Budějovické pověsti
Příběhy, které se v Českých Budějovicích vyprávěly po staletí — o věžích, náměstích, klášterech i místech, kolem kterých denně chodíte. Ke každé pověsti najdete i to, co o ní říkají prameny. A u některých i verzi bez příkras.
Všech 25 pověstí
Od Železné panny po Bludný kámen — příběhy, které patří k Českým Budějovicím.
Kamenný drak a kamenná žába
Na vnější zdi kostela Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích sedí dvě kamenné obludy. Podle pověsti se tam nedostaly náhodou: drak kdysi hlídal bránu loveckého zámečku, žába seděla nad vraty zámku, ve kterém byla roky vězněna dívka, kterou kdosi za jedné listopadové noci přinesl v plášti a nikdy neřekl proč. Je to zakládací pověst Českých Budějovic.
Statečná jeptiška
Do klášterního kostela v Českých Budějovicích vnikli za noci tři lupiči, aby sebrali mariánský poklad. Jeptiška, která tam klečela sama, je nakonec zavřela v sakristii a přivolala zvonem pomoc. Podle pověsti se jejich podoby dostaly na tři kamenné tváře, které jsou na průčelí Solnice na Piaristickém náměstí dodnes.
Ondřej Puklice ze Vztuh
Pětadvacátého května 1467 vyvlekli vzbouřenci z domu na budějovickém náměstí purkmistra Ondřeje Puklice ze Vztuh a ubili ho. Umíral šest dní. Co se v tom domě dělo, sepsal jeho syn Jan, který byl s otcem zavřený v komoře. Většina podrobností v téhle kapitole proto není vyprávění, ale svědectví.
Bludný kámen
V dlažbě náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, kousek od Samsonovy kašny směrem k hotelu Zvon, leží kámen s vytesaným křížkem. Podle pověry ten, kdo jej po deváté večer bezděky překročí, ztratí ve městě směr a nenajde cestu, dokud noc nepomine. Pod tou pověrou leží skutečná hromadná poprava deseti mladých mužů.
Vodník
K dětem, které si hrály u Doubravice u Českých Budějovic, přišel neznámý muž s vyřezávanou flétnou a začal hrát. Šly za ním jako očarované. Jeden chlapec zůstal stát a viděl, jak se u rybníka voda rozestoupila a zase zavřela. Je to stejná látka jako krysař z Hamelnu, jen s jiným koncem.
Šimon Plachý, městský písař
Jednatřicátého ledna 1611 se dobře opevněné České Budějovice vzdaly bez boje. Stačilo, aby kočí zastavil kočár na padacím mostě Pražské brány tak, že ji nešlo zavřít. Městský písař Šimon Plachý z Třebnice, který na otevření brány úředně dohlížel, byl toho rána zastřelen.
Ondřej Kodelík, městský písař
Roku 1614 se kvůli moru v Praze konal zemský sněm v Českých Budějovicích a město přivítalo krále Matyáše s Annou Tyrolskou. Latinskou uvítací řeč pronesl městský písař Kodelík. Pověst k té historické události přidala příběh o nalezenci, který nevěděl, kdo jsou jeho rodiče.
Zrada nad zradu
Na jaře 1619 leželo před Českými Budějovicemi stavovské vojsko a jeden důstojník uvnitř hradeb chtěl město vydat. Zradu prozradila žena. Sedmého května 1619 byl hejtman Weisbach v Budějovicích popraven. Tohle není pověst; je to doložená událost, kterou pověst později obalila jmény a jednou nocí.
Pekařství U Kapucínů
Kapucínský klášter v Kněžské ulici v Českých Budějovicích potřeboval sousední dvůr a pekař ho prodat nechtěl. Až když po jeho smrti umírala jeho vdova, přišel ze sousedství kněz vyslechnout poslední vůli. Podle pověsti pak vložil ruku pod její polštář.
Bezhlavý jezdec
Budějovickými ulicemi prý za nocí jezdil kůň s jezdcem bez hlavy. Jednou se za ním někdo vydal. Vedl ho Kanovnickou ulicí, dnešní Hroznovou a Krajinskou třídou až do průjezdu zájezdního hostince, kde se ukázalo, co to bylo doopravdy. Tahle pověst si strašidlo sama vyvrátí.
Bumerin
Bumerin je největší zvon na Černé věži v Českých Budějovicích. Podle pověsti ho nenašel žádný zvonař, ale zaběhlý vepř, který na pastvině u Lišova rozhrabal zem. Lišovští zjistili, že by ho jejich věž neunesla, a prodali ho do Budějovic za tři malé zvony a tolik stříbrných mincí, že by se jimi dala vysázet celá cesta.
Strašidlo v zásobárně
Ve vojenské pekárně na nároží Pražské třídy a Pekárenské ulice v Českých Budějovicích se prý v noci zjevovala Bílá paní. Jednou vzala pekaře za ruku a vedla ho ke dveřím, které nikdo neznal. Nedošel až tam.
Poklad
K Tomkovu lesu u Roudného nedaleko Českých Budějovic se váže pověst o pokladu. Bohatý majitel ho prý dal ukrýt a lidi, kteří mu pomáhali, nechal zabít. Na Květnou neděli se nad tím místem zjevuje hlaveň pušky. Kdo pro poklad jde, musí tam i zpátky dojít mlčky.
