
  • 1785 — josefinské reformy, dominikáni odcházejí po pěti stech dvaceti letech.
  • 1785–1871 — v budovách sídlí piaristické gymnázium. Po něm se náměstí jmenuje dodnes.
  • 1885–1950 — kolej redemptoristů.
  • 1893 — odhaleny pozůstatky středověkých fresek.
  • 90. léta 20. století — celková rekonstrukce kostela, malby systematicky odkryty a restaurovány.
  • 1995 — nová dlažba náměstí s motivy připomínajícími hřbitovní minulost.
  • Od 2007 — probíhá oprava křížové chodby a přináší nové poznatky.

Pytania

(Jen to, co není výš.)

  • Je klášter pořád klášter? Ne. Dominikáni odešli roku 1785 a nevrátili se. Dnes areál spravuje českobudějovické biskupství a funguje jako multifunkční centrum s prohlídkami, koncerty a kulturním programem.
  • Dá se dovnitř i mimo sezonu? Běžně ne. Otevřeno je v červenci a srpnu denně, v září o víkendech. Mimo to jen při konkrétních akcích.
  • Co je starší, klášter nebo katedrála sv. Mikuláše? Klášter. Katedrála je významnější a větší, ale mladší — a navíc jí gotický interiér vzal požár roku 1641 (příběh).

Źródła

  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%C3%A1nsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter_(%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice) — klíčový zdroj: založení 1265, nejstarší gotická stavba, dochovaná křížová chodba a kostel, malby včetně desetimetrového sv. Kryštofa, sv. Doroty, Zvěstování, sv. Jiří a Legendy o 10 000 rytířích, odkryv 1893, kolej redemptoristů 1885–1950, piaristické gymnázium 1785–1871, identifikace Karla IV. Petrem Pavelcem, oprava křížové chodby od 2007
  • http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/piaristicke-namesti — náměstí na místě bývalého hřbitova, dlažba z roku 1995, polygonální bašta, sochy Josefa Dietricha 1739–1746
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/dominikansky-klaster-v-ceskych-budejovicich — nejcennější uměleckohistorická památka města, tradice mariánské úcty
  • https://www.bcb.cz/klaster-na-piaristickem-namesti-zahajeni-hlavni-sezony/ — provoz: červenec a srpen denně, září víkendy, komentované prohlídky 11:00 a 15:00, vstup z Piaristického náměstí vedle Solnice, kontakt klasterni.kostel@bcb.cz
  • https://www.budejce.cz/kalendar/341-vecerni-prohlidky-klastera — večerní prohlídky, vstupenky přes cbsystem.cz
  • https://is.muni.cz/th/110309/ff_m/ — diplomová práce Martiny Hospodkové o středověkých nástěnných malbách v klášterním kostele; nevytěženo, viz poznámka
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kamenna-zaba — pověst o kamenné žábě: rok 1265, bortící se základy, marné vyhánění, modlitby, zabití žáby a zasazení kamenné podoby do zdi mezi presbytářem a příčnou lodí; chrliče draka a žáby na severní stěně; galerie Kamenná žába v sousední baště
  • https://budejovice.rozhlas.cz/az-zaba-vyleze-na-strechu-kostela-nastane-konec-sveta-jak-vznikla-budejovicka-7051432 — Český rozhlas: podmínka o konci světa, stáří žáby ve zdi
  • https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/povesti — přehled budějovických pověstí, mimo jiné legenda o založení a zvolání „Bude jich více"
  • https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jmeno-mesta — skutečný původ jména: osada Budivojovice u brodu, Budivoj ze Železnice, zkrácení ve 14. století
  • https://www.c-budejovice.cz/z-historie — založení 1265, lokace rytířem Hirzem, město jako protiváha Vítkovců

Nejsilnější je kombinace dvou věcí. Za prvé ten paradox, že nejstarší dochovaná stavba stojí stranou hlavní trasy a většina návštěvníků kolem ní projde. Za druhé to, že nejcennější věc uvnitř byla po staletí zabílená a objevuje se dodnes — oprava křížové chodby běží od roku 2007 a pořád přináší nové poznatky. Je to místo, které ještě není dočtené.

Nevytěžené zdroje: diplomová práce Martiny Hospodkové na MUNI přímo o těch malbách — odborný text, který by dal detaily, jaké v turistických popiscích nejsou. A Petr Pavelec jako žijící odborník, který tu identifikaci Karla IV. udělal; stálo by za to zjistit, jestli o tom publikoval víc.