Місце

Будинок Затки — погруддя на Krajinská

На будинку на Krajinská — погруддя людини, яка вісім років намагалася виторгувати мир між чехами й німцями в одному місті. Угоду схвалили в травні 1914 року. Через три місяці почалася війна, і вона стала нічого не вартою. Погруддя — робота Богумила Кафки, того самого скульптора, що зробив Жижку на Віткові.

Назад до блогу

У одному місті були два паралельні суспільства. Август Затка (1847–1935) міг би грати свою роль просто тиснучи на свій бік. 12 листопада 1906 року він подав меру Йозефу Ташеку меморандум, написаний німецькою — щоб інший бік прочитав його як пропозицію, не як вимогу. Далі пішли три провінційні закони й роки переговорів. У травні 1914 року угоду схвалили. Через три місяці почалася війна, і вона стала нічого не вартою.

Погруддя на Krajinská — робота Богумила Кафки, скульптора Жижки на Віткові. Прочитайте напис; потім ідіть далі, знаючи, що мир, якого він шукав, тривав менше літа.

На місці

Погруддя на фасаді — прочитайте напис під ним. Він дає дату народження й будинок, де це сталося. Зверніть увагу на скульптора. Богумил Кафка — автор кінної статуї Яна Жижки на Віткові, однієї з найбільших бронзових статуй у світі.

Хронологія

  • 27. 7. 1847 — August Zátka se narodí v tomto domě
  • 1878 — poslanec českého zemského sněmu
  • 1893 — s Leopoldem Hajíčkem zakládá českou smaltovnu (příběh)
  • 1895 — stojí u vzniku Českého akciového pivovaru, dnešního Budvaru (příběh)
  • 12. 11. 1906 — předkládá starostovi Josefu Taschkovi německy psaný Pamětní spis
  • 26. 2. 1914 — městské zastupitelstvo jednomyslně přijímá předlohy
  • květen 1914 — schvaluje je okresní zastupitelstvo
  • červenec 1914 — začíná světová válka; zákony nikdy nevzniknou
  • 4. 11. 1918 — stává se předsedou správní komise, tedy nejvyšším představitelem města
  • 1919 — zvolen do obecního zastupitelstva; jeho Národní rada získává jen dva mandáty
  • počátek 20. let — postupně skládá funkce, mimo jiné pro vysoký věk
  • 31. 7. 1927 — na domě odhalena busta od Bohumila Kafky, při jeho osmdesátinách
  • 1935 — umírá

Запитання

Co byl Českobudějovický pakt?

Dohoda mezi českou a německou stranou o rozdělení moci ve městě — zastoupení v obci, v okrese a ve školství. Vyjednávala se osm let, zastupitelstvo ji roku 1914 přijalo jednomyslně. Zákony z ní nikdy nebyly, protože zemský sněm byl rozpuštěný a začala válka.

Odešel Zátka po roce 1918, protože mu vyčítali smiřování s Němci?

To se nepotvrdilo a dostupné údaje tomu spíš odporují. V listopadu 1918 se stal nejvyšším představitelem města a roku 1919 byl znovu zvolen. Funkce skládal až na počátku dvacátých let, podle literatury mimo jiné kvůli věku.

Dá se dovnitř?

Do hotelu a restaurace ano. Prohlídka historických částí veřejně nabízená není.

Джерела

  • https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatka-august — druhý nezávislý zdroj k Zátkovi: představitel české politiky ve městě, zastánce vyrovnání, člen Národního výboru, 4. 11. 1918 předseda správní komise
  • https://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/ceskobudejovicky-pakt — chronologie paktu: Pamětní spis 12. 11. 1906, přijetí zastupitelstvem 26. 2. 1914, okresní zastupitelstvo květen 1914, tři zemské zákony, zemský sněm rozpuštěn
  • https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12187/150012309.pdf — busta Bohumila Kafky, odhalení 31. 7. 1927 při osmdesátinách, doslovné znění nápisu, účast Pavla Janáka na úpravě fasády
  • https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/20.500.14390/7311/K._Novotna_-_Jana_Zatkova_%281859-1933%29.pdf — skládání funkcí na počátku 20. let, mimo jiné pro vysoký věk
  • https://theses.cz/id/4bik0j/downloadPraceContent_adipIdno_13832 — volby 1919, dva mandáty Národní rady