Місце

Клеть — оглядова вежа Josefova věž і канатна дорога

На вершині Клеті, найвищої гори Бланського лісу, з 1825 року стоїть найстаріша кам’яна оглядова вежа в Богемії — і її збудував не місто й не туристичний клуб, а князь Йозеф Шварценберг для приватного користування родини. Її назвали Josefova věž. І в неї є одна деталь, яку майже ніхто не помічає: у гербі родини Шварценбергів срібна вежа із зубцями, що стоїть на пагорбі, — і оглядова виглядає майже так само. Князь, здається, збудував власний герб у натуральну величину в краєвид.

Назад до блогу

Оглядова, яку князь збудував для себе

Josefova věž (1825) — найстаріша кам’яна оглядова в чеських землях, збудована для приватного користування родини Шварценбергів — і також як тригонометричний пункт для картографування. Шляхетські будівлі для задоволення були цілим жанром; ця водночас є гербом родини в камені: срібна вежа із зубцями на пагорбі.

Поєднайте з канатною дорогою і, якщо бажаєте, з обсерваторією Клеть просто під вершиною. Порівняйте зубці з гербом Шварценбергів у телефоні — цитату в краєвиді важко не бачити, коли вже знаєш.

На місці

Оглядова стоїть на самій вершині, трохи вище за обсерваторію, циліндрична із зубчастим вінцем по краю — той зубець варто порівняти з гербом Шварценбергів, якщо він у вас у телефоні.

Наш погляд

(Nový typ bloku, poprvé zkoušený tady. Mluví v něm hostitel v první osobě. Vědomě je oddělený od zbytku sekce: fakta a historie zůstávají neosobní a doložené, tady je názor a vlastní zkušenost. Píše se jen to, co je pravda — kde jsme nebyli, tam se to nepředstírá.)

Na Kleť se dá vyjet lanovkou, ale od parkoviště u dolní stanice se dá taky prostě jít pěšky nahoru po cestě pod lanovkou, a aktivnímu člověku to trvá hodinu. To se nikde nedočtete a přitom právě podle toho se dá rozhodnout, jak si den poskládat — jestli sem jet na půl dne pěšky, nebo to vzít lanovkou jako zastávku po cestě na Krumlov.

Хронологія

  • 1822–1825 — stavba Josefovy věže na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu; první kamenná rozhledna v českých zemích. (Prameny uvádějí i počátek 1821.)
  • 1824–1825 — věž se stává trigonometrickým bodem pro kartografické práce, navštěvují ji tvůrci map.
  • Druhá polovina 19. století — rozhledna se otevírá veřejnosti.
  • 1957 — pod vrcholem se začíná budovat horská pozorovatelna, dnešní Observatoř Kleť (příběh).
  • Rozměry: výška věže 20 m, ochoz v 18 m, vrchol Kleti 1084 m n. m.
  • Lanovka z Krásetína: délka 1752 m, převýšení 346 m, jednosedačková.

Запитання

(Jen to, co není výš.)

  • Je rozhledna a hvězdárna to samé? Ne. Jsou to dvě samostatné stavby na jednom kopci, každá s vlastním vstupným a otevírací dobou. Rozhledna z roku 1825 stojí na vrcholu, observatoř (příběh) pod ním. Vstupenka z jedné neplatí ve druhé.
  • Musím jet lanovkou? Ne, nahoru vede několik značených tras a dá se jít nebo jet na kole. Ale mimo červenec a srpen lanovka jezdí omezeně, takže se pěší varianta hodí prověřit předem — je to skoro 350 metrů převýšení.
  • Uvidím z Kleti Alpy? Jen za výjimečně čistého vzduchu, což bývá několik dní v roce, typicky po přechodu frontové oblačnosti. Za běžného letního dusna ne.

Джерела

  • https://budejovice.rozhlas.cz/rozhledna-na-kleti-se-puvodne-jmenovala-josefova-vez-nazev-pripominal-knizete-9156625 — klíčový zdroj. Jihočeská vlastivěda, Český rozhlas České Budějovice, 4. 12. 2024; podklady připravil archivář Daniel Kovář. Původní jméno Josefova věž, souvislost se schwarzenberským erbem a hypotéza o inspiraci erbovním znamením
  • https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/tipy-na-vylet/10547-nejstarsi-kamenna-rozhledna-v-cechach-josefova-vez-na-hore-kleti — Národní památkový ústav: datace stavby, soukromý účel, trigonometrický bod 1824–1825, zpřístupnění veřejnosti
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefova_v%C4%9B%C5%BE — rozměry, novogotický sloh, ověření dat
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Kraset%C3%ADn_%E2%80%93_Kle%C5%A5 — parametry lanovky, délka a převýšení
  • https://www.lanovkaklet.cz/ — aktuální jízdní řád a ceny (ověřit přímo)
  • https://www.ceskehory.cz/lanovka/cenik/klet.html — provozní doba a historické ceny
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klet-v-blanskem-lese-nejstarsi-kamenna — výhled, otevírací doba a vstupné rozhledny (ověřit, portál mívá zastaralé údaje — viz zkušenost u Vodárenské věže)
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9 — původ rodu: Seinsheim doložený 1172, Erkinger kupuje panství Schwarzenberg, změna jména, povýšení do stavu svobodných pánů 1429
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rozhleden_v_%C4%8Cesku — Minaret v Lednici 1797–1804 jako nejstarší dochovaná rozhledna v ČR, Štěpánka 1847, Petřín 1891, rozvoj rozhleden s turistikou na konci 19. století
  • https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/46-Architektura-19.-stoleti-v-Cechach.pdf — Ústav pro dějiny umění FF UK: romantický historismus začíná v zahradních stavbách 2. poloviny 18. století, „gotický" chrám v Krásném Dvoře

📷 Podnět pro web: dát sem dvojici obrázků. Fotku rozhledny a vedle ni výřez toho pole ze schwarzenberského erbu s věží na trojvrší. Tahle sekce stojí na vizuální podobnosti a popsat ji slovy je slabší než ji ukázat. Čtenář si udělá úsudek sám za dvě vteřiny, což je přesně to, o co v bloku Věřte nevěřte jde. Erb je běžně dostupný, jen ověřit licenci.

Potvrzeno, že Daniel Kovář je produktivní zdroj — připravuje podklady pro cyklus Jihočeská vlastivěda Českého rozhlasu. To je vedle jeho přednášek o budějovických domech druhá cesta, jak se k jeho materiálu dostat, a je veřejně dostupná. Doporučuju projít celý cyklus, patrně tam bude použitelný materiál i k dalším místům v seznamu.

Vedlejší zisk: vysvětlilo se, proč prameny píšou „nejstarší kamenná rozhledna v Čechách" a ne „v Česku" — starší Minaret v Lednici (1797–1804) stojí na Moravě a je to typická parková stavba. Formulace tedy není opatrnictví, ale přesnost, a v textu je to teď vysvětlené.

NOVÁ POLOŽKA MIMO ČÍSLOVÁNÍ