Miejsce
Zátkův dům — popiersie na Krajinská
Na domu przy Krajinská jest popiersie człowieka, który przez osiem lat starał się wynegocjować pokój między Czechami a Niemcami w jednym mieście. Umowę zatwierdzono w maju 1914. Trzy miesiące później wybuchła wojna i stała się bezwartościowa. Popiersie jest autorstwa Bohumila Kafki — tego samego rzeźbiarza, który zrobił Žižkę na Vítkovie.
W jednym mieście były dwa równoległe społeczeństwa. August Zátka (1847–1935) mógłby odegrać swoją rolę po prostu naciskając na własną stronę. 12 listopada 1906 przedstawił burmistrzowi Josefowi Taschekowi memoriał napisany po niemiecku — by druga strona przeczytała go jako ofertę, nie żądanie. Poszły trzy ustawy prowincjonalne i lata rozmów. W maju 1914 zatwierdzono umowę. Trzy miesiące później wybuchła wojna i stała się bezwartościowa.
Popiersie na Krajinská jest autorstwa Bohumila Kafki, rzeźbiarza Žižki na Vítkovie. Przeczytajcie napis; potem idźcie dalej, wiedząc, że pokój, którego szukał, trwał krócej niż lato.
Na miejscu
Popiersie jest na fasadzie — przeczytajcie napis pod nim. Podaje datę urodzenia i dom, w którym się to stało. Zauważcie rzeźbiarza. Bohumil Kafka jest autorem konnego posągu Jana Žižki na Vítkovie, jednej z największych brązowych rzeźb na świecie.
Oś czasu
- 27. 7. 1847 — August Zátka se narodí v tomto domě
- 1878 — poslanec českého zemského sněmu
- 1893 — s Leopoldem Hajíčkem zakládá českou smaltovnu (příběh)
- 1895 — stojí u vzniku Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru (příběh)
- 12. 11. 1906 — předkládá starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis
- 26. 2. 1914 — městské zastupitelstvo jednomyslně přijímá předlohy
- květen 1914 — schvaluje je okresní zastupitelstvo
- červenec 1914 — začíná světová válka; zákony nikdy nevzniknou
- 4. 11. 1918 — stává se předsedou správní komise, tedy nejvyšším představitelem města
- 1919 — zvolen do obecního zastupitelstva; jeho Národní rada získává jen dva mandáty
- počátek 20. let — postupně skládá funkce, mimo jiné pro vysoký věk
- 31. 7. 1927 — na domě odhalena busta od Bohumila Kafky, při jeho osmdesátinách
- 1935 — umírá
Pytania
Co byl Českobudějovický pakt?
Dohoda mezi českou a německou stranou o rozdělení moci ve městě — zastoupení v obci, v okrese a ve školství. Vyjednávala se osm let, zastupitelstvo ji roku 1914 přijalo jednomyslně. Zákony z ní nikdy nebyly, protože zemský sněm byl rozpuštěný a začala válka.
Odešel Zátka po roce 1918, protože mu vyčítali smiřování s Němci?
To se nepotvrdilo a dostupné údaje tomu spíš odporují. V listopadu 1918 se stal nejvyšším představitelem města a roku 1919 byl znovu zvolen. Funkce skládal až na počátku dvacátých let, podle literatury mimo jiné kvůli věku.
Dá se dovnitř?
Do hotelu a restaurace ano. Prohlídka historických částí veřejně nabízená není.
Źródła
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatka-august — druhý nezávislý zdroj k Zátkovi: představitel české politiky ve městě, zastánce vyrovnání, člen Národního výboru, 4. 11. 1918 předseda správní komise
- https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ceskobudejovicky-pakt — chronologie paktu: Pamětní spis 12. 11. 1906, přijetí zastupitelstvem 26. 2. 1914, okresní zastupitelstvo květen 1914, tři zemské zákony, zemský sněm rozpuštěn
- https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12187/150012309.pdf — busta Bohumila Kafky, odhalení 31. 7. 1927 při osmdesátinách, doslovné znění nápisu, účast Pavla Janáka na úpravě fasády
- https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/20.500.14390/7311/K._Novotna_-_Jana_Zatkova_%281859-1933%29.pdf — skládání funkcí na počátku 20. let, mimo jiné pro vysoký věk
- https://theses.cz/id/4bik0j/downloadPraceContent_adipIdno_13832 — volby 1919, dva mandáty Národní rady