Luogo

Kleť — Josefova věž belvedere e funivia

Sulla cima del Kleť, la montagna più alta dei Blanský les, si erge dal 1825 la più antica torre di avvistamento in pietra della Boemia – e non fu costruita da una città o da un club turistico, ma dal principe Josef di Schwarzenberg per uso privato della sua famiglia. Si chiamava Josefova věž. E ha un dettaglio che quasi nessuno nota: lo stemma della famiglia Schwarzenberg contiene una torre d'argento con merli che si erge su una collina - e il belvedere sembra quasi lo stesso. Apparentemente il principe aveva fatto costruire il proprio stemma a grandezza naturale nel paesaggio.

Torna al blog

Kleť è la montagna più alta del Blanský les, a circa venti chilometri da Budějovice, e sulla sua vetta sorge dal 1825 la più antica torre di avvistamento in pietra di Boemia. Non la costruì né una città né un club turistico, ma il principe Josef di Schwarzenberg per la sua famiglia — e assomiglia quasi alla torre del suo stemma familiare.

Una cabinovia monoplaza da Krásetín del 1961 porta in cima. Una di cento sedie vi porta 383 metri in salita in un quarto d’ora, e circa trentacinquemila persone la usano ogni anno. Presso il belvedere è appesa la Campana della Libertà, originariamente fusa per la chiesa di San Gallo a Praga — ma il rilievo uscì in rilievo anziché inciso, così dal 2019 suona qui.

Dalla galleria si vedono Šumava, i Monti Novohradské, il bacino di Třeboň e Temelín, e in pochi giorni all’anno, con aria eccezionalmente limpida, anche le Alpi. Poco sotto la vetta sorge l’osservatorio dove si scoprono asteroidi.

Una vedetta che il principe costruì per sé

Josefova věž (1825) è il più antico belvedere in pietra delle terre della Boemia, costruito per uso privato della famiglia Schwarzenberg e anche come punto trigonometrico per la cartografia. Gli edifici nobili per il piacere erano un genere intero; questo funge anche da stemma di famiglia in pietra: una torre d'argento con merli su una collina.

Combinalo con la funivia e, se lo desideri, con l'Osservatorio Kleť appena sotto la vetta. Confronta i bastioni con lo stemma di Schwarzenberg sul tuo telefono: la citazione del paesaggio è difficile da nascondere una volta che la conosci.

Sul posto

La vedetta si trova proprio in cima, un po' sopra l'osservatorio, ed è cilindrica con merli dentati attorno al bordo: quella merlatura è ciò che puoi confrontare con gli stemmi di Schwarzenberg se li hai sul tuo telefono.

Il nostro punto di vista

(Nový typ bloku, poprvé zkoušený tady. Mluví v něm hostitel v první osobě. Vědomě je oddělený od zbytku sekce: fakta a historie zůstávají neosobní a doložené, tady je názor a vlastní zkušenost. Píše se jen to, co je pravda — kde jsme nebyli, tam se to nepředstírá.)

Na Kleť se dá vyjet lanovkou, ale od parkoviště u dolní stanice se dá taky prostě jít pěšky nahoru po cestě pod lanovkou, a aktivnímu člověku to trvá hodinu. To se nikde nedočtete a přitom právě podle toho se dá rozhodnout, jak si den poskládat — jestli sem jet na půl dne pěšky, nebo to vzít lanovkou jako zastávku po cestě na Krumlov.

Cronologia

  • 1822–1825 — stavba Josefovy věže na panství knížete Josefa ze Schwarzenbergu; první kamenná rozhledna v českých zemích. (Prameny uvádějí i počátek 1821.)
  • 1824–1825 — věž se stává trigonometrickým bodem pro kartografické práce, navštěvují ji tvůrci map.
  • Druhá polovina 19. století — rozhledna se otevírá veřejnosti.
  • 1957 — pod vrcholem se začíná budovat horská pozorovatelna, dnešní Observatoř Kleť (příběh).
  • Rozměry: výška věže 20 m, ochoz v 18 m, vrchol Kleti 1084 m n. m.
  • 1961 — lanovka z Krásetína: délka 1792 m, převýšení 383 m, jednosedačková.

Domande

(Jen to, co není výš.)

