Dům U Mrtvého pekaře – Bez příkras

Podle budějovické pověsti zemřela zámožnému budějovickému pekaři jediná dcera. Rodiče ji dali pochovat na klášterním hřbitově a po pohřbu odešli od hrobu. Hrobař však práci nedokončil. Jakmile zůstal sám, vrátil se k rakvi, otevřel ji a začal dívce snímat šperky.

Vzal, co mohl. Nakonec zůstal zásnubní prsten. Držel pevně na prstu a nešel stáhnout. Hrobař se o něj chvíli pokoušel, ale nepovolil. Vytáhl tedy nožík.

Ostří porušilo kůži.

Dívku probudila bolest. Tělo, které leželo bez hnutí, sebou škublo. Prsty se pohnuly. Hrobař ztuhl, pochopil, co má před sebou, přirazil víko rakve a utekl i s ukradenými šperky.

Dívka zůstala pod víkem sama.

Nejdřív nevěděla nic kromě bolesti v prstu a tmy. Prudce se nadechla, ale vzduch byl těžký a úzký prostor kolem ní nedovoloval skoro žádný pohyb. Rukou narazila na dřevo. Nad obličejem měla víko tak blízko, že se nemohla posadit. Zkusila pohnout rameny, potom koleny, ale všude byla rakev.

Teprve po chvíli začala tlačit nahoru. Dřevo nejprve drželo. Znovu se zapřela rukama, slabě, jak jí tělo dovolilo. Víko se pohnulo. Mezerou pronikl chladnější vzduch. Přitlačila ještě jednou a víko povolilo natolik, že se mohla zvednout.

Posadila se. Kolem ní nebyla světnice ani lože, ale otevřený hrob. Rakev ležela dole v jámě, hlína byla rozrytá a práce hrobaře zůstala nedokončená. Nad sebou viděla okraj hrobu.

Teprve potom pochopila, kde je.

Dostala se z rakve pomalu. Byla slabá, prst ji bolel a pohřební šaty jí překážely v pohybu. Přidržovala se okraje, dokud se jí nepodařilo vystoupit z hrobu ven. Na hřbitově nikdo nebyl. Hrobař utekl a dívka zůstala sama mezi hroby.

Vydala se domů. Šla pomalu, protože tělo, které ještě nedávno leželo bez vlády, ji poslouchalo těžce. Nakonec došla k domu v Krajinské třídě, odkud ji ráno odnesli jako mrtvou.

U domu ji první spatřila služka. Když poznala dívku, kterou předtím oplakávali a pochovali, vykřikla a běžela pro rodiče. Dívka vešla dovnitř sama.

Rodiče přiběhli a zastavili se před ní. Potom k ní přistoupili a objali ji.

Teprve potom poznali, že s nimi nemůže mluvit. Pokusila se promluvit, ale hlas nepřišel. Řeč se jí nevrátila ani později.

Po tom, co prožila, zůstala němá. Postupně chřadla a po nějaké době zemřela doopravdy.

Co se stalo s hrobařem, pověst nezachovala. S příběhem se však spojilo jméno domu, kterému se začalo říkat U Mrtvého pekaře.