Tajemný sud
V jednom domě v České ulici v Českých Budějovicích se každou noc o jedenácté ozýval z chodby stejný zvuk: jako by někdo valil po schodech do sklepa sud a tam z něj vysypal peníze. Nikdo ten sud nikdy neviděl.
Umrlčí vůz
Na prostranství mezi Černou věží a děkanstvím v Českých Budějovicích, kterému se říkalo Ovocný trh, prý stával městský umrlčí vůz. Vyprávělo se, že se mezi jedenáctou a půlnocí rozjíždí sám. Jeden budějovický krejčí se na něm chtěl svézt.
Strašidlo ve Veitově dvoře
Veitův dvůr stával na Pražském předměstí v Českých Budějovicích, za kostelem svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele. Majitel v něm jednou přenocoval, aby se přesvědčil o poctivosti čeledi. Dveře, které zamkl, se v noci otevřely samy.
Prušáci v Budějovicích
Devětadvacátého září 1744 dorazili k Českým Budějovicím Prušáci a město se druhý den vzdalo. Zpátky je přišel dobýt baron Trenck se svými pandury, oddílem, který Marie Terezie sestavila z lidí, jež nikde jinde nechtěli. Rozhodující útok proběhl v noci z 21. na 22. října 1744.
Vyhnání Židů z Budějovic
V Židovské ulici, dnešní ulici U Černé věže v Českých Budějovicích, žila od 14. století židovská obec se synagogou a vlastním rabínem. Roku 1505 byla obviněna z něčeho, co se nikdy nestalo. Do března 1506 přestala existovat. Tohle není pověst.
Železná panna
Na rohu Zátkova nábřeží a Biskupské ulice v Českých Budějovicích stojí hradební věž, které se říká Železná panna. Podle pověsti se v ní roku 1420 konal tajný soud nad mužem, který měl městu zapálit na věži tři smluvená světla pro husity. Věž tehdy měla jiné jméno.
Bez příkrasHlavní verze sleduje, jak se zrada odhalila. Tahle jde s Prokopem od dveří kobky až nahoru do soudní síně a nevynechá nic z toho, co bylo mezi tím.
Křivá přísaha u pranýře
Na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stával dvě stě let pranýř a stavěli k němu lháře a křivopřísežníky. Podle pověsti tam jednoho rána přivlekl splašený kůň muže, který den předtím odpřisáhl před celou městskou radou lež. Zastavil se právě u toho kamene.
Bez příkrasHlavní verze je o soudu, o dívce a o dobrém jméně. Tahle je o posledních minutách jednoho muže a o tom, co při nich dělali sousedé.
Dům U Mrtvého pekaře
V Krajinské třídě čp. 17 v Českých Budějovicích stojí dům, kterému se říkalo U Mrtvého pekaře. Podle pověsti tu kdysi pochovávali pekařovu jedinou dceru a hrobař se v noci vrátil pro šperky, které jí dali na poslední cestu. Zásnubní prsten držel pevně, a tak vytáhl nožík.
Bez příkrasHlavní verze končí tím, jak dům přišel ke svému jménu. Tahle zůstane s dívkou ve chvíli, kdy hrobař uteče a ona se probudí pod víkem.
Můra
Můra byla podle lidové víry živý člověk, ze kterého v noci odchází duše. Sedala si spícím na hruď, dusila je a brala na sebe drobné podoby, třeba stébla slámy. V Budějovicích se o ní vyprávěly dva příběhy: jeden o ševci a jeho tovaryšovi, druhý o mládkovi ve mlýně.
Bez příkrasHlavní verze vypráví, co mistr našel na tovaryšově hrudi. Tahle zůstane v posteli s tovaryšem, který je vzhůru a nemůže se pohnout.
Černý pes
Mezi katedrálou svatého Mikuláše a děkanstvím v Českých Budějovicích býval hřbitov a vedla přes něj nejkratší cesta z Kněžské ulice k náměstí. Jedné noci tudy běžela vdova pro lék pro umírající dceru. U kaple jí do cesty vstoupil velký černý pes a položil jí tlapy na ramena.
Bez příkrasObvykle se vypráví jako historka o strašidelném psovi. Tady jde o ženu, které doma umírá dcera a která neví, kolik času jí zbývá.
Bude jich více
Přemysl Otakar II. prý slíbil, že založí klášter tam, kde ho zastihne zpráva o narození dítěte. Posel ho dostihl na louce mezi Vltavou a Malší, kde tehdy nestálo nic. Podle pověsti tam král zvolal tři slova, ze kterých vzniklo jméno Českých Budějovic.
Obraz, který zastavil Švédy i mor
Na oltáři kostela Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích visel po staletí obraz Panny Marie. Podle pověsti odvrátil Švédy, zastavil mor a přežil velký požár roku 1641. Drží pohromadě podstatnou část budějovických pověstí.
Během pobytu v Českých Budějovicích
Pověsti doplňují tipy na výlety a příběhy míst — ideální čtení před večerní procházkou městem.