  • Je rozhledna a hvězdárna to samé? Ne. Jsou to dvě samostatné stavby na jednom kopci, každá s vlastním vstupným a otevírací dobou. Rozhledna z roku 1825 stojí na vrcholu, observatoř (příběh) pod ním. Vstupenka z jedné neplatí ve druhé.
  • Musím jet lanovkou? Ne, nahoru vede několik značených tras a dá se jít nebo jet na kole. Ale mimo červenec a srpen lanovka jezdí omezeně, takže se pěší varianta hodí prověřit předem — je to skoro 400 metrů převýšení.
  • Uvidím z Kleti Alpy? Jen za výjimečně čistého vzduchu, což bývá několik dní v roce, typicky po přechodu frontové oblačnosti. Za běžného letního dusna ne.

Fonti

  • https://budejovice.rozhlas.cz/vzacni-mravenci-zebrikove-kameny-dulezity-vysilac-i-svetove-uznavana-observator-8030725 — vedoucí lanovky Jan Soukup: 1792 m, převýšení 383 m, provoz od 1961, asi 35 tisíc lidí ročně (6. 8. 2019)
  • https://lift-world.info/fr/lifts/10625/datas.htm — 100 sedaček, jízda 15 minut
  • https://www.denik.cz/cestovani-po-cesku/rozhledna-klet/ — Zvon svobody, výhled z ochozu (19. 9. 2024)
  • https://budejovice.rozhlas.cz/rozhledna-na-kleti-se-puvodne-jmenovala-josefova-vez-nazev-pripominal-knizete-9156625 — klíčový zdroj. Jihočeská vlastivěda, Český rozhlas České Budějovice, 4. 12. 2024; podklady připravil archivář Daniel Kovář. Původní jméno Josefova věž, souvislost se schwarzenberským erbem a hypotéza o inspiraci erbovním znamením
  • https://www.npu.cz/cs/hrady-a-zamky/tipy-na-vylet/10547-nejstarsi-kamenna-rozhledna-v-cechach-josefova-vez-na-hore-kleti — Národní památkový ústav: datace stavby, soukromý účel, trigonometrický bod 1824–1825, zpřístupnění veřejnosti
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefova_v%C4%9B%C5%BE — rozměry, novogotický sloh, ověření dat
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Kraset%C3%ADn_%E2%80%93_Kle%C5%A5 — parametry lanovky, délka a převýšení
  • https://www.lanovkaklet.cz/ — aktuální jízdní řád a ceny (ověřit přímo)
  • https://www.ceskehory.cz/lanovka/cenik/klet.html — provozní doba a historické ceny
  • https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-klet-v-blanskem-lese-nejstarsi-kamenna — výhled, otevírací doba a vstupné rozhledny (ověřit, portál mívá zastaralé údaje — viz zkušenost u Vodárenské věže)
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9 — původ rodu: Seinsheim doložený 1172, Erkinger kupuje panství Schwarzenberg, změna jména, povýšení do stavu svobodných pánů 1429
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rozhleden_v_%C4%8Cesku — Minaret v Lednici 1797–1804 jako nejstarší dochovaná rozhledna v ČR, Štěpánka 1847, Petřín 1891, rozvoj rozhleden s turistikou na konci 19. století
  • https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/46-Architektura-19.-stoleti-v-Cechach.pdf — Ústav pro dějiny umění FF UK: romantický historismus začíná v zahradních stavbách 2. poloviny 18. století, „gotický" chrám v Krásném Dvoře

📷 Podnět pro web: dát sem dvojici obrázků. Fotku rozhledny a vedle ni výřez toho pole ze schwarzenberského erbu s věží na trojvrší. Tahle sekce stojí na vizuální podobnosti a popsat ji slovy je slabší než ji ukázat. Čtenář si udělá úsudek sám za dvě vteřiny, což je přesně to, o co v bloku Věřte nevěřte jde. Erb je běžně dostupný, jen ověřit licenci.

Potvrzeno, že Daniel Kovář je produktivní zdroj — připravuje podklady pro cyklus Jihočeská vlastivěda Českého rozhlasu. To je vedle jeho přednášek o budějovických domech druhá cesta, jak se k jeho materiálu dostat, a je veřejně dostupná. Doporučuju projít celý cyklus, patrně tam bude použitelný materiál i k dalším místům v seznamu.

Vedlejší zisk: vysvětlilo se, proč prameny píšou „nejstarší kamenná rozhledna v Čechách" a ne „v Česku" — starší Minaret v Lednici (1797–1804) stojí na Moravě a je to typická parková stavba. Formulace tedy není opatrnictví, ale přesnost, a v textu je to teď vysvětlené.


NOVÁ POLOŽKA MIMO ČÍSLOVÁNÍ